Jak jsem nechápal strategii katolické církve

07. 12. 2015 | 16:38
Přečteno 3061 krát
Jakmile křesťanství splynulo s Římskou říší, splynulo i s její politikou a tím také se špínou, která se na politiku odnepaměti vždy více nebo méně váže. „Politika, ať svatá nebo proklatá, vždy špinavá,“ říkávala moje babička, a přestože neměla úplnou pravdu, jsem jí za to dodnes vděčný.

Dříve byla „svatá“ i pozemská politika krvavá, krutá, avšak zdá se, že ke dnešku se to změnilo jen na povrchu. Katolická církev si již v raném středověku vybudovala hierarchizovaný a (a jako jediná) přísně centralizovaný mocenský systém, obdobný systému feudálnímu, a se světskou mocí žila v podivné symbióze, v níž obě strany spolu sice neustále zápasily o moc, na druhé straně však dobře věděly, že jedna se bez druhé neobejde.

Zatímco ideologie světských mocí se v průběhu staletí měnily, církevní ideologie zůstávala v podstatě stejná, neboť byla „od Boha“, tedy údajně dokonalá (a to má společné s islámem).

Počínaje renesancí nastal dnes už nepředstavitelně urputný a dramatický zápas mezi vědou a vírou, zdravým rozumem a mýty (neboli nepravdami a demagogiemi), který bohužel dodnes neskončil. Obhájci mýtů sice dnes už nemohou tvrdit, že Země se netočí, že člověk se nevyvinul ze zvířete atd., avšak katolická církev to vyřešila jednak tím, že díky své moci a finančním možnostem dál ovládala „média“ a školy a vychovávala veřejnost k nekritickému myšlení (z nevěřících Tomášů dělala Tomáše věřící), jednak tím, že své nejkřiklavější mýty (o neposkvrněném početí „Panny“ Marie, o neomylnosti papeže, o pokleslosti sexu atd.) sice nikdy nepopřela, jen o nich začala mlčet.

Díky své moci se tak stala jakýmsi velkým, „věčně“ plujícím, kapitánem a početným mužstvem řízeným ledoborcem, který neustále drtil jakékoli „ledy“. Po 1. světové válce sicde ztratila většinu světské moci, avšak i to vyřešila, pokornou spoluprací s politickou mocí, která mnohdy hraničila s rektoskopií (v tom ji překonala jedině pravoslavná církev).

U nás to po 1. světové válce neměla lehké, jednak proto, že jsme spolu s Habsburky odvrhli i ji, jednak proto, že Masaryk, přestože jinak křesťan, jí viděl do žaludku (ne-li ještě níže), a pokud jí ustupoval, tak jen kvůli Slovákům, mezi nimiž a námi již v průběhu dvacátých let narůstalo napětí a ohrožovalo integritu republiky.

Svůj jinak jednoznačný postoj vyjádřil například při pompézních oslavách dokončení stavby Katedrály sv. Víta v roce 1928, tím, že se jich nezúčastnil. Měl nejen za to, že církve žádné materiální statky nepotřebují, ale dokonce, že samy jsou nepotřebné – hlásal ryze osobní a individualizovanou víru a připouštěl i agnosticismus a ateismus, neboť bůh mu byl jen „nejrozumnější hypotézou“. V žádném případě si nemyslel, že křesťané jsou apriori mravnější než nevěřící.

Katolické církvi nechtěně pomohli po Únoru komunisté, tím, že ji zbavili majetků, čímž se jakoby samovolně očistila a že ji začali perzekuovat, čímž jí vytvořili aureolu mučedníka (opět společné s islámem).

Polistopadová katoličtí hodnostáři (snad s výjimkou kardinála Tomáška) ovšem nebyli jiní než ti předúnoroví. I oni měli za sebou dvěma tisíciletími propracované metody, jak šířit moc, jak ohlupovat veřejnost, jak kázat morálku, ale být amorální, jak hlásat krásno, ale dělat škaredé věci, jak „hlásat vodu, ale pít víno“.

Kolik let už Česká biskupská konference hlásá návrat k Evangeliím a přitom dělá pravý opak!

Když jsem si myslel, že restitucemi se obraz katolické církve v očích naší veřejnosti zhorší, asi jsem se mýlil. Nedocenil jsem, že jimi, tj. obnovením materiální moci, získá prostředky k tomu, aby mohla ještě víc ohlupovat společnost.

„Na jednu lež se vážou tisíce jiných,“ říká Karel Havlíček. Dotvářejí systém, který musí být pokud možno co nejkonzistentnější. Co je ovšem nejhorší: člověk, který si navykne „žrát“ mýty, oslabuje své kriticko-realistické myšlení. Od pravoslavné církve, která je ještě mýtičtější než katolická, není daleko ke Stalinovi a Putinovi, od Vlků, Halíků, Malých a Duků není daleko k Zemanovi a Kalouskovi.

Katolická církev je principálně antidemokratická, navyklým feudálním způsobem utlačuje ostatní církve a vůbec kohokoli, kdo se proti ní postaví. Výsledkem její prohnanosti byl komplot s Nečasem a Kalouskem, který restituce proti vůli většiny občanů prosadil.

Výsledkem rektoskopie vůči Zemanovi bylo malé Te Deum, které mu před nedávnem uspořádala (věta opravena po připomínce čtenáře).

Á propos – když jsem v předchozím článku upozorňoval na možné spolčení Zemana s Babišem, opomněl jsem k nim přidat Duku. Nějak mi v tom bránilo, že by tančili v trojitém páru. Přitom jsem ovšem v článku uvedl, že v české politice je možné všechno.

A katolická církev, to je především politika. „Svatá“, ale nanejvýš pokrytecká a už jen proto proklatá.

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Smoljak David · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Těšínská Tereza · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy