Už delší dobu si kladu otázku, proč jsou u nás Zelení, na rozdíl od našich západních sousedů Německa a Rakouska, už víc než deset let v defenzívě. Je to zřejmě dáno jednak tím, že u nás je nižší politická kultura, jednak tím, že Zelení - od doby Ondřeje Lišky, který coby slušný člověk po prohře „samozřejmě“ odstoupil - nemají silného vůdce, který by je, a s nimi i mladé lidi dokázal mobilizovat. Není ovšem divu, politická chudoba, stejně jako jakákoli jiná, nikoho nepřitahuje.

Přitom doba po tom volá. Zatímco válka na Ukrajině nepotrvá na věky, hrozba katastrof zaviněných změnou klimatu potrvá, a bude se nepochybně ještě zvětšovat. Již teď trpící a mstící se příroda páchá velké škody. Její mlýny melou, a už delší dobu.

Omezenci, patologičtí sobci a amorálové typu Klause, Zemana a Babiše to nezmění. Nadějí jsou jedině Pavel a Nerudová, s tím, že se k nim připojí mladí lidé a že se mezi nimi dříve nebo později (ale čím dřív, tím lépe) najde někdo typu Ondřeje Lišky.

Proto i já volám: mladí, běžte k volbám!

Myslete na sebe a na své děti!

Pomozte zabránit tomu, aby Babiš vyhrál příští parlamentní volby! Současná vláda si o to koleduje.

Vstupujte do strany Zelených a něco tam dělejte!

(Václav Havel: „Já jsem byl vlastně vždycky Zelený.“)