Sociopedagogiku neomodernismus chápe jako vzdělávání společnosti v nejširším možném slova smyslu. Pozastavuje se nad tím, jak je v současném euroamerickém světě neefektivní, hlavně proto, že je roztříštěné a nemá dobře podložené a ujasněné priority.
Pedagogiku neomodernismus chápe v širokém smyslu jako výchovu člověka rodinou, školou a společností k vzdělané a harmonické osobnosti.
Mezi humanitními obory je politologie výjimečná, mimo jiné tím, že je jednoznačně interdisplinární. Její kořeny jsou nejen ve filosofii, ale též v sociologii, historii, psychologii a ostatních humanitních vědách či oborech, včetně (makro)ekonomie a environmentalistiky. Je výjimečná též proto, že politika a na ni navazující média nejvíc ovlivňují společnost. Dostatečně a dobře orientovaná politika na intra i internacionální, dnes už též na globální úrovni nejvíc prospívá, nedostatečně a nedobře orientovaná politika nejvíc škodí.