Moc, ta nemá jiný zájem než se udržet, než se posílit. A všechno ostatní je pro ni pouhým prostředkem k sebeudržení a seberozvinutí, sebeprosazení. Takže je bezohledná, nemorální a často krutá a zločinná.
Stanislava Kučerová

O politicích se říká, že když ptáčka chytají, pěkně mu zpívají. Tomio Okamura umí zpívat výjimečně pěkně, a svého času, v roce 2012, jsem se nechal chytit i já: zařadil jsem první z jeho novoročních projevů do knihy Tomáš G. Masaryk, nemodernismus a Charta 2012. Dodnes toho lituji, knihu to poškodilo. Nevarovala mne jeho již tehdy projevená enormní ctižádostivot, přestože jsem věděl, že tak ctižádostiví lidé bývají nebezpeční. Že se kromě jiného odvolával na Masaryka, mne neomlouvá.

Neúspěšně tehdy kandidoval na prezidenta. Postupně publikoval novoroční projevy tři; z prvního z nich vyjímám: „Vážení spoluobčané, každý nový rok stojíme před otázkou - vzkvétala naše země loni a bude vzkvétat letos? Ať už by byla odpověď jakákoli, ukazuje se, že zatím nikdy v posledních letech naše země nevzkvétala tolik, kolik mohla. Nikdy ji ale také neporazily na kolena všechny ty proběhlé krize, politické i ekonomické… Čím to? Krom jiného i proto, že politika a ekonomika nejsou tím zásadním, čím žijeme a čím bychom žít měli. Největší sílu právě v době krizí nečerpáme z bankovního účtu, ale z přátel a z rodiny. Ze svého okolí - z knih, z našich vzorů, z osobností a z hrdinů našich dějin. Kvalita života se rozhodně neodvíjí od výše státního HDP anebo příjmu jednotlivce. Závisí hlavně na hodnotách daného člověka nebo společnosti. Rozhodně to ale neznamená, že ekonomika není důležitá - jen nesmí vítězit nad morálkou a společnými hodnotami… Žijeme v čase, kdy média uchvacují gorily ze ZOO, jejichž „příjem“ překračuje platy většiny smrtelníků… Žijeme v mediálně odporné a děsivé době, kdy jedna gorila je větší a důležitější celebrita než desetitisíce potřebných stařečků nebo invalidů… Naše země nevzkvétá tak, jak by mohla, protože v ní příliš nekvete spravedlnost. Ze zlodějů jsou často milionáři a miliardáři… Za posledních dvacet let náš stát přišel o většinu zdrojů svého financování… Rok od roku se zdvihá nevole občanů nad svými volenými i nevolenými zástupci a správci země. Jen houšť, říkám si den co den. Každý naštvaný občan znamená menší toleranci pro chyby či zločiny těch, kdo odpovídají za chod naší republiky v kterémkoli oboru… Jen dobrou prací můžeme být dlouho úspěšně všichni živi. Žádný derivát ani finanční produkt ani projekt EU nás dlouhodobě nenakrmí. A k dobré práci, která by měla získat nazpět svoji popularitu a čest patří i kvalitní vzdělání. Vzděláním nemyslím fofrškoly pro hlupáky, co chtějí titul před jménem na zakrytí vlastní hlouposti a nedostatečnosti… Vždycky je šance, že bude líp… Obětovat se, bojovat a pro druhé… Tahle země je zemí naší, našich předků a našich potomků. Pro ně ji dělejme lepší. Dělejme také děti a tyto děti také dělejme lepší, slušnější, pracovitější.“

Z druhého novoročního projevu (2013): „Lidský rozum, to je ve skutečnosti srdce. Navzdory sebelepším úmyslům člověk nakonec jedná podle svého srdce. Ať už dobrého či špatného. A co je horší, do pekla vedou často i ty úmysly dobré. Pokud si tohle uvědomíme, dojde nám, že není možné nikdy spoléhat na nějaké neviditelné tržní mechanismy, protože lidské konání a s ním ani lidský trh nemá předvídatelnou logiku. Je plný emocí, jako my sami. Pokud chceme žít lépe a spokojeněji, pak nepomohou jen vnější pravidla, ale daleko více důležité jsou hodnoty, pravidla, která nosíme v sobě. Není to příležitost, co dělá zloděje. Je to hlavně chybějící morálka, chybějící slušnost, poctivost a odpovědnost k druhým… Žádný trh tohle nenapraví. Roste a sílí rozhořčení všech slušných lidí na ty, kdo na práci ostatních parazitují... Ať už se tomu elity budou bránit sebevíc, směr který nabírá naše společnost je jasný - stále více hlasů bude volat po skutečné demokracii… Stávající politický systém se ukázal jako absolutně neschopný řešit zásadní problémy naší země. A to proto, že je to on, kdo je vytváří. Politický systém založený na kšeftech s mocí a veřejnými penězi se vyčerpal. Nikdo z normálních lidí mu už nevěří. Musíme změnit celý politický systém - a nenechme si nalhávat, že naši občané nejsou schopní žít v přímé demokracii… Je třeba změnit ústavu… Přichází čas, kdy si musíme rozmyslet, co si vybereme. Zda žít bez odpovědnosti a v neustálém souboji se státem nebo odpovědnost za svou zemi převzít a se svým státem žít a dýchat. Pokud chceme žít lépe, není jiná volba, než se o to postarat sami.

Z třetího novoročního projevu (2014): „Máme spoustu dobrých statistik a reálných výsledků. Ale kdo chce vidět, tak vidí i druhou stranu mince. Máme svobodu slova, ale když něco řeknete, nikdo Vám stejně nenaslouchá. Máme takzvaně svobodná média, která ale z velké části svobodu slova pojala jako svobodu překrucovat realitu, lhát, pomlouvat a na skandálech taky řádně vydělávat…V roce 1989 jsme měli přebytek rozpočtu 280 miliard, a to byly trochu jiné peníze než dnes. Dnes jsme zřejmě okolo 1800 miliard v mínusu… Naše republika má šestkrát víc heren a kasin než zbytek EU dohromady. Zahraniční kapitál vlastní většinu klíčových firem a je ze 40 % kontrolován z daňových rájů… V Evropské unii máme úniky nejvyšší. Příznačné je, že pan Kalousek jako ministr financí tento problém v médiích bagatelizoval a popíral… Statisticky sice už 20 let rostou důchody, sociální dávky i platy, ale velké části obyvatel se snižuje koupěschopnost. Co to se sebou nese? Extrémně roste zadlužení těch nejchudších. Exekuce přivádí stále víc lidí do neřešitelné dluhové pasti, která je možná až do konce života vyloučila z normální společnosti. V posledních letech tu máme stále rostoucí trend sebevražd, přičemž roste podíl těch, kteří se zabíjí kvůli ekonomické situaci. Roste počet sebevražd u starých lidí. Přes 10 % dětí dnes potřebuje péči psychiatra a jejich počet každý rok roste. Roste agresivita, násilí mezi dětmi, násilí i směrem ke starší generaci… Vlna zločinu a násilí zaplavila po sametové revoluci i nás. Velká část zločinců se do vězení nikdy nedostala a velkou část těch, co tam byli, prezident Klaus před rokem propustil a další zločince zprostil soudních procesů a vyšetřování. Vytvořili jsme si umělý svět pohádek o demokracii - svět vzletných slov, které se dodnes míjejí se skutečností. Demokracie v tom, co nám bylo propagováno, spojovala pojmy pravda, spravedlnost, láska, svoboda… Nevěřme elitám, když nám tvrdí, že jsme hloupí na to, abychom to zvládli sami. Nevím o nikom, aby byl takový hlupák a nechal rozkrást veřejný majetek v takovém rozsahu, v jakém se to povedlo našim vyvoleným… 10 milionů dolních nevyvolených má výhodu v tom, že je nejde všechny podplatit. A že v jejich rozhodování nakonec převýší společný zájem nad zájmem jakékoli elity. A o to jde. Máme-li se mít dobře všichni, musíme pracovat dobře a pro všechny.”

S těmito krásnými „zpěvy“ je v rozporu skutečnost, že Okamura od té doby prošel šesti soudními spory, které všechny prohrál, vyjma jednoho, který dodnes není uzavřený.

V roce 2013 založil politické hnutí s názvem Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury, přestože těsně před tím popřel, že by to měl v úmyslu. V roce 2015 ho konference tohoto hnutí vyzvala k úhradě 560 000 Kč. Po dlouhých sporech byl vyloučen z poslaneckého klubu. Brzo na to z Úsvitu vystoupil a oznámil, že zakládá hnutí Svoboda a přímá demokracie.

Přímá demokracie je v našich podmínkách nevhodná, protože autokraté - a Okamura je typickýnm autokratem, tj. nedemokratem - ji mohou snadno zeužít. Občany zmanipulují a pak se jimi nechávají volit.

Okamura je typickým sofistou, tj. člověkem, který vysvětlí vždy vše. Před sofisty varoval již Sokrates, a byli to především oni, kdo dosáhli toho, že byl odsouzen k smrti.

„Také čert pracuje, a pracuje mnoho a chytře,“ vzkazuje nám Masaryk. Pokud se Okamura dostane k moci, nečeká nás nic dobrého.

(napsáno pro Přítomnost)