Ke korupci nedochází jen tehdy, když někdo někomu dá úplatek a neoprávněně se tím zvýhodní. Sféra korupce je mnohem širší a nabývá téměř nekonečného množství nejrůznějších podob a hávů. Značnou část jich snad nejlépe zpodobňuje postava našeho premiéra Babiše. Snad ještě příšernější Zeman má menší kompetence; přes to, že se je neustále snaží překračovat. Oba ovšem škodí, mimo jiné proto, že jak to řekl Masaryk, problém českého národa je problémem národa porobeného.

V Babišově případě bylo korupcí už to, že vstoupil do KSČ a že spolupracoval s StB. Už tím se neoprávněně zvýhodnil, a to víc, než jak by se mohlo zdát na první pohled, neboť se tak včlenil do ekonomického, politického a morálnho marasmu normalizace a že na rozdíl od těch slušnějších se tak mnohem lépe připravil na po komunistické nenormalizaci následující nenormalizaci postkomunistickou. Za Klausova „Divokého západu“, který ovšem dodnes zdaleka neodezněl, nemohl zůstat čistý, jak to lživě tvrdil, když nastupoval k moci.

Lež je de facto typickým příkladem korupce, neboť i ona neoprávněně zvýhodňuje, resp. jak to řekl Čapek, „za každou lží jde úklad a násilí, každá lež je nebezpečím pro lidstvo“. Babiš je evidetntím, notorickým, mimořádně obratným, protřelým a sofistikovaným lhářem. A jak zloději křičívají „chyťte zloděje“, stejně i on, když vstupoval do politiky, použil již tolikrát osvědčeného vědomého triku neboli lži, neboť „křičel“, že u nás vymýtí korupci. Právě on?!

Lež je též jednou z nejúčinnějších zbraní autokratů. Tím se vracím k našemu problému porobeného národa. Když cokoli trvá příliš dlouho, lidé si zvyknou, třeba i na to sebehorší. My jsme byli po staletí utlačovaní a navykli jsme si lež tolerovat. S krátkou výjimkou 1. republiky to pokračovalo za nacismu a komunismu a pokračuje to dodnes. Jak je možné, že proti Babišovi dosud u nás nebylo stran střetu zájmů zahájeno soudní řízení, že vrchní státní zástupce to zdůvodnil absurdním tvrzením, že to není ve státním zájmu a že se proti tomu nikdo nijak výrazněji neozval?

Pravicoví politici typu Babiše musí korumpovat a lhát už proto, že musejí na svou stranu získat řadové lidi, tj. nejpočetnější skupinu potenciálních voličů. (To ovšem neznamená, že levice nelže, viz komunisté a řada sociálních demokratů.) Pravice na jedné straně tvrdí, že jí jde o nižší vrstvy obyvatelstva, na druhé straně skrytě nebo poloskrytě podporuje vrstvy nejvyšší. A že ony zajistí materiální blaho všech, není nic jiného než už mnohokrát vyvrácená lež.

Tolerovali jsme „otce zakladatele“ našeho dnešního stavu Klause, stále tolerujeme Zemana a Babiše. Je to smutné, ale nelze než konstatovat, že nás po roce 1989 vedli tři gauneři. S Klausem a Zemanem teď už nic nenaděláme, a je proto třeba alespoň netolerovat Babiše. Jsme v tomto ohledu až neuvěřitelně porobení. Sami jsme mu vložili hlavu do chřtánu, když jsme si mysleli, že už má peněz dost, takže se může začít starat také o nás. S malým, avšak pro něj dostatečným zpožděním se ukázalo, že tomu tak není, protože je nenasytný. Že na rozdíl od zvířecích šelem neboli bestií (angličtina má pro obojí stejný výraz: beast), které když se nasytí, dál nežerou, on nemá nikdy dost. Mimo jiné proto, že jeho hlavním zájmem je Agrofert a Česká republika až „dlouho dlouho potom“. Jinak by například neupozaďoval ekologii – Afrofert je u nás jedním z největších poškozovatelů orné půdy, potažmo i přírody. A ekologická krize už doslova buší na dveře, víc než krize covidová, neboť její následky budou, hlavně pro mladé lidi, ještě horší a ještě dlouhodobější. To Babiše coby politika „od voleb k volbám“ ani v nejmenším nezajímá.

K covidové krizi se stavěl á la Trump, tj. jako omezenec-ekonomista ji podcenil. Měl odstoupit už jen za to, že odstranil ministra Vojtěcha, který chtěl její druhé vlně čelit. Stálo nás to, že jsme se stali "best" in covid, což znamená desítky tisíc nakažených a tisíce mrtvých, o nemocných s trvalými následky nemluvě. V pozadí byla jiná podoba korupce: podpora voličů, kteří slyší hlavně na „žvanec“ a nic jiného nevidí, neslyší.

Babiš rozdává peníze z cizího, podobně jak to dělali komunisté po roce 1945, když se rozdávala půda po Němcích.

Jeho popírání neoddiskutovatelného faktu, že je ve střetu zájmů, je na úrovni popírání holocaustu, tj. spadá už do oblasti absurdit.

Není žábou, je čertem na prameni naší chabé demokracie. I to si necháme líbit, ani proti tomu se nevzepřeme?

Milé krysy i nekrysy, nastal čas opustit loď se jménem Agrofert.

(když tak pošli dál)