V posledních dnech se řada médií a komentátorů zabývala možností, že Německo může v reakci na otravu ruského opozičního politika Navalného zavést sankce proti nedostavěnému plynovodu Nord Stream 2. V této souvislosti poukazovali na poslední prohlášení čelných německých politiků napříč politickým spektrem.

Zavede tedy Německo a možná i celá EU sankce proti Nord Stream 2? Odpověď je jasná: NE.

Německo a EU vyznávají zásady právního státu. A v případě možných sankcí pro ně musí být vždy nějaký pádný právní důvod a opodstatnění. Sankční režim se uplatňuje proti konkrétním lidem nebo i firmám a institucím, které měly nějakou vazbu nebo podíl na spáchání konkrétních protiprávních činů.

Zde je zcela jasné, že sám plynovod Nord Stream 2 nemá s otravou Navalného vůbec nic společného. Německo nakonec maximálně zavede a prosadí i na úrovni EU spíše cílené sankce na několik konkrétní osoby, které se mohly podílet na tomto činu. Nemá proto větší smysl dále spekulovat, zda opravdu Němci skutečně zacílí i na Nord Stream 2.

Nabízí se však otázka, proč je tedy teď slyšet tolik vyjádření na německé politické scéně proti tomuto plynovodu? Důvodů je hned několik:

- Němcům už došla trpělivost s Ruskem, které spáchalo hned celou řadu zločinných a protiprávních akcí i přímo na německém území (loňská vražda gruzínského občana čečenského původu Changošviliho v Berlíně) nebo i namířených proti německým veřejným institucím (kyberútoky proti Bundestagu nebo i proti samotné kancléřce Merkel). V německých médiích se začalo také psát o tom, jak němečtí radikálové a extremisté jsou napojeni na Rusko a jak mj. jsou v Rusku cvičeni.

- Němci vědí, že Nord Stream 2 má i tak vážné (možná i existenční problémy) a to především díky důsledným americkým sankcím proti firmám, které se různým způsobem podílejí na jeho výstavbě. Většina západních firem už od projektu Nord Stream 2 odstoupila. Jedná se nejen o technologické námořní stavební společnosti, ale i o finanční instituce, které například dříve pojišťovaly tento projekt. Samotné Rusko nemá odpovídající technologie, které by mu umožnily rychlou dostavbu tohoto plynovodu.
Navíc jsou současné ceny plynu natolik nízké, že sám projekt Nord Stream 2 bude za těchto podmínek ztrátový. Dále se na něj vztahuje nově aktualizovaná směrnice EU, která nutí provozovatele tohoto plynovodu rezervovat 50% jeho kapacity jiným, i když jen teoretickým, přepravcům. Opět, o polovinu snížená kapacita Nord Stream 2 jen zvyšuje jednotkovou cenu za transport plynu tímto potrubím a snižuje jeho ekonomickou opodstatněnost.

- Němci si možná řekli, že teď to Rusku všechno vrátí a pokusí se Rusy vystrašit těmito (planými) hrozbami, protože ví, jak je pro Kreml otázka Nord Stream 2 kriticky důležitá a i symbolická. Chtěli tak Moskvě oplatit ty všechny předchozí „fauly“, nad kterými zavírali doposud oči.

- Pro Německo toto procitnutí je navíc bolestné i tím, že řada zemí (USA, Pobaltí, Polsko, skandinávské státy) tento projekt od samého začátku kritizovaly jako (geo)politický, který zvyšuje závislost EU na ruských dodávkách plynu a snižuje tak relativní bezpečnost těch zemí, přes které jsou dosavadní pozemní plynovody (především Ukrajina, ale i Polsko a Bělorusko). Ze strany Německa může tedy jít i o jakési opožděné uznání toho, že v této věci měly tyto dotčené země pravdu.

Čím více se tedy bude odkládat dostavba Nord Stream 2, tím méně bude ekonomicky rentabilní a i potřebný. Nakonec se může stát, že tento plynovod nebude nikdy dokončen v té podobě, jak byl v roce 2014, kdy byla podepsána příslušná dohoda na jeho stavbu, zamýšlen. I bez jakýchkoliv sankcí ze strany Německa a EU.