M. Topol - ze řetězu utržený
Václav Klaus před lety označil Mirka Topolánka za falešného a prázdného. Dnes vidíme, jak se mýlil. Topolánek je totiž autentickým sprosťákem a
dokazuje to dnes a denně.
Znalostně je skutečně možná téměř prázdný, ale vypadá to, že je přeplněn neskrývaným obdivem k nacismu. Stále více připomíná odbržděného puberťáka ze zbohatlické rodinky, kterému rodiče nechali k dispozici vilu, velké auto a neomezený přístup k bankovnímu kontu.
Okázale pohrdá všemi kolem, mimo partičky podobných kumpánů, se kterými se potuluje po nočních barech. Účastní se mejdanu na památném hřbitově. Na každého, kdo mu není po chuti, ukazuje prostředník a když je při tom chycen za límec, tak se zbaběle vymlouvá, že to dělal jen na kámoše. Kope do aut, vyhrožuje rozbitím huby a posílá kamsi lidi, o kterých získá dojem, že jej obtěžují svojí existencí. Ve společensky nepřijatelných situacích ostentativně vyplazuje jazyk, aby ukázal co mu všichni mohou a jak na všechny kašle. Škola ho moc nikdy nebrala, ale na hodině dějepisu získal dojem, že ti němečtí náckové byli dost dobří, protože se s nikým moc nemazali. Tak si v pubertální mysli vykouzlí představu, že on je vlastně takový vůdce a jeho nejbližší kumpán by mohl být třeba něco jako Martin Borman.
Jsou to jednoduše nadlidé. S těmi, kdo se jim nehodí, zatočí v noci dlouhých nožů, nepříjemnému dotěrovi vzkáží, že brzy přijde den, kdy s ním
zatočí. Puberťákovi se jednoho dne jeho rodiče z dovolené vrátí a pokud neztratili zbytky soudnosti, tak ho velmi rychle srovnají do latě. To nemůžeme čekat v případě Mirka Topolánka. Toho musíme přetrpět, neboť tomu dali "klíčky od vily" voliči. Horší bude, pokud se stane vzorem pro skutečné puberťáky a duševně poněkud méněcenné jedince bez pevného schématu chování.
Ti jej mohou začít napodobovat s odůvodněním, že když se tak může chovat premiér, proč ne oni. Na druhou stranu rozumné rodiny toho využijí a svým dětem budou Topolánka ukazovat jako odstrašující případ, živoucí příklad toho, jak se normální člověk chovat nesmí. Budeme muset skousnout, že ze všech Čechů budou mít v zahraničí legraci a budou námi zákonitě pohrdat. Co to může být za národ, který si do čela zvolí z řetězu urvaného puberťáka, který má navíc za vzor nácky.
dokazuje to dnes a denně.
Znalostně je skutečně možná téměř prázdný, ale vypadá to, že je přeplněn neskrývaným obdivem k nacismu. Stále více připomíná odbržděného puberťáka ze zbohatlické rodinky, kterému rodiče nechali k dispozici vilu, velké auto a neomezený přístup k bankovnímu kontu.
Okázale pohrdá všemi kolem, mimo partičky podobných kumpánů, se kterými se potuluje po nočních barech. Účastní se mejdanu na památném hřbitově. Na každého, kdo mu není po chuti, ukazuje prostředník a když je při tom chycen za límec, tak se zbaběle vymlouvá, že to dělal jen na kámoše. Kope do aut, vyhrožuje rozbitím huby a posílá kamsi lidi, o kterých získá dojem, že jej obtěžují svojí existencí. Ve společensky nepřijatelných situacích ostentativně vyplazuje jazyk, aby ukázal co mu všichni mohou a jak na všechny kašle. Škola ho moc nikdy nebrala, ale na hodině dějepisu získal dojem, že ti němečtí náckové byli dost dobří, protože se s nikým moc nemazali. Tak si v pubertální mysli vykouzlí představu, že on je vlastně takový vůdce a jeho nejbližší kumpán by mohl být třeba něco jako Martin Borman.
Jsou to jednoduše nadlidé. S těmi, kdo se jim nehodí, zatočí v noci dlouhých nožů, nepříjemnému dotěrovi vzkáží, že brzy přijde den, kdy s ním
zatočí. Puberťákovi se jednoho dne jeho rodiče z dovolené vrátí a pokud neztratili zbytky soudnosti, tak ho velmi rychle srovnají do latě. To nemůžeme čekat v případě Mirka Topolánka. Toho musíme přetrpět, neboť tomu dali "klíčky od vily" voliči. Horší bude, pokud se stane vzorem pro skutečné puberťáky a duševně poněkud méněcenné jedince bez pevného schématu chování.
Ti jej mohou začít napodobovat s odůvodněním, že když se tak může chovat premiér, proč ne oni. Na druhou stranu rozumné rodiny toho využijí a svým dětem budou Topolánka ukazovat jako odstrašující případ, živoucí příklad toho, jak se normální člověk chovat nesmí. Budeme muset skousnout, že ze všech Čechů budou mít v zahraničí legraci a budou námi zákonitě pohrdat. Co to může být za národ, který si do čela zvolí z řetězu urvaného puberťáka, který má navíc za vzor nácky.