Peníze jsou pány světa, to se nedá nic dělat...
Před lety jsem měl v ČT pravidelný pořad Za (Ve, Mezi) dveřmi je A.G., který se věnoval různým, všeobecně kulturním tematům. Jeden díl byl také věnován kulturním zájmům politiků, hovořili tam různí politici všech stran a výsledek byl pozoruhodný, aspoň pro mě a doufám, že tehdy i pro diváky. Že mají různé zájmy a různý vkus,to mě ani neudivovalo, ale že je to tak pokleslé a banální, případně prázdné, to jsem opravdu nečekal.
Nejvíc mě ale zarazilo to,že to necítili jako nějaký nedostatek. Ba právě naopak. Svůj nevkus a pseudolidovost brali jako vrchní laťku a míru všech věcí a honosili se tím,ba někteří svou prázdnotou i vychloubali.
Přestal jsem tomu pak věnovat pozornost a vlastně jsem i na to zapomněl.
Teď se to ale samo vrátilo a já se nestačím divit.Čemu? Diskusi o financování pražských divadel, samozřejmě potažmo i brněnských a jiných. Četl jsem totiž rozhovor s pražským radním ve věcech kultury rozhodujícím a jeho názory byly velmi tristní, jako např. že divadlo, které si na sebe nevydělá, nemá právo na existenci a že je potřeba přispívat divadlům m.j. dle počtu prodaných vstupenek a tak dále.Samozřejmě,tlak, takže i lobbing přichází od divadel vzniklých za účelem podnikatelským s následným ziskem.Těch divadel už je hodně a konkurence je veliká, čili je patrně nutno získávat peníze i jinde a to znamená od magistrátu.
A tak jsem viděl pana majitele divadla Broadway přijíždět žlutým sporťákem, jaký si žádný normální nepodnikající divadelník nemůže dovolit a pán nám pak sdělil, že by všem divadlům příspěvky vůbec zrušil a kdo přežije deset let,ten má právo na existenci a tedy i příspěvek. Jiný pán, známý zpěvák,který má divadlo v Jungmannově ulici, nám v ČT sdělil, že už moc dlouho rozdělují peníze levicoví intelektuálové a tomu je třeba už konečně zamezit. Vůbec byla zde zvláštní úloha tohoto ČTelevizního příspěvku! Hovory byly vedeny - až na jednu výjimku - výhradně s reprezentanty kulturního průmyslu, čili s představiteli a zástupci divadel,vzniklých a podnikajících za účelem zisku. Na tom ovšem není zdaleka nic špatného!!!
Kdo chce a umí to,ten ať jen divadelně i jinak podniká!
Špatné je ovšem to, že se taková divadla staví v potřebě podpory,fungování a všeho, čili tedy financování, ať už z menší či větší části, na úroveň divadel, jejichž prvořadým smyslem není zisk ale služba.To znamená - co nejvíce kvalitní,možná i náročné, s uměleckou ambicí vzniklé produkce, co nejpestřejšího spektra, dostat k co možná nejširšímu počtu diváků. Tedy,pokud možno, i ne příliš draho, tak aby na to mohli dosáhnout i studenti a sociálně slabší vrstvy. K tomu ovšem patří i divadelní experiment a různé okrajové žánry,které posunují věci kupředu.
Přece kdyby tyto věci neexistovaly, bude se možná hrát, svítit,zvučit, bude se inscenovat možná pořád jako v devatenáctém století. Podnikatelské subjekty tyto snad novátorské cesty nevyhledávají, nerazí a nepreferují, protože to jejich divák nežádá, to není účel, kvůli kterému tato divadla navštěvuje. Na druhé straně ovšem z výdobytků hledačského divadla těží a z objevených cest si berou dle chuti. A protože mají často i peníze, tak si to mohou dovolit, byť to jsou mnohdy prostředky povýtce technické,jako třeba sofistikované reflektory a podobně.
Pokud by tedy - například - vznikl nějaký divadelní organismus, který přináší věci progresivní a inspirativní pro divadlo budoucnosti, zanikl by možná dříve, než by své novinky mohl veřejnosti nabídnout. Za prvé by tam patrně nechodilo moc lidí, protože jsou vedeni více ke konzumaci než k čemukoliv jinému a bylo by jim na to líto peněz a za druhé by odjinud žádné peníze tvůrci nedostali,právě proto,že prodali málo vstupenek a tedy si finanční podporu nezaslouží.
To se ovšem netýká jen divadel,i když o nich jsem dnes psal. Týká se to podpory kulturních a uměleckých aktivit všeho druhu. Někdo může také argumentovat a také tak činí, že nejlepší umělec je hladový umělec (herec, malíř, básník atd). Na to se ovšem nedá říct nic jiného, než že taková argumentace je pod úroveň diskuse a že je to blbost, kterou může vypustit z úst zase jen hlupák. Já mohu naopak tvrdit totéž o politicích a rád bych si takového i představil. Nakonec - i hladový extraligový hráč, který z platu nemůže uživit rodinu, by se mi líbil a pražská olympiáda, kde by si sportovci museli z domova dovézt svačiny a museli spát po laciných hotýlcích, to by taky nebyla špatná věc! Ale byli by v národních týmech, to přece není k zahození.
Nejvíc mě ale zarazilo to,že to necítili jako nějaký nedostatek. Ba právě naopak. Svůj nevkus a pseudolidovost brali jako vrchní laťku a míru všech věcí a honosili se tím,ba někteří svou prázdnotou i vychloubali.
Přestal jsem tomu pak věnovat pozornost a vlastně jsem i na to zapomněl.
Teď se to ale samo vrátilo a já se nestačím divit.Čemu? Diskusi o financování pražských divadel, samozřejmě potažmo i brněnských a jiných. Četl jsem totiž rozhovor s pražským radním ve věcech kultury rozhodujícím a jeho názory byly velmi tristní, jako např. že divadlo, které si na sebe nevydělá, nemá právo na existenci a že je potřeba přispívat divadlům m.j. dle počtu prodaných vstupenek a tak dále.Samozřejmě,tlak, takže i lobbing přichází od divadel vzniklých za účelem podnikatelským s následným ziskem.Těch divadel už je hodně a konkurence je veliká, čili je patrně nutno získávat peníze i jinde a to znamená od magistrátu.
A tak jsem viděl pana majitele divadla Broadway přijíždět žlutým sporťákem, jaký si žádný normální nepodnikající divadelník nemůže dovolit a pán nám pak sdělil, že by všem divadlům příspěvky vůbec zrušil a kdo přežije deset let,ten má právo na existenci a tedy i příspěvek. Jiný pán, známý zpěvák,který má divadlo v Jungmannově ulici, nám v ČT sdělil, že už moc dlouho rozdělují peníze levicoví intelektuálové a tomu je třeba už konečně zamezit. Vůbec byla zde zvláštní úloha tohoto ČTelevizního příspěvku! Hovory byly vedeny - až na jednu výjimku - výhradně s reprezentanty kulturního průmyslu, čili s představiteli a zástupci divadel,vzniklých a podnikajících za účelem zisku. Na tom ovšem není zdaleka nic špatného!!!
Kdo chce a umí to,ten ať jen divadelně i jinak podniká!
Špatné je ovšem to, že se taková divadla staví v potřebě podpory,fungování a všeho, čili tedy financování, ať už z menší či větší části, na úroveň divadel, jejichž prvořadým smyslem není zisk ale služba.To znamená - co nejvíce kvalitní,možná i náročné, s uměleckou ambicí vzniklé produkce, co nejpestřejšího spektra, dostat k co možná nejširšímu počtu diváků. Tedy,pokud možno, i ne příliš draho, tak aby na to mohli dosáhnout i studenti a sociálně slabší vrstvy. K tomu ovšem patří i divadelní experiment a různé okrajové žánry,které posunují věci kupředu.
Přece kdyby tyto věci neexistovaly, bude se možná hrát, svítit,zvučit, bude se inscenovat možná pořád jako v devatenáctém století. Podnikatelské subjekty tyto snad novátorské cesty nevyhledávají, nerazí a nepreferují, protože to jejich divák nežádá, to není účel, kvůli kterému tato divadla navštěvuje. Na druhé straně ovšem z výdobytků hledačského divadla těží a z objevených cest si berou dle chuti. A protože mají často i peníze, tak si to mohou dovolit, byť to jsou mnohdy prostředky povýtce technické,jako třeba sofistikované reflektory a podobně.
Pokud by tedy - například - vznikl nějaký divadelní organismus, který přináší věci progresivní a inspirativní pro divadlo budoucnosti, zanikl by možná dříve, než by své novinky mohl veřejnosti nabídnout. Za prvé by tam patrně nechodilo moc lidí, protože jsou vedeni více ke konzumaci než k čemukoliv jinému a bylo by jim na to líto peněz a za druhé by odjinud žádné peníze tvůrci nedostali,právě proto,že prodali málo vstupenek a tedy si finanční podporu nezaslouží.
To se ovšem netýká jen divadel,i když o nich jsem dnes psal. Týká se to podpory kulturních a uměleckých aktivit všeho druhu. Někdo může také argumentovat a také tak činí, že nejlepší umělec je hladový umělec (herec, malíř, básník atd). Na to se ovšem nedá říct nic jiného, než že taková argumentace je pod úroveň diskuse a že je to blbost, kterou může vypustit z úst zase jen hlupák. Já mohu naopak tvrdit totéž o politicích a rád bych si takového i představil. Nakonec - i hladový extraligový hráč, který z platu nemůže uživit rodinu, by se mi líbil a pražská olympiáda, kde by si sportovci museli z domova dovézt svačiny a museli spát po laciných hotýlcích, to by taky nebyla špatná věc! Ale byli by v národních týmech, to přece není k zahození.