Včerejší prezidentské volby v Moldavsku vyhrála proevropská a proreformní Maia Sandu a to nad Ruskem podporovaným kandidátem Igorem Dodonem. Dá se tedy očekávat, že Moldavsko se (opět) začne více orientovat na Evropskou unii, posílí se (snad) reformní úsilí v této zemi.

Jinak EU při pohledu na další země Východního partnerství nemá příliš důvodů k radosti a musí si proto klást otázku, nakolik jsme, jako EU, ještě a stále významným hráčem v tomto regionu:

- Ázerbájdžán a Arménie: v současné době asi nemá smysl dlouze popisovat vztahy těchto dvou zemí a přemýšlet, jak by Evropská unie mohla pomoci s jejich nápravou. EU (a Západ jako celek) je nyní prakticky nepřítomná v řešení komplikovaných vztahů mezi těmito státy. Rusko a Turecko dokázaly této nečinnosti EU využít a stát se hlavními hráči na poli kolem karabašské krize.

- Gruzie: po prvním kole parlamentních voleb, během kterých bezpochyby došlo k falšování a upravování výsledků ze strany vládní strany Gruzínský sen, opozice odmítla v novém parlamentu zasednout a chce vypsat volby nové. Pozitivním je, že se EU po boku USA nabídla jako prostředník pro politická jednání mezi vládní stranou a opozicí. Doposud proběhla dvě kola těchto jednání a to v rezidenci amerického (!) velvyslance. Zatím to tedy vypadá, že tandem USA-EU je stále relevantní v gruzínské politice, i když vývoj kolem parlamentních voleb bude zcela jistě i nadále turbulentní a bude i nadále destabilizovat domácí politickou situaci.

- Ukrajina: zde již několik týdnů trvá jakási podivná ústavní krize, kterou způsobilo skandální rozhodnutí Ústavního soudu de facto zrušit základní reformní bloky pro boj s korupcí (elektronické deklarování majetku politiků a úředníků). Tím bylo zpochybněno několik zásadních závazků Ukrajiny směrem k Západu a EU, které jsou klíčovou podmínkou jak pro poskytování nejen další finanční podpory, jenž je pro Ukrajinu životně důležitá, ale například i pro udržení bezvízového režimu s EU. A nic nenasvědčuje tomu, že by se ukrajinští politici příliš zaobírali a trápili výzvami EU danou situaci rychle vyřešit.

- Bělorusko: v této zemi EU nemá prakticky žádný vliv na vládu, kterou nelegálně drží diktátor Lukašenka. Minulý týden došlo k další vraždě prodemokratického aktivisty, kterou mají na svědomí představitelé jeho režimu. EU k tomu vydala v pátek prohlášení, ve kterém pohrozila posílením sankcí. Nicméně, běloruský diktátor si z podobných prohlášení těžkou hlavu nedělá, protože včerejší pokojné smuteční akce Bělorusů byly opět nesmyslně brutálně potlačeny tzv. „policií“ a improvizované památníčky na zabitého aktivistu Romana Bandarenka tito „policisté“ rozkopali a rozmlátili.