Pane Fendrychu, čtu Vás vždycky rád, ale stran Hogenové jste poněkud vedle
Velice si Vás vážím, hlavně proto, že se nebojíte říkat věci tak jak skutečně jsou a že na rozdíl od mnoha jiných se nevyhýbáte ani tvrdým slovům. Polemizovat s Vámi si mi proto nechce, ale tentokrát jste to podle mne evidentně přehnal a neozvat se proto nemohu.
Anna Hogenová nelže, jen věci vidí trochu jinak než Vy. Neříká, že v Česku je teď celkově hůř než za komunismu, ale že komunistickou totalitu nahradila totalita trhu, a ta že je ještě horší. Nemáte pravdu když tvrdíte, že nejsme vystaveni žádné diktatuře, neboť máme volbu. Je to totiž volba postmoderní a neoliberální, a přestože vypadá na první pohled přijatelně, je nepřijatelná, protože přivedla nejen nás Čechy, ale celé lidstvo - na rozdíl pouze od zemí dříve ovládaných komunisty - do ještě bezvýchodnější situace.
Pokusím se vybrat z tvrzení mimořádně pravdomluvné prof. Hogenové ta nejdůležitější: „Za socialismu nám vzory podsouvali tak blbě, že na to každý měl jenom vztek. Dnes se ale s pomocí marketingu a psychologie podsouvá tak jemně, že to mnoha lidem vůbec nedojde,.. Žijeme v době, která je pyšná na úspěchy technologického charakteru, ale člověk se svou člověčinou je pořád spíš zvířátko než cokoli jiného… Současný člověk v sobě potlačuje to, co je nevyhnutelné… Potřebuje nejrůznější obstarávačky, aby v sobě zaplašil tu hrůzu. Když ji k sobě ale nepustí, začnou se mu v duši hromadit obsahy, které potom vyvolávají právě deprese… Mladá generace není připravená na to, aby k sobě ty běsy pustila… Všechno natolik propojené s trhem, ziskem a politickou mocí, že tomu už lidé nevěří. Právě proto je teď společnost, alespoň podle mého soudu, rozdělená… Současnost se svou pýchou na technologie zapomněla na podvojnost našich životů, ona navíc už zapomněla, že zapomněla, což je malér… Dnešní člověk je takový frajer, že nemůže než v budoucnosti padnout na ústa… Politici pořád chtějí vylepšovat společenské uspořádání, ajťáci zase zvyšují výkonnost computerů, jenomže je zdokonalují tak, že je v nich obrovské množství funkcí, které člověka natolik zahltí, že už nemá ani chuť se v nich vyznat. Tyhle systémy totiž vytvářejí lidé, kteří nemají v hlavě celky. Kdyby dokázali vidět celky, tak by pochopili, že před počítačem sedí člověk, který potřebuje, aby mu stroj sloužil, ne aby on sloužil computeru... Člověk se namísto toho potřebuje sám se sebou skamarádit. To je ale možné jen tak, že sám sobě nekecá, což současný člověk už skoro neumí. Velmi často si k sobě nepouští pochybnosti a neví, že se nemůže nemýlit… Pomáhat lidem, aby měli více volného času, přináší svá úskalí. Mnoho z nich pak totiž neví, jak s volným časem naložit. Chybí jim soustředěnost, aby četli. Chtějí rychlé, hluboké, intenzivní prožitky, a tak si je kupují… Člověk si najednou uvědomí, že výhry, kterých v životě dosáhl, se skoro až rozplývají, jako by to už ani nebyla pravda. Proto musí najít odvahu v sobě zrodit nový počátek, nebát se změn… Potřebuje čas, aby dozrál do osobnosti, která je podle Goetha tím největším štěstím vůbec. Osobnost nepřebírá žádné role, nepotřebuje být loutkou, která na sebe navěsí to, co se právě nosí, která mluví tak, jak je zrovna v kurzu. Osobnost má odvahu se lišit… Samozřejmě že žijeme v totalitě. Socialistická totalita byla totalitou myšlenek. Kapitalistická totalita je ale skrytější a o to nebezpečnější. Je to totalita trhu a trh se stává podmínkou přežití každého z nás. Socialismus šel po našem myšlení a nebyla to dobrá doba. Současná doba je ale ještě horší, protože jde po našem pudu sebezáchovy… Étos, který člověku dovoluje být tím, čím nemůže nebýt, tady teď chybí. To je ta pravá svoboda. Pokud ale žijeme v horizontu, který nám podsouvá, jak musíme žít, abychom byli in, tak je to totalita. Tváří se přívětivě, ale je to totalita…Vezměte vážně rozhovor sami se sebou, který je základem péče o duši už od dob starého Sokrata. Nelžete sami sobě. Pusťte k sobě to, čeho se bojíte, a postupným sebepoznáváním žijte z vlastního pramene. Díky tomu budete moci prožívat tišinu duše, která je pro dnešního člověka základem zdraví, protože se v něm zrodí a není něčím, co by mu někdo dodával zvnějšku.“
Jak to napsal Neil Postman v interpretaci Huxleyovy knihy Brave New World, do češtiny přeložené jako Konec civilizace, ubavíme se k smrti
Další komentář to snad nepotřebuje.
Anna Hogenová nelže, jen věci vidí trochu jinak než Vy. Neříká, že v Česku je teď celkově hůř než za komunismu, ale že komunistickou totalitu nahradila totalita trhu, a ta že je ještě horší. Nemáte pravdu když tvrdíte, že nejsme vystaveni žádné diktatuře, neboť máme volbu. Je to totiž volba postmoderní a neoliberální, a přestože vypadá na první pohled přijatelně, je nepřijatelná, protože přivedla nejen nás Čechy, ale celé lidstvo - na rozdíl pouze od zemí dříve ovládaných komunisty - do ještě bezvýchodnější situace.
Pokusím se vybrat z tvrzení mimořádně pravdomluvné prof. Hogenové ta nejdůležitější: „Za socialismu nám vzory podsouvali tak blbě, že na to každý měl jenom vztek. Dnes se ale s pomocí marketingu a psychologie podsouvá tak jemně, že to mnoha lidem vůbec nedojde,.. Žijeme v době, která je pyšná na úspěchy technologického charakteru, ale člověk se svou člověčinou je pořád spíš zvířátko než cokoli jiného… Současný člověk v sobě potlačuje to, co je nevyhnutelné… Potřebuje nejrůznější obstarávačky, aby v sobě zaplašil tu hrůzu. Když ji k sobě ale nepustí, začnou se mu v duši hromadit obsahy, které potom vyvolávají právě deprese… Mladá generace není připravená na to, aby k sobě ty běsy pustila… Všechno natolik propojené s trhem, ziskem a politickou mocí, že tomu už lidé nevěří. Právě proto je teď společnost, alespoň podle mého soudu, rozdělená… Současnost se svou pýchou na technologie zapomněla na podvojnost našich životů, ona navíc už zapomněla, že zapomněla, což je malér… Dnešní člověk je takový frajer, že nemůže než v budoucnosti padnout na ústa… Politici pořád chtějí vylepšovat společenské uspořádání, ajťáci zase zvyšují výkonnost computerů, jenomže je zdokonalují tak, že je v nich obrovské množství funkcí, které člověka natolik zahltí, že už nemá ani chuť se v nich vyznat. Tyhle systémy totiž vytvářejí lidé, kteří nemají v hlavě celky. Kdyby dokázali vidět celky, tak by pochopili, že před počítačem sedí člověk, který potřebuje, aby mu stroj sloužil, ne aby on sloužil computeru... Člověk se namísto toho potřebuje sám se sebou skamarádit. To je ale možné jen tak, že sám sobě nekecá, což současný člověk už skoro neumí. Velmi často si k sobě nepouští pochybnosti a neví, že se nemůže nemýlit… Pomáhat lidem, aby měli více volného času, přináší svá úskalí. Mnoho z nich pak totiž neví, jak s volným časem naložit. Chybí jim soustředěnost, aby četli. Chtějí rychlé, hluboké, intenzivní prožitky, a tak si je kupují… Člověk si najednou uvědomí, že výhry, kterých v životě dosáhl, se skoro až rozplývají, jako by to už ani nebyla pravda. Proto musí najít odvahu v sobě zrodit nový počátek, nebát se změn… Potřebuje čas, aby dozrál do osobnosti, která je podle Goetha tím největším štěstím vůbec. Osobnost nepřebírá žádné role, nepotřebuje být loutkou, která na sebe navěsí to, co se právě nosí, která mluví tak, jak je zrovna v kurzu. Osobnost má odvahu se lišit… Samozřejmě že žijeme v totalitě. Socialistická totalita byla totalitou myšlenek. Kapitalistická totalita je ale skrytější a o to nebezpečnější. Je to totalita trhu a trh se stává podmínkou přežití každého z nás. Socialismus šel po našem myšlení a nebyla to dobrá doba. Současná doba je ale ještě horší, protože jde po našem pudu sebezáchovy… Étos, který člověku dovoluje být tím, čím nemůže nebýt, tady teď chybí. To je ta pravá svoboda. Pokud ale žijeme v horizontu, který nám podsouvá, jak musíme žít, abychom byli in, tak je to totalita. Tváří se přívětivě, ale je to totalita…Vezměte vážně rozhovor sami se sebou, který je základem péče o duši už od dob starého Sokrata. Nelžete sami sobě. Pusťte k sobě to, čeho se bojíte, a postupným sebepoznáváním žijte z vlastního pramene. Díky tomu budete moci prožívat tišinu duše, která je pro dnešního člověka základem zdraví, protože se v něm zrodí a není něčím, co by mu někdo dodával zvnějšku.“
Jak to napsal Neil Postman v interpretaci Huxleyovy knihy Brave New World, do češtiny přeložené jako Konec civilizace, ubavíme se k smrti
Další komentář to snad nepotřebuje.