Rozhněvaní mladí Rusové nevěří Putinovi
Moskevské jaro – přijde obleva nebo mráz?
Před 17 lety byl Vladimir Putin zvolen hlavou ruského státu. Na jedno volební období se prohodil v čele Ruska s Dmitrijem Medveděvem a v roce 2018 se chystá kandidovat na čtvrté prezidentské období do roku 2024. Udržuje stávající mocenskou pyramidu prostřednictvím korupce a represí, posiluje svou popularitu pomocí agresivní neoimperiální politiky, jejímž vyvrcholením byla nezákonná anexe Krymu.
Jarní procházka proti korupci
Ruský opoziční politik Alexej Navalnyj před necelým měsícem zveřejnil video o pohádkovém majetku ruského premiéra Dmitrije Medveděva a vyzval Rusko k protestům proti korupci, která je faktickým způsobem fungování ruského státu. Ve městech, kde akce nebyly povoleny, vyzval Navalnyj k „procházce“ – je přece krásné jarní počasí.
Výbušná reakce ruské veřejnosti předčila očekávání. Do protestních pochodů se zapojilo přibližně šedesát tisíc lidí po celém Rusku – od Dálného Východu a Sibiře až po Moskvu - ve více než stovce měst. Podle oficiálních údajů v Petrohradě na ulici vyšlo přibližně 15 000 lidí, v Moskvě - 8 000, podle neoficiální statistiky - více než trojnásobek. V Petrohradě se demonstrovalo na Palácovém náměstí a symbolicky proběhl útok na Zimní palác, v Moskvě demonstranti prošli Tverskou ulicí od Puškinova památníku až ke Kremlu.
Rusko bez Putina!
Vlna demonstrací byla největší od zimy let 2011-2012, kdy se na protest proti podvodům při znovuzvolení Putina prezidentem shromáždily desetitisíce lidí na Bolotném náměstí v centru Moskvy. Nynější nepokoje jsou odlišné – vzplanuly nejen v Moskvě, ale ve více než stovce ruských měst. Protesty byly zaměřeny nejen proti zkorumpované neefektivní vládě, ale i přímo proti Putinovi jakožto garantovi privilegií mocenských špiček, stojících nad zákonem. Dvojka Putin-Medvěděv je u moci příliš dlouho a ekonomické problémy běžných Rusů se prohlubují, mimo jiného i kvůli sankcím za okupaci Krymu. Hlavní náladou pochodů byla touha po elementární sociální spravedlnosti, často se objevovalo heslo „Putin je zloděj!“ či „Rusko bez Putina!“
Protesty školáků ukázaly, že Putin nemá totální podporu
Nikdy v moderních dějinách Ruska na protestních demonstracích nebylo tolik mladých lidí. Nová postsovětská ruská generace Internetu a YouTube, narozená po perestrojce, už nevěří státní propagandě, křísící velmocenské ambice někdejšího Sovětského svazu, požadující ochranu tradicionalistických "zvláštních" ruských hodnot před vnitřními a vnějšími nepřáteli a oslavující válečná vítězství. Mladé Rusy nebere nostalgie po zlatých sovětských časech, linoucí se z televizních obrazovek. Oni touží po historickém postupu vpřed, překonání provincialismu, vytvoření vlastního národního státu s liberální demokracií podle západního vzoru. Současné ruské protesty nabyly obecnějšího etického rozměru „boje dobra proti zlu“, ale naneštěstí postrádají pozitivní politický program, pokud za něj nepovažujeme zvýšení šance Navalného na prezidentskou pozici ve volbách 2024. Kvůli soudnímu rozsudku Navalnyj s největší pravděpodobností k volbám 2018 připuštěn nebude.
Putin v šoku
Kreml zatím nepokoje nekomentoval, oficiální média mlčela až do následujícího rána. Vladimír Putin je zaskočen, bojí se jak „Majdanu“, tak „palácového převratu“, ale nemá nic, co by mohl nabídnout pro řešení společenské krize. Jeho cílem je udržení stávající mocenské pyramidy na další volební období. Ruský prezident zřejmě vsadí na politiku „cukru a biče“ – někoho podplatí, někoho nechá zavřít. Podle masových a nevybíravých zatýkání v Moskvě - byla zadržena skoro tisícovka lidí - lze uvažovat o tom, že Putinova reakce bude velmi tvrdá, lze očekávat i represivní kroky, utužování policejního státu. Ruský prezident nevěří na existenci občanské společnosti, natož na její probuzení, a začne hledat viníky rozsáhlého spiknutí s paranoickým nasazením. Tentokrát to nemůže být Hillary Clintonová, kterou Vladimir Putin vinil z rozdmychání nepokojů na Bolotném náměstí před pěti lety. Velice tvrdě bude potrestán Navalného Fond boje s korupcí, který natočil film odhalující Medveděvovo zneužití úřadu a obohacování se na úkor státu. Naopak vláda může částečně vyhovět požadavkům řidičů kamionů, kteří se chystají demonstrovat proti mýtnému. Svého parťáka Medveděva se bude Putin snažit udržet u moci.
Ale žádnou společnost nelze zmrazit na desetiletí. Společenský protitlak stoupne natolik, že v horizontu let či dokonce měsíců lze očekávat "revoluční" kroky elit shora na způsob další „perestrojky“. Ledy se pohnuly. Řeka, která je nese, nemá však jasný směr. Nehledě na nesporný úspěch Alexeje Navalného, zůstává ruská opozice nejednotná a nesrozumitelná. Heslo „Pryč s Putinem!“ nemůže byt dlouhodobým pozitivním politickým programem do budoucna, ačkoliv je nezbytným prvním krokem k tolik potřebným změnám.
Nepokoje v Rusku jsou jasným historickým zlomem
Demonstrace ukázaly, že v Rusku došlo ke kumulaci nespokojenosti se zkorumpovanou mocenskou špičkou, vyrostla nová postsovětská generace, která odmítá mumifikaci neototalitního oligarchického režimu a touží po demokratickým změnám. Je to výzva, se kterou si nynější mocenské elity evidentně nevědí rady, a začátek Putinova konce. Rusko vstoupilo do nové historické etapy.
Před 17 lety byl Vladimir Putin zvolen hlavou ruského státu. Na jedno volební období se prohodil v čele Ruska s Dmitrijem Medveděvem a v roce 2018 se chystá kandidovat na čtvrté prezidentské období do roku 2024. Udržuje stávající mocenskou pyramidu prostřednictvím korupce a represí, posiluje svou popularitu pomocí agresivní neoimperiální politiky, jejímž vyvrcholením byla nezákonná anexe Krymu.
Jarní procházka proti korupci
Ruský opoziční politik Alexej Navalnyj před necelým měsícem zveřejnil video o pohádkovém majetku ruského premiéra Dmitrije Medveděva a vyzval Rusko k protestům proti korupci, která je faktickým způsobem fungování ruského státu. Ve městech, kde akce nebyly povoleny, vyzval Navalnyj k „procházce“ – je přece krásné jarní počasí.
Výbušná reakce ruské veřejnosti předčila očekávání. Do protestních pochodů se zapojilo přibližně šedesát tisíc lidí po celém Rusku – od Dálného Východu a Sibiře až po Moskvu - ve více než stovce měst. Podle oficiálních údajů v Petrohradě na ulici vyšlo přibližně 15 000 lidí, v Moskvě - 8 000, podle neoficiální statistiky - více než trojnásobek. V Petrohradě se demonstrovalo na Palácovém náměstí a symbolicky proběhl útok na Zimní palác, v Moskvě demonstranti prošli Tverskou ulicí od Puškinova památníku až ke Kremlu.
Rusko bez Putina!
Vlna demonstrací byla největší od zimy let 2011-2012, kdy se na protest proti podvodům při znovuzvolení Putina prezidentem shromáždily desetitisíce lidí na Bolotném náměstí v centru Moskvy. Nynější nepokoje jsou odlišné – vzplanuly nejen v Moskvě, ale ve více než stovce ruských měst. Protesty byly zaměřeny nejen proti zkorumpované neefektivní vládě, ale i přímo proti Putinovi jakožto garantovi privilegií mocenských špiček, stojících nad zákonem. Dvojka Putin-Medvěděv je u moci příliš dlouho a ekonomické problémy běžných Rusů se prohlubují, mimo jiného i kvůli sankcím za okupaci Krymu. Hlavní náladou pochodů byla touha po elementární sociální spravedlnosti, často se objevovalo heslo „Putin je zloděj!“ či „Rusko bez Putina!“
Protesty školáků ukázaly, že Putin nemá totální podporu
Nikdy v moderních dějinách Ruska na protestních demonstracích nebylo tolik mladých lidí. Nová postsovětská ruská generace Internetu a YouTube, narozená po perestrojce, už nevěří státní propagandě, křísící velmocenské ambice někdejšího Sovětského svazu, požadující ochranu tradicionalistických "zvláštních" ruských hodnot před vnitřními a vnějšími nepřáteli a oslavující válečná vítězství. Mladé Rusy nebere nostalgie po zlatých sovětských časech, linoucí se z televizních obrazovek. Oni touží po historickém postupu vpřed, překonání provincialismu, vytvoření vlastního národního státu s liberální demokracií podle západního vzoru. Současné ruské protesty nabyly obecnějšího etického rozměru „boje dobra proti zlu“, ale naneštěstí postrádají pozitivní politický program, pokud za něj nepovažujeme zvýšení šance Navalného na prezidentskou pozici ve volbách 2024. Kvůli soudnímu rozsudku Navalnyj s největší pravděpodobností k volbám 2018 připuštěn nebude.
Putin v šoku
Kreml zatím nepokoje nekomentoval, oficiální média mlčela až do následujícího rána. Vladimír Putin je zaskočen, bojí se jak „Majdanu“, tak „palácového převratu“, ale nemá nic, co by mohl nabídnout pro řešení společenské krize. Jeho cílem je udržení stávající mocenské pyramidy na další volební období. Ruský prezident zřejmě vsadí na politiku „cukru a biče“ – někoho podplatí, někoho nechá zavřít. Podle masových a nevybíravých zatýkání v Moskvě - byla zadržena skoro tisícovka lidí - lze uvažovat o tom, že Putinova reakce bude velmi tvrdá, lze očekávat i represivní kroky, utužování policejního státu. Ruský prezident nevěří na existenci občanské společnosti, natož na její probuzení, a začne hledat viníky rozsáhlého spiknutí s paranoickým nasazením. Tentokrát to nemůže být Hillary Clintonová, kterou Vladimir Putin vinil z rozdmychání nepokojů na Bolotném náměstí před pěti lety. Velice tvrdě bude potrestán Navalného Fond boje s korupcí, který natočil film odhalující Medveděvovo zneužití úřadu a obohacování se na úkor státu. Naopak vláda může částečně vyhovět požadavkům řidičů kamionů, kteří se chystají demonstrovat proti mýtnému. Svého parťáka Medveděva se bude Putin snažit udržet u moci.
Ale žádnou společnost nelze zmrazit na desetiletí. Společenský protitlak stoupne natolik, že v horizontu let či dokonce měsíců lze očekávat "revoluční" kroky elit shora na způsob další „perestrojky“. Ledy se pohnuly. Řeka, která je nese, nemá však jasný směr. Nehledě na nesporný úspěch Alexeje Navalného, zůstává ruská opozice nejednotná a nesrozumitelná. Heslo „Pryč s Putinem!“ nemůže byt dlouhodobým pozitivním politickým programem do budoucna, ačkoliv je nezbytným prvním krokem k tolik potřebným změnám.
Nepokoje v Rusku jsou jasným historickým zlomem
Demonstrace ukázaly, že v Rusku došlo ke kumulaci nespokojenosti se zkorumpovanou mocenskou špičkou, vyrostla nová postsovětská generace, která odmítá mumifikaci neototalitního oligarchického režimu a touží po demokratickým změnám. Je to výzva, se kterou si nynější mocenské elity evidentně nevědí rady, a začátek Putinova konce. Rusko vstoupilo do nové historické etapy.