Řada britských univerzit určitě patří k těm nejlepším, které v Evropě máme. Ročně na nich studovalo i 30 000 studentů z jiných zemí Evropy. Minulý čas je v tomto případě bohužel na místě. Boris Johnson označil projekt Erasmus za elitářský a spolupráci na něm spolu s brexitem ukončil.

Britský premiér tím kromě jiného zavřel dveře do Evropy i pro svých 17 000 studentů, kteří každoročně zamířili z ostrovů na kontinentální evropské univerzity. Vyvolalo to velké překvapení, zmatek i zklamání. A ve mně i jednu osobní vzpomínku.

Na vysokou školu jsem chodila v devadesátých letech, kdy byly pro studium v zahraničí jen velmi limitované možnosti. Samozřejmě bez Erasmu. Před školní nástěnkou, kde se jednou za čas objevilo místo na zahraniční stáž, se stávaly dlouhé fronty, hlásilo se nesčetně adeptů. Byla jsem mezi těmi, na které se usmálo štěstí. Dostala jsem se na rok na Diplomatickou školu v Madridu. Pro mne to byl nezapomenutelný zážitek, který bych přála každému studentovi. Krom znalostí a osvojení jazyka jsem si z Pyrenejského poloostrova přivezla pocit druhého domova. Poznáte jinou kulturu, uděláte si řadu přátel na celý život. Je to možnost vykročit do světa se skvělými zkušenostmi a novými rozhledy. Zkrátka k nezaplacení.

Počty mladých, kteří mají možnost vycestovat za studiem, exponenciálně vzrostly, až když se Česko připojilo k programu Erasmus. Británie mezi cílovými destinacemi už ale asi bohužel nebude. Abych byla korektní, výměna mezi evropskými a britskými univerzitami bude stále možná, ovšem už pouze na základě bilaterálních vztahů, britští studenti ale už nebudou moci čerpat granty z Erasmu, zkomplikují se cesty pro akademiky a pedagogy pro cesty za výukou do jiných zemí apod.

Velká Británie přitom po dlouhou dobu jednání Erasmus označovala jako oboustranně přínosný projekt, v němž hodlá nadále spolupracovat. Vítala to řada politiků a zejména akademiků. Sněmovna lordů upozorňovala, že národní programy v podpoře studentů nikdy nedosáhnou stejných kvalit. Britská vláda tedy nedávno přišla s novým programem pojmenovaným po Alanu Turingovi, sloužit by měl ale hlavně Britům.

Často vyčíslujeme dopad brexitu, hledáme cesty jak pomoci byznysu překlenout těžké období. Ale Erasmus je jiný příběh. Vypočítat dopady v kulturní a vědecké oblasti neumíme. Obětovat tenhle program byla zkrátka chyba. Zavřeli jsme možnost zejména pro mladé lidi být v kontaktu, poznávat se, snažit se jeden druhého pochopit. A to je pro budoucnost jakéhokoliv vztahu klíčové.

A proto udělám všechno pro to, aby Evropa zůstala britským studentům otevřena. Třeba některá z budoucích britských vlád bude v tomto směru osvícenější a takové gesto ocení stejnou vstřícností.