Vládní koalice proválcovala sněmovnou vládní novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, které Senát vyslovil jasné ne. Novela přináší mnoho novinek, u kterých si můžeme být jisti, že českému zdravotnictví neprospějí.

Navíc se podstatná část pozměňovacích návrhů zjevila až v Poslanecké sněmovně. Ministerstvo poslalo návrh do vlády, ta ho poslala do Poslanecké sněmovny, aby pak samo ministerstvo začalo zpracovávat komplexní pozměňovací návrhy ke svému vlastnímu návrhu. Jedná se o velké množství větších či menších změn, u kterých dnes nikdo nedokáže stoprocentně říct, jaký dopad budou mít na systém českého zdravotnictví. Jediné, co víme, je, že způsob jejich přijetí byl chaotický, amatérský, naivní a neprofesionální. Divím se panu premiérovi, že takto zesměšňuje sebe i svůj kabinet tím, že jeho vláda nejdřív něco hlasováním přijme, abyste pak za pár týdnů zjistila, že to má být úplně jinak. Jako když pejsek a kočička vaří dort, něco honem uplácali, aby pak zjistili, že zapomněli to či ono. Najednou jim to, pro co před pár týdny zvedli ruku, připadá špatně. Zajímavé je, že to nikomu z nich nepřijde divné. Můžeme tedy očekávat, že třeba za měsíc vláda přijde s tím, že to zase myslí úplně jinak a předloží další novelu tohoto zákona.
Názorový veletoč.
O spoustě ustanovení ani pořádně nevíme, co všechno mohou v praxi způsobit. U některých to naopak víme úplně přesně. Například je zde ustanovení, že má pacient začít platit skoro dvojnásobek za pobyt v nemocnici. Když se však zeptáte proč, relevantní odpověď nedostanete. Vláda premiéra Topolánka schválila na návrh ministra Julínka šedesátikorunový poplatek za pobyt v nemocnici. Tehdy před pár lety tvrdili, že je to dostačující a že 60 korun je dobře nastavená cena. Hlasovali pro to všichni: pan ministr Nečas, ministr Kalousek a další. Uplynulo pár let, během kterých nebyla inflace nijak mimořádná, a přesto najednou přichází obdobná vláda s návrhem, aby pacient platil 100 korun místo 60. Jde o obrovský skokový nárůst. Ale proč? Spočítali to snad před těmi třemi čtyřmi lety špatně? Mýlili se snad? Mýlil se ministr Kalousek i premiér Nečas, když pro to tehdy hlasovali?
Nemáš na to? Pošleme na tebe exekutora.
Těchto 100 korun se navíc nebude počítat do sociálního ochranného limitu a nebude to limitováno ani žádnou roční částkou. Když bude člověk ležet měsíc v nemocnici, zaplatí 3000 korun, což pro řadu lidí není zanedbatelná částka. Přesto neznáme žádný sociální limit. Musí to prostě zaplatit každý, ať má třeba důchod 6000, nebo příjem ještě nižší. Dnes už víme, že mnohé nemocnice začínají od lidí nezaplacené částky vymáhat v exekuci. Takže na toho, kdo na to nebude mít, pošle vláda exekutora a třeba ho nechají vystěhovat z jeho bytu kvůli tomu, že nezaplatil v nemocnici poplatek.
A co za to? Nic.
Většinou si aspoň vláda hraje na to, že lidem zdražování něčím kompenzuje. Vláda Petra Nečase si ovšem na nic nehraje, ani nic nepředstírá. Prostě přichází a říká: Paciente, zaplatíš místo 60 korun 100 a nedostaneš za to nic navíc, ani lepší stravu, ani lepší služby. Zaplať a mlč! Zvláštní přístup. Klidně bych se vsadil s panem ministrem Kalouskem, třeba o jeho byt na Petřinách, že to zdravotnictví nepomůže. On bude samozřejmě zbaběle mlčet, protože dobře ví, že toto navýšení ze 60 na 100 korun problémy českého zdravotnictví nevyřeší. Nezlepší to situaci českého zdravotnictví ani o tisícinu milimetru. To ví všichni. Ví to pan ministr Heger, pan Kalousek i pan Schwarzenberg. Přesto pro to všichni do jednoho zvedli ruku.
Zdravotní péče pro chudé a bohaté.
Navýšení poplatku za pobyt v nemocnice zatíží rozpočty mnoha rodin a nepochybně povede ke zhoršení jejich životní úrovně. Co je ovšem ještě daleko nebezpečnější, je rozdělení péče na péči málo nákladnou a ekonomicky náročnou. To jsou slova z vládní novely. Čekal bych, že tam najdeme dělení zdravotní péče na péči, pro kterou mají lékaři a vědci důkazy, že pomáhá a zachraňuje životy, a na tu, kde tyto důkazy chybí. Takové dělení bych přivítal. To ovšem v tomto zákoně nenajdeme. Návrh rozděluje péči na lacinou - pro těch 10 mil. obyvatel, a na ekonomicky náročnou, na kterou si pacient má doplatit.
Bohužel jsem se nemýlil.
Mladá fronta minulý týden popsala přesně to, před čím jsem před několika měsíci při projednávání tohoto zákona varoval. Pan ministr říkal, že se to určitě této věci týkat nebude. Najednou jsou na stole vážně míněné návrhy, kde se říká: Pojištění bude hradit jen endoprotézu do 50 tisíc. Mezi endoprotézami jsou samozřejmě rozdíly v životnosti a v kvalitě pohybu. Pokud se na sál dostane 18letý hoch nebo děvče po vážném úrazu, podstatná část ortopedů sáhne po nejdražších endoprotézách. Chtějí dát mladým, aktivním lidem to, co jim vydrží co možná nejdéle, aby nemuseli za pár let na reoperaci a aby jim to umožnilo co největší rozsah pohybu. Jenže takováto endoprotéza stojí okolo 100 - 120 tisíc. Jakýkoli mladší člověk, který bude potřebovat dražší náhradu kolenního nebo kyčelního kloubu, tak bude muset zaplatit desítky tisíc korun. Už vidím, jak budou lékaři sdělovat rodinám: Váš 18 letý syn nebo dcera, třeba po vážné autonehodě, musí zaplatit 50 - 60 tis. Jsem zvědav, kde na to ty rodiny vezmou. Vládní koalici je to zjevně fuk.
Dávkování pěkně po kapkách.
Teprve uvidíme, co všechno Ministerstvo zdravotnictví nasune do té tzv. nákladné péče, která není hrazena z veřejného pojištění. Bude nám to pouštět po kapkách příští měsíce a roky, kdy bude postupně vypadávat z toho hrazeného balíku to, co je dnes hrazeno a co si napříště bude pacient muset zaplatit sám. Čili my ještě ani nevíme, co se na nás valí. Můžeme to jenom odhadovat a to, že naše obavy jsou namístě, ukazuje i článek v Mladé frontě DNES z minulého týdne, který popisuje přesně to, čeho jsem se obával.
Vytáhnout z pacientů co nejvíc.
Senát se zachoval zodpovědně, když tuto novelu zamítl. Na rozdíl od naší vlády mu leží na srdci osud nemocných lidí, dostupnost a kvalita zdravotní péče a nejde jim jenom o to vytahat z pacientů co nejvíce peněz, které často skončí na velmi pochybných adresách. Bohužel, to je princip vládní reformy.