O lásce k moudrosti. Ideje osvícenství 2, Diderot, Hume, Smith
Významným průkopníkem osvícenství byl filosof, spisovatel, teoretik umění a encyklopedista Denis Diderot (1713 - 1784). Vyznával podobně jako Voltaire deismus a kritizoval despotismus vyvěrající z feudálního systému. Stal se tak dalším z těch, kdo podnítili Francouzskou revoluci. V románech Jeptiška a Jakub fatalista obnažil pokleslost a pokrytectví šlechty a katolického duchovenstva.
Citáty:
Člověk, který příliš miluje, se podobá volajícímu na poušti - nikdy se nedočká ozvěny.
Upachtěnost je opakem lehkosti; lehkost však někdy stojí mnoho potu.
Rozumem, nikoli násilím máme vést lidi k pravdě.
Moudrý člověk spatřuje před sebou nekonečnou oblast možného.
Člověk se nestane krutý, protože je katem, ale stane se katem, protože je krutý.
Když kručí v břiše, hlas svědomí a cti je velmi slabý,
Žena je pro muže nejjímavější výtvor přírody. Bez této osudové družky by muž, podmanitel přírody, byl chudý, osamělý a smutný.
Vkus je smysl pro pravdu, dobro, krásu, velikost, vznešenost, slušnost a mravnost v dílech ducha, v napodobování nebo užívání plodů přírody.
Člověk vidí všechno očima svého názorového systému.
Ti, kdo se bojí faktů, se budou navždy snažit zdiskreditovat ty, kdo fakta zjišťují.
Všechny věci je třeba zkoumat, diskutovat o nich, zkoumat je bez výjimky a bez ohledu na něčí pocity.
Pouze vášně, velké vášně, mohou povznést duši k velkým věcem.
Filosof nikdy nezabil žádného kněze, zatímco kněží zabili mnoho filosofů.
V každé zemi, kde talent a ctnost nepřinášejí žádný pokrok, budou národním bohem peníze.
Dávejte, ale pokud možno ušetřete chudáka hanby žebrání.
Lockovu nauku o poznání rozvinul skotský filosof, historik a ekonom David Hume (1711 - 1776), hlavní představitel empirismu. Veškeré ideje jsou podle něj odlitky počitků a vjemů uchovaných v paměti, duševní činnost se na ně ovšem neomezuje, neboť je rozšiřována pamětí a obraznosti. Lidské poznání je vyjma matematiky nejisté, není nezpochybnitelné. Humem začal viditelný rozchod filosofie s teologií, neboť ze svých základních tezí dovodil, že je nutné odmítnout jak metafyziku, tak i jakoukoli teologii.
Citáty:
Život člověka nemá pro vesmír větší význam než život ústřice.
Buď filosofem, ale při vší své filosofii zůstaň člověkem.
Pravda pramení z hádek mezi přáteli.
Nebe a peklo předpokládají dva odlišné druhy lidí, dobré a zlé. Největší část lidstva se však pohybuje mezi neřestí a ctností.
Je Bůh ochotný zabránit zlu, ale není toho schopný? Pak je bezmocný. Je schopný, ale není ochotný? Pak je zlovolný. Je schopný i ochotný? Pak ale odkud se bere zlo?
Fanatismus teologů je nemoc, která se zdá být téměř nevyléčitelná.
Obecně řečeno, omyly v náboženství jsou nebezpečné, ve filosofii jen směšné.
Důkazem vysokého vzdělání je schopnost mluvit o největších věcech nejjednodušším způsobem.
Pocity našeho srdce, rozbouření našich vášní, prudkost našich citů rozptylují všechny filosofické závěry a filosofa redukují na pouhého plebejce.
Filosofovi a historikovi by se šílenství a slaboduchá hříšnost lidstva měly jevit jako běžné události.
Otcem liberalismu a individualismu se stal skotský filosof a politický ekonom Adam Smith (1723 - 1790). Přestože se hluboce zabýval morálkou, redukoval lidskou společnost na společnost víceméně obchodní, jejíž cíle a hodnoty se odvozují především od principů trhu. Vedle řady pokrokových tezí, jako například „ekonomická svoboda je samozřejmým a jednoduchým systémem přirozené svobody“ razil i teze přinejmenším sporné, zejména, že podnikatel, který pracuje pro sebe, pracuje i pro všechny ostatní lidi.
Na liberalismu je možno snad nejpřesvědčivěji doložit, jak se v dějinách každé pokrokové hnutí postupem času zdeformuje a stává se reakčním. Liberalismus vyšel z oprávněné kritiky šlechty, která ztratila svou opodstatněnost, neboť přestala za své země nasazovat životy, žila v zahálce a v nezaslouženém přepychu. Církevní šlechta ji ztratila už dávno předtím, hlavně svou amorálností.
Morální opodstatněnost však brzo ztratil i liberalismus, neboť se stal se v mnoha ohledech ještě tvrdší a bezohlednější než feudalismus, mimo jiné proto, že zrušil omezování neúměrných zisků a lichvy. Nastolil svobodu pouze pro bohaté a vytvořil tak prostor pro vznik revolučních socialistických a komunistických idejí.
Liberalismus existoval a dodnes existuje v bezkonfliktní symbióze s kapitalismem, o kterém je možno říci, že je stejně jako oheň dobrým sluhou, avšak špatným pánem. Je sice mocnou a produktivní silou pokroku, avšak pouze materiálního, a na stejně důležitý nebo snad ještě důležitější duchovní pokrok působí spíše destruktivně, zejména pokud se příliš „rozhoří“.
Citáty:
Ať už je člověk jakkoli sobecký, v jeho povaze zřejmě existují určité principy, které ho vedou k zájmu o štěstí druhých a činí pro něj jejich štěstí nezbytným, i když z něj nemá nic jiného než potěšení z toho, že jejich štěstí vidí.
Nikdy si nestěžuj na to, čeho se můžeš kdykoli zbavit.
Sklon obdivovat a téměř uctívat bohaté a mocné a pohrdat nebo alespoň přehlížet chudé či průměrné je velkou a nejobecnější příčinou zkaženosti naší morálky.
Žádná společnost nemůže prosperovat a být šťastná, pokud je většina jejích členů chudá a ubohá.
Kde je velký majetek, tam je velká nerovnost.
Od řezníka, sládka nebo pekaře neočekávejme, že nám dá najíst, ale že bude jen dbát na svůj vlastní prospěch.
Není umění, kterému by se jedna vláda naučila dřív než druhá, než je vysávání peněz z kapes řadových lidí.
Citáty:
Člověk, který příliš miluje, se podobá volajícímu na poušti - nikdy se nedočká ozvěny.
Upachtěnost je opakem lehkosti; lehkost však někdy stojí mnoho potu.
Rozumem, nikoli násilím máme vést lidi k pravdě.
Moudrý člověk spatřuje před sebou nekonečnou oblast možného.
Člověk se nestane krutý, protože je katem, ale stane se katem, protože je krutý.
Když kručí v břiše, hlas svědomí a cti je velmi slabý,
Žena je pro muže nejjímavější výtvor přírody. Bez této osudové družky by muž, podmanitel přírody, byl chudý, osamělý a smutný.
Vkus je smysl pro pravdu, dobro, krásu, velikost, vznešenost, slušnost a mravnost v dílech ducha, v napodobování nebo užívání plodů přírody.
Člověk vidí všechno očima svého názorového systému.
Ti, kdo se bojí faktů, se budou navždy snažit zdiskreditovat ty, kdo fakta zjišťují.
Všechny věci je třeba zkoumat, diskutovat o nich, zkoumat je bez výjimky a bez ohledu na něčí pocity.
Pouze vášně, velké vášně, mohou povznést duši k velkým věcem.
Filosof nikdy nezabil žádného kněze, zatímco kněží zabili mnoho filosofů.
V každé zemi, kde talent a ctnost nepřinášejí žádný pokrok, budou národním bohem peníze.
Dávejte, ale pokud možno ušetřete chudáka hanby žebrání.
Lockovu nauku o poznání rozvinul skotský filosof, historik a ekonom David Hume (1711 - 1776), hlavní představitel empirismu. Veškeré ideje jsou podle něj odlitky počitků a vjemů uchovaných v paměti, duševní činnost se na ně ovšem neomezuje, neboť je rozšiřována pamětí a obraznosti. Lidské poznání je vyjma matematiky nejisté, není nezpochybnitelné. Humem začal viditelný rozchod filosofie s teologií, neboť ze svých základních tezí dovodil, že je nutné odmítnout jak metafyziku, tak i jakoukoli teologii.
Citáty:
Život člověka nemá pro vesmír větší význam než život ústřice.
Buď filosofem, ale při vší své filosofii zůstaň člověkem.
Pravda pramení z hádek mezi přáteli.
Nebe a peklo předpokládají dva odlišné druhy lidí, dobré a zlé. Největší část lidstva se však pohybuje mezi neřestí a ctností.
Je Bůh ochotný zabránit zlu, ale není toho schopný? Pak je bezmocný. Je schopný, ale není ochotný? Pak je zlovolný. Je schopný i ochotný? Pak ale odkud se bere zlo?
Fanatismus teologů je nemoc, která se zdá být téměř nevyléčitelná.
Obecně řečeno, omyly v náboženství jsou nebezpečné, ve filosofii jen směšné.
Důkazem vysokého vzdělání je schopnost mluvit o největších věcech nejjednodušším způsobem.
Pocity našeho srdce, rozbouření našich vášní, prudkost našich citů rozptylují všechny filosofické závěry a filosofa redukují na pouhého plebejce.
Filosofovi a historikovi by se šílenství a slaboduchá hříšnost lidstva měly jevit jako běžné události.
Otcem liberalismu a individualismu se stal skotský filosof a politický ekonom Adam Smith (1723 - 1790). Přestože se hluboce zabýval morálkou, redukoval lidskou společnost na společnost víceméně obchodní, jejíž cíle a hodnoty se odvozují především od principů trhu. Vedle řady pokrokových tezí, jako například „ekonomická svoboda je samozřejmým a jednoduchým systémem přirozené svobody“ razil i teze přinejmenším sporné, zejména, že podnikatel, který pracuje pro sebe, pracuje i pro všechny ostatní lidi.
Na liberalismu je možno snad nejpřesvědčivěji doložit, jak se v dějinách každé pokrokové hnutí postupem času zdeformuje a stává se reakčním. Liberalismus vyšel z oprávněné kritiky šlechty, která ztratila svou opodstatněnost, neboť přestala za své země nasazovat životy, žila v zahálce a v nezaslouženém přepychu. Církevní šlechta ji ztratila už dávno předtím, hlavně svou amorálností.
Morální opodstatněnost však brzo ztratil i liberalismus, neboť se stal se v mnoha ohledech ještě tvrdší a bezohlednější než feudalismus, mimo jiné proto, že zrušil omezování neúměrných zisků a lichvy. Nastolil svobodu pouze pro bohaté a vytvořil tak prostor pro vznik revolučních socialistických a komunistických idejí.
Liberalismus existoval a dodnes existuje v bezkonfliktní symbióze s kapitalismem, o kterém je možno říci, že je stejně jako oheň dobrým sluhou, avšak špatným pánem. Je sice mocnou a produktivní silou pokroku, avšak pouze materiálního, a na stejně důležitý nebo snad ještě důležitější duchovní pokrok působí spíše destruktivně, zejména pokud se příliš „rozhoří“.
Citáty:
Ať už je člověk jakkoli sobecký, v jeho povaze zřejmě existují určité principy, které ho vedou k zájmu o štěstí druhých a činí pro něj jejich štěstí nezbytným, i když z něj nemá nic jiného než potěšení z toho, že jejich štěstí vidí.
Nikdy si nestěžuj na to, čeho se můžeš kdykoli zbavit.
Sklon obdivovat a téměř uctívat bohaté a mocné a pohrdat nebo alespoň přehlížet chudé či průměrné je velkou a nejobecnější příčinou zkaženosti naší morálky.
Žádná společnost nemůže prosperovat a být šťastná, pokud je většina jejích členů chudá a ubohá.
Kde je velký majetek, tam je velká nerovnost.
Od řezníka, sládka nebo pekaře neočekávejme, že nám dá najíst, ale že bude jen dbát na svůj vlastní prospěch.
Není umění, kterému by se jedna vláda naučila dřív než druhá, než je vysávání peněz z kapes řadových lidí.