Myslivost je opět žhavé a aktuální téma. Nejenom proto, že před měsícem skončila srnčí říje, právě se k vrcholu blíží říje jelení a již brzy budou rochat daňci, ale především proto, že se ve sněmovně již velmi brzy bude projednávat návrh novely zákona o myslivosti předložený ministerstvem zemědělství ČR.



Jak stávající zákon, tak předložená novela jsou velice špatné a neřeší příčiny dlouhodobých problémů, které naši myslivost hodně let provázejí.

Návrh předložené novely je předmětem silné kritiky od široké skupiny organizací, kterých se myslivost z podstaty jejich činnosti velmi úzce týká.

Zásadní výhrady mají například Asociace soukromého zemědělství ČR, Svaz vlastníků obecních a soukromých lesů, Svaz vlastníků honebních pozemků ČR, lesníci z organizace Pro-Silva, Český svaz ochránců přírody ČR, Česká společnost ornitologická, Hnutí Duha a další.

Předloženou novelu naopak podporuje Českomoravská myslivecká jednota (ČMMJ) a tím se společně s ministerstvem zemědělství ČR staví proti zájmům prostých návštěvníků přírody, ochraně přírody jako takové, zájmům lesníků, zemědělců, vlastníků honebních pozemků, zájmům většiny myslivců a dokonce proti zájmům většiny svých členů v ČMMJ.

Novela také nekoresponduje s prohlášeními premiéra ČR Andreje Babiše a ministra životního prostředí ČR Richarda Brabce v jejich deklarované snaze zlepšit stav zemědělské krajiny a lesů v ČR.

Osvětlím na několika konkrétních případech a dnes vynechám kontroverzní problematiku výměr honiteb a špatného přístupu vlastníků k výkonu práva myslivosti.

Začneme u zájmu prostých návštěvníků naší přírody, kdy právě v současné době jich spousta chodí na houby. V lesích, kde došlo k rozsáhlé kůrovcové kalamitě a vzniku velkých holin, bude potřeba rozsáhlé paseky zalesnit a vysázené kultury ochránit před zvěří. Nejúčinnější ochranou sazenic proti přemnožené zvěři jsou oplocenky, které jí brání v pohybu v mladých porostech. Oplocenky zabrání v pohybu na rozsáhlých plochách také houbařům a ostatním návštěvníkům lesa. Kvůli přemnožené zvěři se jich bude muset stavět velké množství. Oplocenky jsou nejen nejúčinnější ochrana mladých lesních kultur, ale zároveň také nejdražší. Proto je s podivem, že ministerstvo nechce změnit ustanovení zákona, které říká, že v oplocenkách se škody zvěří nehradí. Lesník, který tím nejdražším a nejúčinnějším způsobem chrání svůj majetek, nemůže žádat o škodu zvěří pokud mu přesto zvěř škodu způsobí. Je státem potrestán za svoji zodpovědnost.

Dále se nehradí škody zvěří na alejích stromů, solitérně rostoucích stromech a sadech v zemědělské krajině. Tímto ustanovením jsou poškozovány všechny snahy o vytvoření pestřejší zemědělské krajiny včetně připravovaných agrolesnických systémů v zemědělském hospodaření a například premiérem a ministrem životního prostředí často zmiňovaná akce Vysadíme 10 000 000 stromů v boji proti suchu.

Vlastníci honebních pozemků, kteří jsou členy honebních společenstev, jsou stále vystaveni riziku újmy na majetku, protože v § 27 je ustanovení, kdy člen honebního společenstva ručí celým svým majetkem za závazky honebního společenstva. Což málokdo z členů honebních společenstev ví a stačí, aby honební starosta podepsal s uživatelem honitby například v nájemní smlouvě ustanovení o nějakém závazku honebního společenstva s vysokou sankční pokutou a problém je na světě. Ve své praxi jsem zažil ustanovení o opčním právu na všechna následující nájemní období se sankční pokutou 1 000 000,- Kč splatnou do třiceti dní.

A proč si myslím, že MZe i ČMMJ jsou proti zájmům prostých myslivců a zájmům velké části členů této největší myslivecké organizace? Jsou proti zákazu pronájmu státních honiteb spravovaných státním podnikem Lesy ČR a proti zavedení tzv. saského modelu.

V současné době Lesy ČR pronajímají státní honitby ve výběrových řízeních za nejvyšší nabídku. Tudíž na státní honitby, které jsou většinou ty nejvíce lukrativní dosáhnou jen finančně silné subjekty, které nájmy vysoce přeplatí a honitby používají na reprezentativní účely, do těchto honiteb si zvou své obchodní partnery a často pořádají i opulentní hony, kde se ani moc neřeší dodržování stávajícího zákona. Jejich zájmem je mít v honitbách co možná nejvíce zvěře, aby za své investované peníze měli kýženou kratochvíli pro sebe a své hosty. Jsou to subjekty většinou nejen finančně silné, ale zároveň i vlivné a řadový personál Lesů ČR si nedovolí jít s nimi do konfliktu, protože několik pracovníků státních lesů již kvůli myslivosti o svoje zaměstnání přišlo.

Saský model nepřipouští pronájem státních honiteb, ale je postaven na prodeji povolenek jednotlivým zájemcům za ceníkové ceny. K výkonu myslivosti ve státních honitbách se tímto způsobem dostane mnohem větší množství myslivců a to i těch řadových. Myslivost je prováděna pod odborným vedením státních lesníků, neexistuje strach z vlivného nájemce a stavy zvěře i množství škod se výrazně sníží.Tak to funguje právě v Německu.

Ministerstvo zemědělství ČR a Českomoravská myslivecká jednota se slovy svého předsedy pana Janoty "saskému modelu" brání a je proti zákazu pronájmu státních honiteb. Tím se staví proti efektivnímu snížení stavu zvěře, snížení škod ve státních lesích, brání řadovým myslivcům a mnohým svým členům v možnosti vykonávat myslivost ve státních honitbách.
Lesu a myslivosti zdar.