Dřív rozbiješ atom než pomluvu.
Albert Einstein

Protože jde o stejnou či velmi podobnou věc, tento článek začínám stejně jako článek Nepřepisujte dějiny podle falešně zpívajícího Stehlíka z 13. září: Na počátku prázdnin zveřejnil Seznam.cz glosu filosofa a politologa Daniela Kroupy s názvem Darebáčtí politici vytvořili v Česku falešný obraz EU. Je to bohužel pravda, k níž lze jen dodat, že začali ihned po Listopadu a že se to netýkalo pouze EU. Politici v čele s Václavem Klausem, držící se zásady „vládneme, nerušit“ potírali vše a všechny, kdo se jim stavěli nebo mohli stavět do cesty. Nejusilovněji potírali Václava Havla a Zelené, šli však i do minulosti a kromě jiného znevažovali Masaryka a 1. Republiku. Že si politici hrají s pravdou jako kočka s myší, na to jsme si už zvykli, o to otřesnější však je, že si s ní podobně hráli a dodnes hrají též mnozí „vědci“, například profesor Michal Stehlík, bývalý děkan Filosofické fakulty Karlovy univerzity.

Nebyl, není a nebude bohužel sám. Jiným takovým stehlíkem je podle mne Ivo Cerman. Lze to snadno doložit. Už název jeho posledního článku zde na Akutálně.cz je příznačný, zejména použitím slova tyrani: Demonstrace klimatických tyranů v Praze.

Cerman pokračuje: „Opět ta stejná falešná rétorika údajně ublížených, ve skutečnosti však poroučejících nevolených krajně levicových tyranů, kteří se tváří, že mluví za všechny a přitom je nikdy nikdo nevolil.“

Ne, nikomu neporoučejí, ani nemohou, jen využívají svého demokratického práva ozvat se. A mají proč. Již koncem šedesátých let minulého století se začaly objevovat vědecky podložené zprávy, že člověk tím, že ničí přírodu, si pod sebou podřezává větev. Že příroda se tomu bude bránit a bude mu to vracet, postupně narůstajícími změnami-pohromami, které budou geometricky narůstat a již počátkem 21. století se mnohé z nich stanou nezvratnými. Tyto zprávy však narazily na značný odpor naprosté většiny lidí, které zajímalo, jak se mají a co mohou „žrát“ dnes a zítřek je nezajímal. U nás to bylo ještě horší než v západních zemích EU. Komunisté se uchýlili k zamlčování, postkomunisté, zejména ti modří, se uchýlili k protiútokům, jejichž nehoráznost narůstala ruku v ruce s tím, jak se pesimistické, ve skutečnosti však skutečnosti odpovídající zprávy stále víc potvrzovaly. Útočili hlavně na Zelené, a protože měli jednoznačnou politickou a mediální převahu, téměř je umrtvili. Jedním z nejagresivnějších byl Klausův tajemník Ladislav Jakl, oba jsou nyní voliči SPD „vlastence“ Tomia Okamury. Proto jsou dnes Zelení u našich sousedů v Rakousku a Německu silní, u nás na chvostu politického spektra. Proto jim chybí osobnosti - potápějící se lodi se každý vyhne. Proto je nahrazují ekologičtí aktivisté.

Uvedený článek Ivo Cermana je typickým modrým, vlastně hnědým útokem proti nim. „Jde jim jen o jejich vlastní bezpracné kariéry, o pozornost v médiích, o to, aby mohli bez překážek poroučet dle notiček, které dostávají od marketingových organizací. V době, kdy všechny občany této země jímá strach z budoucnosti, ze zdražení, které způsobila sebestředná sobecká a nedomyšlená politika diktovaná těmito klimatickými demagogy, si znovu přijdou, jako by se vůbec nic nedělo, a znovu diktují úplně stejným způsobem, jako před covidem, jako před válkou na Ukrajině.“

Komentář to nepotřebuje, jen, že marketing ovládají jiní.

„Je to celé strašně netransparentní prostředí, smrdí to na sto honů… Kdo je platí? Kdo a proč vytvořil tak rozsáhlou organizaci? Česká pobočka má dle webu 40 právníků. Nedělají zadarmo. Jejich agenda je samozřejmě politicky omezená, je to netransparentní politická organizace, která má za cíl metodou ‚strategických žalob‘ proti státům východní Evropy vnucovat jejich občanům klimatickou politiku proti jejich vůli. Jak můžou v jejich řadách působit advokáti z českých fakult a nepřijít o licenci? Ovšem demonstrování, tedy tu skutečnou dřinu, měli provést ‚studenti středních škol‘… tedy zřejmě gymnázií z Prahy, jejichž zřizovatelem je hlavní město Praha, kde vládne pirát Zdeněk Hřib. Na tu demonstraci v pátek od 12.00 museli dostat volno, čili byli vysláni organizovaně svými školami. Opravdu je na těchto gymnáziích zajištěna korektní výuka občanky, bez politického nátlaku a bez ideologického pokřivení? Jak tady mohou působit zaměstnanci Greenpeace a Pirátské strany bez porušování Ústavy a školského zákona?“

Opět bez komentáře, soudný člověk si udělá vlastní názor.

„Konečně tu vystoupila Agáta Hrdličková, dle linkedIn povoláním ‚specialistka na LGBT+ a inkluzivní vzdělávání‘. Tady by mně profesně zajímalo, co jako inkluzivně učí? Protože tím, že umíte něco vyučovat inkluzivně, přeci není dáno, že se v tom vyznáte. Vystudovala genderová studia na Fakultě humanistického snobismu, taky 9 let (2013-22). Z profilu nejde zjistit, zda vůbec někde pracuje. Na demonstraci mluvila jménem nějaké ‚Headspace‘. O tom nikde žádné informace nejsou… Nějakým záhadným způsobem propojila klima s osudy lesbiček a homosexuálů a vyčetla lidem, že kvůli jejich lhostejnosti ke klimatu prý lesby a homosexuálové žijí ve stavu úzkosti. To by mohla mít porozumění pro lidi, kterým svou demagogií připravuje život v bídě. Bez výhledu na zlepšení, neboť má nastat ‚změna systému‘, aby změny už nešlo vrátit, zastavit, ani napravit.“

Tak jako jsem v článku o Stehlíkovi pozměnil rčení zloděj křičí chyťte zloděje na fušer křičí chyťte fušera, přidávám teď demagog křičí chyťte demagoga. Skutečné demagogy lze poznat už podle příliš silných přídavných jmen, emocionálně působivých nálepek, užívání argumentů s úzkým dosahem a zamlčování všeho, co by jim mohlo protiřečit.

Souvislost mezi problematikami klimatu, inkluzívním vzděláváním a LGTB má svou logiku. Zamýšlejí se nad nimi lidé s otevřenými myslemi (open mind), lidé s uzavřenými myslemi (shut mind) je vesměs odmítají. Mnozí z nich pak inklinují k extremismu. Ne bezdůvodně popsal slavný filosof Karl R. Popper demokratickou společnost jako společnost otevřenou, tj. společnost lidí s otevřenou myslí.

Hrozba změn klimatu je větší než negativní důsledky pandemie způsobené covidem a válkou na Ukrajině. Ty jsou a budou sice strašné, avšak dříve nebo později pominou, zatímco hrozba změn klimatu je trvalá a bude se dál zvětšovat.

Že si to uvědomují „žáci středních škol“ je plně namístě a vzbuzuje to jisté naděje. Mezi námi staršími je jistě mnoho open mind a ti s mladými lidmi soucítí a mnozí z nich se snaží je i vést. V přesile jsou však starší a staří shut mind, kterých se to navíc tak silně netýká a kteří nemysli na své děti a vnuky.

„Já zažívám stavy úzkosti už teď, když vidím, s jakou nezastavitelnou demagogií jdou tito lidé za svým cílem.“

Já stavy úzkosti nezažívám, neboť nejsem neurotik. Obavy však mám – o budoucnost lidstva.