Jak na to poukázal Martin Fendrych v článku Univerzity za klima navazují na listopad 1989. Chtějí kapitalismus s lidskou tváří (vyšlém dne 20. 11. zde na Aktuálně.cz): „Máme za sebou atypický 17. Listopad. Provázel ho generační střet. Delší dobu se mluví o tom, že mladí mohou starším a starým vyčítat, kam dovedli svá města, svoji zemi, Evropu, planetu. Že se k ní chovali lhostejně, surově, vysávali ji, plundrovali a v posledních letech zažíváme temné následky toho po léta lhostejného přístupu.“

Máme za sebou tři významné Listopady: 1938, 1989 a 2023. Plně hrdí můžeme být jen na ten z roku 1938, kdy do ulic vyšly „Masarykovy děti“. Na samotného Masaryka, Velkého muže světa i Československa, už nevzpomínáme, neboť z našeho obecného povědomí kvůli komunismu a postkomunismu téměř úplně vymizel. Vymizel vlastně už před rokem 1989, a hlavně proto Sametová revoluce neuspěla. Naši studenti i celá společnost si sice tehdy přáli, aby Dubčekův socialismus s lidskou tváří byl vystřídán Havlovým kapitalismem s humanistickou tváří, avšak nevěděla, jak na to. Proto nám byla Klausem a po něm Zemanem a Babišem snadno ukradena.

Chceme-li po Listopadu 2023 změnit naši společnost k lepšímu, musíme se vrátit především k Masarykovi. Martin Fendrych správně upozorňuje na Univerzity za klima - naše budoucnost je Masaryk plus ekologie (což je i podstatou "mého" neomodernismu), ke které by se, pokud by byl ještě živ, nepochybně razantně přihlásil.

„1. Univerzity za klima se striktně drží hodnot demokratičnosti a nehierarchičnosti. Naše rozhodnutí či jakoukoli další aktivitu se snažíme zakládat na konsenzu kolektivu bez explicitního i implicitního zavedení hierarchických struktur na jakékoli úrovni.
2. Jsme plně otevřeni každému, kdo sdílí naše hodnoty a sleduje tytéž cíle. V tomto ohledu jasně odmítáme jakékoli formy diskriminace a tento princip zachováváme jak v rámci hnutí, tak při přijímání nového členstva.
3. Jako kolektiv Univerzit za klima dbáme na stav členstva, pečujeme o sebe samé a o druhé a přistupujeme k ostatním s respektem a solidaritou. Nerozlišujeme také mezi hodnotou různých činností v rámci hnutí.
4. V našem klimatickém aktivismu jsme plně nezávislí na jakýchkoli politických hnutích, politických institucích či jiných organizacích. Naše členstvo nicméně není jakkoli omezováno co se týče účasti v těchto strukturách, nedochází-li poté k přímému a vážnému rozkolu s ostatními hodnotami či našimi cíli.“

Je však třeba Masarykovi lépe a hlouběji romumět. K programu Univerzit by nepochybně dodal, že lidé si nejsou ve všem rovni a že je nutné, aby se ekologičtí a společenští aktivisté mezi sebou dohodli a sjednotili se v celostátně integrovaném hnutí nebo politické straně. Což se bez jisté hierarchizace neobejde a že „potřebujeme vůdce, ne pány“.