Na Masaryka zase nezbude
Před nedávnem jsem si přečetl, že v centru Prahy se má stavět obří železniční muzeum, že nějaký zbohatlík chce vložit přes sto milionů do výhledu na Prahu, velké plány mají i noví pražští radní. Ovšem na něco, co by Prahu, a nejen Prahu pozvedlo mnohem víc, si už bezmála třicet let nikdo ani nevzpomene.
Psal jsem o tom už před lety v několika článcích a v knize Zapomenutý prorok Tomáš G. Masaryk: když přijedete do norského Oslo, skoro automaticky vás to navede do nádherného muzea Thora Heyerdahla. Je to jejich národní chlouba a byl to nepochybně významný muž, avšak s velikostí Masaryka se srovnávat nedá. Ten by si zasloužil něco jako naši druhou národní kapličku, umístěnou na Václavském nebo Staroměstském náměstí či na některém jiném nejfrekventovanějším místě v Praze.
Norové totiž na rozdíl od nás úspěchy „odpouštějí“. A nejsou tak uboze zaměření jen na materiální, neduchovní hodnoty.
A naše duchovní prázdno je jen jedním z mnoha symptomů našeho celkového úpadku.
(napsáno pro Přítomnost)
Psal jsem o tom už před lety v několika článcích a v knize Zapomenutý prorok Tomáš G. Masaryk: když přijedete do norského Oslo, skoro automaticky vás to navede do nádherného muzea Thora Heyerdahla. Je to jejich národní chlouba a byl to nepochybně významný muž, avšak s velikostí Masaryka se srovnávat nedá. Ten by si zasloužil něco jako naši druhou národní kapličku, umístěnou na Václavském nebo Staroměstském náměstí či na některém jiném nejfrekventovanějším místě v Praze.
Norové totiž na rozdíl od nás úspěchy „odpouštějí“. A nejsou tak uboze zaměření jen na materiální, neduchovní hodnoty.
A naše duchovní prázdno je jen jedním z mnoha symptomů našeho celkového úpadku.
(napsáno pro Přítomnost)