Lidé ve výkonu trestu mohou přijít o možnost léčby sexuální deviace chirurgickou kastrací. Je to ochrana lidských práv nebo diskriminace?


Podle zpráv České televize ze 28.5. ztratí deviantní sexuální násilníci pobývající ve výkonu trestu možnost zažádat o léčbu své nebezpečné choroby chirurgickou kastrací. Jedná se o chirurgické odstranění hormonálně aktivní části mužských pohlavních orgánů s cílem snížit hladinu testosteronu a potlačit sexualitu. Chirurgická kastrace se používá především u nebezpečných pachatelů násilných sexuálně motivovaných trestných činů, u kterých byly vyčerpány všechny jiné možnosti léčby, přesto trvá velké riziko, že v budoucnu spáchá další násilný trestný čin.

Ovšem od ledna příštího roku tito pachatelé ztratí možnost zažádat o chirurgickou kastraci během výkonu trestu nebo ochranné léčby. Postará se o to novela příslušného zákona, ke které Českou republiku nutí ostrá kritika Evropského výboru pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání Rady Evropy. Tento výbor Rady Evropy považuje chirurgickou kastraci, která je v Česku součástí léčby sexuálních deviantů, za ponižující zacházení, a nařizuje ji zakázat především u lidí omezených na svobodě - pobývajících ve vězení nebo ve speciálních detenčních ústavech. Po návštěvě českých věznic z let 2007-2008 komisaři tohoto evropského výboru nevěří tomu, že všechny kastrace sexuálních deviantů jsou dobrovolné. Obávají se, že na pacienty v rámci ochranné léčby pro závažný násilný trestní čin pod vlivem deviace (například vraždu) je vyvíjen nátlak, aby kastraci podstoupili. Tento postoj evropského výboru přináší České republice reálné riziko, že může být v budoucnu odsouzena za porušení článku 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod v případech, kdy někdo z kastrovaných pachatelů vznese stížnost před Evropským soudem pro lidská práva právě z důvodu provedené kastrace ve výkonu trestu.

Tato snaha Rady Evropy ochránit lidská práva sexuálních deviantů je ve skutečností jejich diskriminací, protože v případě zákazu kastrací během ochranné léčby ve výkonu trestu ztratí odsouzený možnost zvolit si nejúčinnější metodu léčby nebezpečné nemoci, která jej vedla k páchání brutálního násilí někdy i s vraždou oběti. Bez léčebné kastrace mnoho pachatelů ztrácí jakoukoliv naději opustit zdi věznic nebo detenčních ústavů. Pokud se tak přece jenom stane bez proběhlé chirurgické kastrace, existuje velmi vysoké riziko recidivy a opakování sexuálně motivovaných násilných trestných činů. Neexistuje totiž jiná stejně účinná metoda léčby sexuálních deviací, která by se mohla vyrovnat chirurgické kastraci. Takzvaná „chemická kastrace“, což je léčba léky, má účinnost jen po dobu podávání těchto léků, a pokud je pacient léčen na svobodě, snadno se vymkne z péče. Nedostatečný efekt pouhého podávání léků ukázal tragický případ vraždy devítiletého Jakuba Šimánka slovenským pedofilem Antonínem Novákem, který byl v minulosti odsouzen za opakované sexuální delikty, ale po třech měsících přerušil chemickou léčbu své deviace. Neexistuje totiž účinný systém, který by rychle našel a zadržel delikventa v případech, kdy se nedostavil na injekci léku. Kdyby chlapcův vrah býval podstoupil kastraci, svůj poslední hrůzný čin sexuálně motivované vraždy by téměř jistě nespáchal.

Dalším příkladem díry v zákonech je vražda třináctileté dívky v Kmetiněvsi na Kladensku. Vrah je nebezpečný sexuální deviant se sadistickými sklony. Jelikož však svůj čin spáchal jako dítě, byl už propuštěn na svobodu. Zákon totiž neumožňuje nezletilé pachatele omezovat na svobodě déle než rok po dosažení osmnácti let. Pachatel se nyní pohybuje na svobodě a pokud vysadí léčbu, je velké riziko že opět sáhne k násilí.

Členové zmíněného evropského výboru opírají svůj požadavek zákazu kastrací i o fakt, že Česko zůstává jedinou evropskou zemí, kde se provádí chirurgická kastrace sexuálních delikventů. V jiných státech probíhají kastrace jen z medicínských důvodů, při rakovině varlat nebo prostaty či při chirurgické změně pohlaví u transsexuálů. Česká sexuologická odborná veřejnost ovšem trvá na opodstatněnosti a potřebnosti léčebné metody kastrace i u sexuálních deviantů. Vysokou efektivitu chirurgické kastrace potvrzuje přední český sexuolog Jaroslav Zvěřina, stejně jako statistiky Sexuologické společnosti. Chirurgická kastrace se provádí jen zvlášť nebezpečným pachatelům sexuálních zločinů, u nichž hrozí opakování činu. Za posledních deset let v České republice chirurgickou kastraci podstoupilo 84 mužů, z toho se pouze tři dopustili opakování násilného chování. To je velmi dobrý léčebný efekt, protože v případě jiných způsobů léčby, včetně tzv. chemické kastrace, k recidivě dochází ve třetině případů! Právě pro systém vysoce efektivní ochranné sexuologické léčby je česká sexuologická škola celosvětově respektována vědeckou obcí.

V rámci léčby pacient získává náhled do vlastní problematiky a ve spolupráci s lékařem, psychologem a jinými odborníky rozhoduje o způsobu svého dalšího sexuálního života bez násilí. Nejedná se o žádný trest, jak se zřejmě domnívá výbor Rady Evropy, ale o svobodné rozhodnutí pacienta, které se rodí v průběhu terapeutického procesu a opírá se o jeho informovaný souhlas. Provedení takového zákroku je podmíněno velmi přísnými podmínkami a žádostí pacienta, přičemž k odbornému posouzení důvodů se vždy požaduje ustanovení odborné komise.

Příkladem možností, které skýtá chirurgická kastrace, může být osud spartakiádního vraha Jiřího Straky. Tento sadistický sexuální deviant se při pobytu ve vězení podrobil kastraci, v roce 2004 byl propuštěn a nyní pod jiným jménem žije na svobodě, aniž by páchal sexuální násilí. Chystanou změnou zákona ovšem sexuální deviant omezený na svobodě tuto možnost účinné a spolehlivé léčby ještě během výkonu trestu ztratí. Úzce lidskoprávní pohled na problém tak převažuje nad pohledem lékařským a nad argumenty zdravého rozumu. Rozhodnutí o chirurgické kastraci by - stejně jako dosud - mělo patřit do rukou odborných lékařů a padnout na žádost samotného pacienta, kterému by se nemělo upírat právo na účinnou léčbu jeho nebezpečné choroby.