(Bez shody na základních otázkách nebude silné republiky.
Tomáš G. Masaryk)
Když jsem si v Lidovkách přečetl název článku „Masaryk byl určitě psychopat, Hitler naopak ne, říká psychiatr Honzák…,“ zaskočilo mě to a připomněl jsem si jiného známého psychiatra a literáta Jana Cimického.
„Autoři jiné autory nečtou,“ řekla mi před časem moje bývalá, nedávno zesnulá guru prof. Stanislava Kučerová. Neplatí to obecně, myslela to jen v jisté konkrétní souvislosti, avšak pro středeční článek Ivo Cermana to platí: můj poslední článek zde na blogu Aktuálně „Zamlčuje se, že terorismus do Palestiny zavlekli Židé“ buď nečetl, nebo ho pominul.
Terorismus je definován jako „užití násilí nebo hrozby násilím za účelem zastrašit protivníka a dosáhnout politických (případně politicko-náboženských) cílů.“
Jako masarykovec a autor knihy Velký muž světa se musím ohradit proti desinterpretaci Masarykova postoje vůči Izraeli: vzniku židovského státu sice držel palce, ale jako soudný demokrat připouštěl, že Židů bylo ve třicátýtch letech minulého století na tamním území příliš málo.
Příčiny jsou zřejmé: 2. republika, Protektorát, éry komunismu a postkomunismu. Máme sice po Masarykovi pojmenovány různé instituce, školy, ulice atd., avšak řadoví lidé o jeho myšlenkách, hodnotách a zásadách vědí velmi málo nebo téměř nic. Politici občas k jeho hrobu či sochám položí věnce, ale jinak je jim lhostejný nebo je jim dokonce nepřítelem.
S hrůzou jsem si přečetl Paroubkův článek Vítězství SMER ozářilo Evropu. Už jen jeho název desinformuje (nehledě na to, že jsou v něm porušena pravidla českého pravopisu).