Konečně jsem našel chvilku v povolebním kolotoči jednání a mohu tímto poděkovat voličům sociální demokracie. Ve Středních Čechách, doposud baště ODS, jsme dostali nevídaných 35%. Takový volební úspěch zde ČSSD ještě nikdy v minulosti nedosáhla. Moc mě potěšilo, že zhruba 26 tisíc lidí mi dalo osobní preferenční hlas, čímž jsem skončil na druhém místě ze všech kandidujících. Více měl jen populární jihomoravský hejtman Juránek.

Méně dostali Tošenovský, Zahradník, Bendl… Takový volební výsledek je zavazující a jsem si vědom toho, že co jsme slíbili musíme i splnit. ODS byla právem voliči potrestána. Její výsledek musí být mementem každého politika, ne jen těch z ODS. Nevyplácí se lidem slibovat a pak dělat pravý opak. Mirek Topolánek před parlamentními volbami podepsal smlouvu s voliči. Zde se zavázal nezvyšovat DPH na potraviny a další komodity, sliboval pokles doplatků na léky a nezvyšování spoluúčasti pacientů. Mluvil o zvyšování důchodů a platů, mlčel o plánech na privatizaci nemocnic a zdravotních pojišťoven. Sliboval boj s korupcí. Když se neférově s přeběhlíky (korupcí?)zmocnil vlády, tak silou tlačí pravý opak. Voliči se zachovali naprosto logicky a racionálně, prostě mu za podvod vystavili účet.

Čekal jsem od něho po volbách sebereflexi. Chvilku sice vypadal, že se rozbrečí, pak dal fotografovi pěstí a následně se postavil před podivný houf pochlebníků a bojovně vyzval celý svět na souboj. Naprosté nepochopení role politika v demokratické zemi. S kým a za co se chce poprat? Za sliby voličům, které nechce nikdy splnit? Za nepovedené a nesmyslné finanční hrátky, kterým říká reforma? Za svoji vládu založenou na hlasech zastrašených či zkorumpovaných poslanců opoziční strany? Za ignorování a zametání korupčních afér pod koberec? Za rozvrat policie a znásilněné státní zastupitelství? Za svůj plat předsedy vlády? Za možnost si zaletět vládním letadlem lyžovat do Alp, či za dovolenou ve vile „mafiánského“ premiéra Berlusconiho? Za Dalíka a jeho obchody?

Odpověď zná jen on sám. Byla by to dokonce i vnitřní věc ODS, kdyby tento „šílený“ premiér“ nechtěl bezhlavě pokračovat ve svých „šílených“ experimentech – eufemisticky reformách, které v kombinaci se světovou finanční krizí mohou uvrhnout naši zemi do vážných problémů. Bohužel programovou sebereflexi nevidím ani u jeho vyzyvatelů. Pavel Bém chce sice odstranit toho „hulvátského chachara“ který dělá ODS v dobré společnosti ostudu a nad jehož klackovitým chováním zvedá V. Klaus nevěřícně obočí, ale jasné slovo nepadne, že Topolánkovské pokusy jsou chybné.

Totéž platí u Petra Bendla. Ten je zjevně naprosto vykolejen, že už dál nebude panem hejtmanem, ale jeho postoj zatím spíše připomíná pomstu Topolánkovi za to, že ho připravil o milovaný post. Pánové vůbec nevedou debatu o tom, že Julínkovné je nesmyslem nemajícím v této podobě ve světě obdoby, privatizace zdravotních pojišťoven je šíleným nápadem jež nebyl nikde ve světě realizován, privatizace veškerých nemocnic je rizikem, rovnou daň mají jen v Rusku, na Ukrajině a Rumunsku. Je to do značné míry i pochopitelné, neboť ne jen Topolánek, ale i tito pánové pro reformu zvedali své ruce. Z tohoto pohledu je případné odstranění Topolánka jen změnou formy nikoliv obsahu současného vládnutí. Tak to na mě celé dělá dojem, že nikdo z ODS, od zelených a lidovců nepochopil, že lidé odmítli ne jen klackovité chování premiéra, ale především řekli ne současným reformám made in ODS.