Kladu si několik otázek:

Jak se mohla dcera rumunského emigranta a čínské matky „venku“ tak vyšvihnout?
Nedokázala mluvit na mikrofon inteligentněji a kultivovaněji než většina českých tenistek?
Jak to, že Řád britského impéria dostal v nedávné době jeden Čech (dirigent Bělohlávek) a jeden Rom?
Proč naši Romové (a nejen oni) touží po životě v civilizovaném světě?
Nechovali jsme se k nim lépe za totality než za dnešní „demokracie“?
Proč nás nemají rádi, proč pro ně není zatěžko nám krást?
Není to hlavně odveta za to, že jsou námi neustále a od dětství šikanováni?
Jak se mohou povznést, když jim v tom nepomáháme a spíše tomu bráníme?
Proč rodiče a pedagogové naše děti ve vztahu k romským dětem (a celkově) víc neumravňují?
Proč stát a naši bohatí málo podporují romské vzdělávací instituce?
Proč naše média o romském problému nemluví tak jak by si zasloužil?
Proč na památník romského holocaustu v Letech museli přispět Norové a proč není ani třicet let po Listopadu, stejně jako památník v Hodoníně u Kunštátu ještě hotový?

Romové jsou také lidé!

Romský problém je především našim českým problémem.

Kam zmizel humanismus Masaryka, Pražského jara, Sametové revoluce a Václava Havla?

Milí okamurovci a jim podobní, jděte někam.