Dle Hamerského je "budoucnost lidovců v ODS/KDU"
Já říkám: To může být jen vaše zbožné přání, pane Hamerský!
Článek pana Hamerského v LN 15. srpna 2007 „Budoucnost lidovců je v ODS/KDU“ nelze chápat jako úvahu izolovaného politologa. Je to člověk s úzkými kontakty na pravicové politiky včetně ODS, a jím zveřejněný text do značné míry může odrážet jejich názory.
U některých jeho slov se zastavím. První, co mě zaujalo, bylo slovo „přelétavost“ ve spojitosti s KDU-ČSL. Je to nový termín pro to, co je tradičním novinářským klišé – tedy ono „lidovci vždy udělají cokoliv, aby byli ve vládě, a je jim jedno s kým a s jakým programem“…. Pominu-li, že v je tom cítit i špetka závisti, jak si to ti lidovci umí zařídit, jde o faktickou nepravdu. Po roce 1989, po všech svobodných volbách - nepočítám-li atypické volby v roce 1990 - si vždy vítěz voleb vybíral koaliční partnery, a vždy učinil nabídku KDU-ČSL, aby s ním vstoupila do koalice. Vítězové voleb přitom měli i jiná řešení. Třikrát nabídka vzešla od ODS, dvakrát od ČSSD, přičemž ji KDU-ČSL jednou nepřijala, a poté spolu vládly ČSSD a ODS.
Nabídky vůči KDU-ČSL byly logické, neboť pozice KDU-ČSL byla vždy v zásadě středová, a proto s ní šlo dojednat programový kompromis: první vláda KDU-ČSL s ODS v zásadě zavedla tržní ekonomiku, za vlády s ČSSD jsme dokončili likvidaci bankovního socialismu - a hlavně dovedli zemi do Evropské unie. Obojí při udržení sociálního smíru a vysokém růstu ekonomiky.
Další slůvko, kterým se pan Hamerský zabývá ve spojitosti s KDU-ČSL, je „středová“. Tuto pozici nám radí opustit. Předně chci panu Hamerskému poradit jednu věc, která by mu mohla být prospěšná při jeho dalších pokusech o vytvoření politické strany: žádná strana se nemůže úspěšně profilovat jinam, než stojí její kmenoví voliči, jinak je může definitivně ztratit. KDU-ČSL ví, kdo jsou její kmenoví voliči, a proto vždy zůstane středová. Jenom jednou jsme na to trochu pozapomněli před minulými volbami, a hned to mělo za následek nejnižší volební výsledek.
Pouze letnímu vedru přičítám prořeknutí se pana Hamerského, když odhalil to, co zřejmě nemělo být nikdy řečeno nahlas: „ODS by měla svého … partnera pod kontrolou…“ To by měl být onen vysněný stav v důsledku spojení ODS a KDU-ČSL? Beru to vážně, neboť vím, že nejde jen o úvahu politologa. Pro mě, stejně jako pro drtivou většinu členů KDU-ČSL, je to představa naprosto nepřijatelná.
Jedinou správnou odpovědí KDU-ČSL na tyto snahy – a ony reálné jsou – je dělat politiku pro své kmenové voliče, být pravdiví, seriozní a sví. Pod kontrolou můžeme - a musíme - být pouze ze strany svých voličů. Možná by tuto kontrolu měli někdy provádět důrazněji….. Myslím, že by to KDU-ČSL prospělo.
Článek pana Hamerského v LN 15. srpna 2007 „Budoucnost lidovců je v ODS/KDU“ nelze chápat jako úvahu izolovaného politologa. Je to člověk s úzkými kontakty na pravicové politiky včetně ODS, a jím zveřejněný text do značné míry může odrážet jejich názory.
U některých jeho slov se zastavím. První, co mě zaujalo, bylo slovo „přelétavost“ ve spojitosti s KDU-ČSL. Je to nový termín pro to, co je tradičním novinářským klišé – tedy ono „lidovci vždy udělají cokoliv, aby byli ve vládě, a je jim jedno s kým a s jakým programem“…. Pominu-li, že v je tom cítit i špetka závisti, jak si to ti lidovci umí zařídit, jde o faktickou nepravdu. Po roce 1989, po všech svobodných volbách - nepočítám-li atypické volby v roce 1990 - si vždy vítěz voleb vybíral koaliční partnery, a vždy učinil nabídku KDU-ČSL, aby s ním vstoupila do koalice. Vítězové voleb přitom měli i jiná řešení. Třikrát nabídka vzešla od ODS, dvakrát od ČSSD, přičemž ji KDU-ČSL jednou nepřijala, a poté spolu vládly ČSSD a ODS.
Nabídky vůči KDU-ČSL byly logické, neboť pozice KDU-ČSL byla vždy v zásadě středová, a proto s ní šlo dojednat programový kompromis: první vláda KDU-ČSL s ODS v zásadě zavedla tržní ekonomiku, za vlády s ČSSD jsme dokončili likvidaci bankovního socialismu - a hlavně dovedli zemi do Evropské unie. Obojí při udržení sociálního smíru a vysokém růstu ekonomiky.
Další slůvko, kterým se pan Hamerský zabývá ve spojitosti s KDU-ČSL, je „středová“. Tuto pozici nám radí opustit. Předně chci panu Hamerskému poradit jednu věc, která by mu mohla být prospěšná při jeho dalších pokusech o vytvoření politické strany: žádná strana se nemůže úspěšně profilovat jinam, než stojí její kmenoví voliči, jinak je může definitivně ztratit. KDU-ČSL ví, kdo jsou její kmenoví voliči, a proto vždy zůstane středová. Jenom jednou jsme na to trochu pozapomněli před minulými volbami, a hned to mělo za následek nejnižší volební výsledek.
Pouze letnímu vedru přičítám prořeknutí se pana Hamerského, když odhalil to, co zřejmě nemělo být nikdy řečeno nahlas: „ODS by měla svého … partnera pod kontrolou…“ To by měl být onen vysněný stav v důsledku spojení ODS a KDU-ČSL? Beru to vážně, neboť vím, že nejde jen o úvahu politologa. Pro mě, stejně jako pro drtivou většinu členů KDU-ČSL, je to představa naprosto nepřijatelná.
Jedinou správnou odpovědí KDU-ČSL na tyto snahy – a ony reálné jsou – je dělat politiku pro své kmenové voliče, být pravdiví, seriozní a sví. Pod kontrolou můžeme - a musíme - být pouze ze strany svých voličů. Možná by tuto kontrolu měli někdy provádět důrazněji….. Myslím, že by to KDU-ČSL prospělo.