Ekonomika padá a státy po celém světě na současnou krizi reagují lépe a hůře. Asi nemusím vysvětlovat, do které kategorie by patřila naše země. Stačí se podívat, jak už skoro všichni schopní lidé dali od současné vlády ruce pryč. Zůstali povětšinou buď neschopní, nebo všehoschopní. Vážně je ale korona to nejhorší, co nás v ekonomice čeká? Nemyslím si.


Nebezpečí je skryto jinde, avšak nutno podotknout, že současná krize mu hraje velmi do karet. Co mám na mysli? Oligarchizaci. Ano, je to přesně to klišé, které kvůli premiérovi Blekotovi dnes a denně slyšíme v médiích a kdy náš stát v podstatě několik let neřeší nic jiného. A taky je to vidět.

Oligarchie je vláda úzké skupiny lidí, nejčastěji bohatých, na které už téměř nikdo nemůže. Zdá se Vám to přehnané? Mně ani ne. Stačí se podívat na to, kdo vlastní česká média, která mají obrovskou sílu. Když jde do tuhého, přisype se miliarda sem, miliarda tam, oblepí se republika billboardy, kde se dozvídáme, že se máme jako v ráji, a jede se dál.

Všichni víme, jak to bylo během „komunismu“ se soukromým vlastnictvím. V 90. letech začala potřebná, ovšem divoká privatizace. Mimochodem, v této souvislosti se patrně nikdy nebudu schopen přenést přes chybu (?) v zákoně o investičních fondech, kterou dopustila tehdejší vláda a která umožnila masivní tunelování. Což nám pomohlo vytvořit všechny ty Kellnery, Babiše, Bakaly, Kratochvíly nebo Rittigy.

Tohle ale není problém jen naší země. Po celém světě se pokřivuje trh, který ovládá pár vyvolených. Opět se tak postupně vracíme do období „komunismu“ s tím rozdílem, že dnes máme místo soudruhů oligarchy. Znovu se ztrácí konkurenční prostředí, neboť obrovské společnosti pohlcují ty menší. Do toho všeho navíc vstupuje Čína, která má nejen finanční, ale i lidské zdroje takřka neomezené a může si dělat, co chce. Má to samozřejmě jednodušší, protože nepohodlné zlikviduje.

Jedním z typických příkladů likvidace tržního prostředí je segment veřejné dopravy. Ze spousty výrobců autobusů, vlaků nebo letadel vzniklo několik společností, které světový trh naprosto ovládly. Posledním výrazným příkladem byl nákup kanadského Bombardieru francouzským Alstomem. A důvod? Snaha ještě nějakou dobu držet krok s čínskými výrobci…

Jsme už opravdu blízko tomu, že se konkurence v některých segmentech vytratí. Tlak na inovace a zvýšení efektivity rázem poklesne, ceny porostou a kvalita se bude snižovat. A jedním z důsledků je i deformace trhu práce, protože když nebudete jako zaměstnanec držet hubu a krok, moc jiných možností mít nebudete. A komu toto opět vyhovuje? Té úzké skupině lidí, která je za vodou.

No, snad budu příjemně překvapený a impéria se časem začnou opět rozpadat.