Když se zamýšlím nad motivy, které vedly poslance Marka Šnajdra a bohužel i ministra zdravotnictví Leoše Hegera k předložení návrhu na zrušení zákona o veřejných zdravotnických zařízeních, napadá mě známé heslo ODS: Co by mohlo být ukradeno, musí být ukradeno.

Cesta k tunelování.
Tento zákon totiž představuje jednu z pojistek, jak zabránit pomalému rozkrádání našich nemocnic, či dokonce jejich úplnému zcizení, jako tomu bylo ve Středočeském kraji. Dnes už téměř každý, kdo sleduje sdělovací prostředky ví, jak Petr Bendl s pány Rubášem a Cabrnochem prodali většinu středočeských nemocnic. Nejkřiklavější lumpárnou ze všech byla bezpochyby privatizace Brandýské nemocnice. Pan Bendl ji prodal za 7,5 milionu a nový majitel začal obratem rozprodávat její majetek. Pozemky prodal asi za 36 milionů, budovy v Čelákovicích a na náměstí v Brandýse po 3 milionech korun. Celkem tak po odečtení prodejní ceny nemocnice vydělal nějakých 33,5 milionu korun.
Made in ODS.
Tehdy pan Bendl (ještě jako místopředseda ODS a hejtman) do sdělovacích prostředků zaníceně hlásal, jak dobře bude soukromý majitel nemocnici spravovat, jak ji bude rozvíjet a investovat do ní a jak splatí její dluhy. Jaká je realita pár let po této báječné privatizaci made in ODS? Nemocnice je na zavření, hrozí jí bankrot a je zadlužena mnohonásobně víc než v době, kdy byla privatizována, ačkoli z postupného prodeje majetku inkasovala skoro 50 milionů korun. Při nahlédnutí do účetnictví zjistíme, že desítky milionů šly k místním prominentním členům ODS.
Role Perta Bendla.
Jakou roli v tom hrál Petr Bendl? Takovou lumpárnu by přece někdo nemohl tolerovat jen tak pro nic za nic. Buď o tom musel vědět a podílel se na tom, anebo o tom nevěděl a v tom případě neměl vykonávat tak významnou funkci, když dovolil mnoha svým soudruhům z ODS nechat doslova rozkrást veřejný majetek a dovedl jednu nemocnici téměř k likvidaci.
Nejde jen o brandýskou nemocnici.
Takhle bychom mohli brát jednu středočeskou nemocnici za druhou. Hořovickou nemocnici, nemocnici na Pleši, v Třebotově, či nemocnici v Rakovníku, kterou pan Bendl prodal dalšímu stranickému kolegovi, hejtmanu Zimmermannovi. Právě to byl hlavní důvod, proč vznikl tento zákon, tedy zabránit Občanské demokratické straně v postupném rozkrádání nemocnic.
Ministerstvo zákon sabotuje.
Tento zákon dnes prakticky není využíván. Ne však proto, že by ho nikdo využívat nechtěl. Ministerstvo zdravotnictví ovládané Občanskou demokratickou stranou totiž tento zákon totálně ignoruje. Když někdo požádá o zápis a splní všechny podmínky, Ministerstvo zdravotnictví musí v souladu s platným zákonem neziskovou nemocnici zřídit. Ministerstvo však tuto svoji zákonnou povinnost už několik let neplní. Začalo to za pánů Julínka a Šnajdra. Středočeský kraj proti tomu podal správní žalobu. Bohužel, české soudy nepatří k těm nejrychlejších, takže soud pravděpodobně rozhodne až ve chvíli, kdy už bude tento zákon zrušen.
Ignorují i právní analýzy.
Ministerstvo zdravotnictví má dokonce k dispozici jasná stanoviska právníků, že postupuje protizákonně. Ještě v době, kdy na ministerstvu seděl pan Šnajdr, si ministerstvo najalo bývalého ministra Němce, který jim dal písemné právní stanovisko, že ministerstvo nesmí nezapsat neziskovou nemocnici. Přesto ministerstvo dál nic nedělalo.
Pro ODS zákony neplatí.
Zákony v České republice platí zjevně jen pro někoho. V tomto případě neplatí pro pány Šnajdry, Hegery, Julínky a další. Ti si ze zákonů dělají trhací kalendář. Samozřejmě z těch, které se jim zrovna nehodí. Pěkný návod pro spoluobčany. Když se vám nějaký zákon nelíbí, tak ho prostě ignorujte! Když to můžou dělat pánové Šnajdr, Julínek, Heger a další, proč byste to nemohli dělat vy?
Závěrem.
Ministerstvo zdravotnictví roky vědomě sabotuje platný zákon. Abychom ho už dál neobtěžovali, zákon se zruší. S ním se zruší i jedna z posledních pojistek proti pánům Bendlům a jemu podobným a proti jejich plánům na další privatizaci, respektive rozkrádání českého zdravotnictví a českých nemocnic.