„Pravoslaví je nejmýtičtější“ říká v knize o Masarykovi Josef L. Hromádka, jeden s jeho nejlepších interpretů. Mýty jsou nepravdy a být nejmýtičtější proto znamená být nejnepravdivější. Znamená to pouštět mezi věřící i ostatní lidi vedle ušlechtilých tezí - bez kterých by to nešlo - též desinformace a pravdy podle potřeby zamlčovat. Nevědomě i vědomě. I proto je Rusko dodnes takové, jaké je.

Seřadíme-li křesťanské církve u nás, v jednom z nejateističtějších národů na světě, na prvním místě je i zde co do mýtickosti církev pravoslavná, následovná katolickou a protestantskými. Pozoruhodné je, že pravoslavná církev je druhou nejsilnější.

Cituji z článku Nemáme peníze, zveřejněného na Seznamu.cz: „Pražská pravoslavná eparchie svým duchovním oznámila, že propouští všech 52 nižších duchovních, tedy 40 procent zaměstnanců. Moravská část pravoslavných považuje postup za nezákonný… Jako důvod (eparchie) uvedla nutnost celkové redukce nákladů a pokles příjmů. A bez bližšího vysvětlení i konflikt na Ukrajině… ‚Už takto nelze z dlouhodobého hlediska dále fungovat‘… Pravoslavní přitom mají díky majetkovému vyrovnání státu s církvemi nárok na 1,146 miliardy korun během třiceti let. V roce 2020 pražská eparchie obdržela už 280 milionů.“

Ó Bože, i u Tvých „Svatých“ jsou Bohu-žel Prachy až na prvním místě?