Psal jsem to už dřív, a nejedenkrát, ale připadal jsem si jako kůl v plotě. Evropa se stále dělí na západní a východní a my jsme geograficky, kulturně a politicky odjakživa patřili do Střední Evropy.

Velký rozdíl mezi námi a Poláky a Maďary je v tom, že na rozdíl od nich jsme zažili demokracii.

Jsme odkojeni Západem. Z východu k nám vždy přicházelo převážně jen zlo.V novověku to nejhorší přišlo za (ruské) komunistické totality. Po Listopadu to sice osláblo, avšak přetrvává to dodnes.

Jako součást Visegrádu jsme pro západní Evropu přítěží. Jen z ní čerpáme a téměř nic pozitivního jí nevracíme, jsme nevděčnými a nesolidárními potížisty. Doplácíme na to ztrátou prestiže (která má i ekonomické důsledky). Nůžky mezi námi a vyspělým světem se zdaleka nezavřely tak, bychom si přáli.

Poláci a Maďaři se posunuli na Východ, dnes již do neúnosné míry.

S nástupem nové vlády máme i v tomto ohledu historickou příležitost.

Vrátit se tam, kam patříme.

Nejde o málo a nesmíme to propásnout.