Vojenská porážka a rozpad koloniálního Ruska ukončí válku v Evropě

29. 09. 2022 | 06:08
Přečteno 5357 krát
Deputinizace, demilitarizace a dekolonizace ruského impéria zabrání světové válce a jaderné katastrofě

Snaha o co největší vojenskou expanzi byla jedním z charakteristických rysů ruského i sovětského impéria. Porážka SSSR ve studené válce vedla k opakování Versailleského syndromu a k ruskému revanšismu. Více než třicet let po rozpadu Sovětského Svazu se nástupnická Ruská federace pokusila o znovunabytí ztracených kolonií a mocenského postavení ve světě: zaútočila na Ukrajinu a neštítí se vydírat Západ jadernou apokalypsou pro případ, že ten bude chtít zasáhnout.

Fašistický Putinův režim rozpoutal ničivou dobyvatelskou válku proti Ukrajině ve snaze dominovat světu se stejnou imperialistickou logikou totalitních režimů komunistického a nacistického. Obě světové války propukly kvůli státům, které po pádu impérií aspirovaly na imperiální postavení. „Třetí světová válka bude zničující jadernou válkou,“ vyhrožoval ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov týden po invazi. Vpád na Ukrajinu odhalil pravou tvař Ruska a vyvrátil všechny předpovědi, které byly učiněny před válkou.

Znovu se ukázalo, že ruský imperialistický syndrom je nevyléčitelný. Pro Rusy je samozřejmostí, že jejich říše je koloniální mocností, která musí stále podnikat nové územní výboje.

Ruský prezident Vladimir Putin vybudoval imperialistický systém s prosperujícím centrem, který odčerpává zdroje z podřízených kolonií a využívá je k uspokojení imperiálních ambicí s vedením ničivých válek. Ruské impérium drží pohromadě přebujelý represivní aparát sloužící centrální moci a fašistická ideologie, popírající veškeré mezinárodní normy, demokratické a humanistické hodnoty.

Pokud Ukrajina nezvítězí a svět se nepokusí o demilitarizaci a dekolonizaci Ruské zkázonosné říše, hrozbu třetí světové války neodvrátíme.

MAPA SVOBODNÝCH STATŮ POSTRUSKA. Fórum svobodných národů Ruska. Praha, 23. července 2022
MAPA SVOBODNÝCH STATŮ POSTRUSKA. Fórum svobodných národů Ruska. Praha, 23. července 2022

Válka proti Ukrajině jako spouštěč pádu ruského impéria

Chybou Západu v osmdesátých a devadesátých letech minulého století byla přílišná důvěra ke kosmetickým liberálním změnám politického systému v Rusku, které se brzy odklonilo od demokratických poměrů. Ruskou imperialistickou rozpínavost a bezohlednost ukázaly války v Čečensku, které usilovalo o nezávislost. Svět nereagoval na faktickou genocidu čečenského lidu, protože nechtěl přijít o dobré vztahy a obchody s Moskvou. Svou roli hrálo i štědré korumpování západních politiků Ruskem, usilujícím o budování spřízněné páté kolony po celém světě. Rusko vnucovalo Západu paranoidní narativ údajného ohrožení ze strany NATO. V roce 2008 Německo odmítlo členství Gruzie a Ukrajiny v NATO. Posléze Rusko zaútočilo na Gruzii, odtrhlo a okupovalo Jižní Osetii a Abcházii. V roce 2014 anektovalo Krym a pomocí separatistů zajistilo kontrolu nad Donbasem. Bez západní politiky appeasementu Ruska by dnes válka v Evropě nepropukla.

Útok Ruska na Ukrajinu 24. února 2022 otevřel nové historické období. Kolektivní Západ nakonec pochopil, že pokud ruské impérium existuje, je hrozbou nejen pro sousedy, ale pro celý svobodný svět.

Putinovo Rusko válku v Ukrajině prohrává, válečné fronty se hroutí a severovýchod Ukrajiny už je ztracený. Na jihu Ukrajiny se Putinovy jednotky dostaly do složité situace na předmostí Dněpru. Sice se velmi dobře opevnily, ale riskují, že se dostanou do obklíčení. Pád Chersonu by znamenal takový zvrat ve válce, že by se Putinův režim pravděpodobně neudržel. Nyní nahání do armády vězně a vyhlásil „částečnou mobilizaci“, kterou lze odvést prakticky kohokoliv. Je symptomem blížícího se neúspěchu Putinova vojenského dobrodružství.

Musíme být připraveni na radikální a prudké změny, na pád obrovského impéria, v porovnáním s kterým byl rozpad Jugoslávie jen banální a lokální epizodou. Prohra ve válce, izolace od světa vlivem západních sankcí, mocenský kolaps, národnostní a regionální nepokoje musí zákonitě vést k rozpadu Ruského impéria.


Svět může a musí zasáhnout

Vítězství Ukrajiny dává světu unikátní okno příležitostí, kdy je možné změnit expanzivní koloniální modus operandi ruského impéria. I když Putin zítra padne, hrozí, že nové ruské vedení zase sklouzne k paranoidnímu vnímání světa, k agresi vůči svým sousedům a vydírání světa jadernými zbraněmi. Obdivuji odvahu odpůrců Putinova režimu, ale netrpím iluzí, že se ruská opozice sjednotí a společné s občanskou společností dokáže změnit a demokratizovat Rusko zevnitř.


Kolaps ruského státu a občanská válka

Porážka ruské armády v Ukrajině povede k nekontrolovatelnému odlivu jednotek přeživších vojáků z fronty do ruského vnitrozemí. Velké ozbrojené gangy dezertérů mohou terorizovat místní ruské obyvatelstvo a provádět genocidu soukmenovců se stejnou bestiální krutostí a lhostejností k lidským životům jako v Čečensku, Sýrii či v Ukrajině.

Vize radikální rekonstrukce Ruska: deputinizace, demilitarizace, deimperializace a dekolonizace

K obrodě území, na kterém se rozkládá dnešní Ruská federace, nestačí jen nahradit špatného ruského cara dobrým. Zdecimování Putinovy armády na Ukrajině a oslabování ruského státu otevírá pro utlačované národy Ruska historickou příležitost svrhnout Putinův imperialistický režim a restrukturalizovat Rusko, kde žije kolem 144 milionů lidí, z toho 75 % Rusů a skoro 200 jiných etnik.


Co je Ruská federace?

Dnešní Ruská federace je státem, který tvoří dohromady desítky subjektů: autonomní republiky, okruhy, kraje, oblasti a rajóny, které se liší svou velikostí, počtem a etnickým složením obyvatelstva, hospodářským a surovinovým bohatstvím.

Při rozpadu Sovětského Svazu na přelomu 80. a 90. let si jednotlivé neruské národy a regiony získaly různě pravomoci, některé i svrchovanost, nikoliv však nezávislost. O nezávislost se pokusilo pouze Čečensko, což vyústilo ve dvě krvavé války, fyzickou likvidaci téměř pětiny čečenského obyvatelstva a nastolení brutálního proruského loutkového režimu Ramzana Kadyrova.

Nejdál to ve svém úsilí o emancipaci od Moskvy dotáhl Tatarstán, který už v roce 1990 deklaroval suverenitu, nikoliv však nezávislost. Tatarská republika má svého prezidenta, parlament, ústavu a státní symboly.

Další regiony sice nemají prezidenta, ale mají vlastní parlamenty a ústavy a teoreticky mohou usilovat o suverenitu a nezávislost legální cestou. Největší politické pravomoci mají Baškortostán, Udmurtsko, Tatarstán a Jakutsko (Sacha).


Rozpad Ruské federace je nevyhnutelný i z ekonomického hlediska

Nejvíce ropy a zemního plynu se těží v západní Sibiři, ale tento region zdaleka nepatří k nejbohatším. Podíl původních národů Chantů, Mansijců a Něnců činí jednotky procent z celkového počtu obyvatelstva. Zástupci těchto národů sužovaných alkoholismem a ztrátou vlastní kulturní identity se zcela jistě nepostaví do čela osvobozeneckého hnutí. Nicméně pozorujeme tendenci regionu západní Sibiře k jistému separatismu: o větší ekonomickou nezávislost na Moskvě usilují místní elity, které chtějí těžit z obrovského nerostného bohatství regionu a neodvádět do centra víc, než dostávají z federálního rozpočtu.

Některé regiony mají naopak takové bonusy, že můžeme mluvit nikoliv o federaci, ale o soustátí. Loajalitu Čečenska si prezident Vladimir Putin udržuje přímými dotacemi klanu čečenského vůdce Ramzana Kadyrova, který ovšem je místními obyvateli vnímán jako loutka Kremlu.

Každopádně loajalita vůči Moskvě se drží na tom, co může regionům nabídnout. V okamžiku, kdy se zhroutí mocenská vertikála a Rusko vlivem sankcí utrpí velké hospodářské ztráty, poklesne i loajalita vůči centru.

V tomto případě je málo pravděpodobné, že místní správa bude klást seriózní odpor národnímu hnutí nebo že se vůbec udrží. Zkorumpovaní politici a úředníci v regionech získali pozice především díky své loajalitě vůči Moskvě. V regionech gubernátoři nejsou voleni, ale jmenováni prezidentem Ruské federace. Jejich hlavním úkolem je vyhovět Moskvě: plnit penězovody z regionu do centra, získávat a přerozdělovat dotace svým klanům a nyní také „dodávat“ předepsaný počet vojáků.

Při prvních nepokojích vedoucí zaměstnanci místních úřadů neudrží státem svěřenou moc, budou se starat především o své přežití a nechají historickým událostem volný průběh.


Protesty proti mobilizaci

Prezident Putin vyhlásil 21. září "částečnou" mobilizaci v Rusku. Ministr obrany Šojgu uvedl plán na nábor 300 000 záložníků, kteří sloužili a mají bojové zkušenosti. Avšak od prvního dne mobilizace se objevují zprávy o tom, že zejména v některých vzdálených regionech s neruským obyvatelstvem se odvádí skoro všichni muži.

Od 25. září 2022 probíhají protesty proti mobilizaci v Dagestánu, Čečensku, Kabardsko-Balkarsku, Burjatsku a Jakutsku. Ženy v Čečensku vyšly do ulic jako první. Protesty mají "ženskou tvář". Několik stovek obyvatel Jakutska vyšlo na spontánní protest proti mobilizaci. Hlavní roli zase hrály ženy: skandovaly protiválečná hesla a tančily "osuohai", tradiční jakutský kruhový tanec. Lidé se spontánně srocovali do kruhu, jako kdyby chtěli čelit katastrofě kolektivně. Dokonce i policisté byli zpočátku na rozpacích, když viděli ženy tančit, ale pak je začali rozhánět a zatýkat. V dagestánském okrese Babayurtovskij demonstranti proti mobilizaci zablokovali federální dálnici.

Ženy tančí "osuohai" na protest proti mobilizaci. Jakutsk, 25. září 2022
Ženy tančí "osuohai" na protest proti mobilizaci. Jakutsk, 25. září 2022


Demonstranti jsou přesvědčeni, že dochází ke genocidě malých národů. V Ukrajině padlo nejvíce Dagestánců, Čečenců, Burjatů, Jakutů, Tuvanů a vojáků dalších neruských národností.

Moskva hodlá blokovat protesty silou. Zatýká a mučí demonstranty včetně žen. V Dagestánu jsou jednotky Ruské národní gardy. V hlavním městě Dagestánu Machačkale je ruská těžká bojová technika. Další velké demonstrace proti násilné mobilizaci mají proběhnout na severním Kavkazu v pátek 30. září.

Ruská říše ve svých koloniálních imperiálních válkách tradičně využívá zástupce neruských národů. Protesty proti mobilizace v roce 2022 připomínají rok 1916 a pokus vyslat Kyrgyzy a Kazachy do boje za ruské impérium v první světové válce. Více než 300 tisíc Kazachů uprchlo do Číny. Tehdy tyto protesty byly brutálně potlačeny, ale další rok došlo k revolučním změnám a pádu Ruského impéria.


Budoucnost osvobozeneckých hnutí národů a regionů Ruské federace

Po dalším oslabení putinského režimu především v důsledku vojenských porážek je očekáván kolaps a dezorganizace místní ruské správy. Vůdci národnostních a regionálních hnutí se pokusí uchopit moc v regionech a organizovat vládní orgány.

V současné době se již podnikají první kroky k organizaci hnutí za osvobození národů Ruska od imperialistické moci Moskvy a místních loutkových vlád.
Řídicí centra osvobozeneckých hnutí zatím fungují převážně v exilu. Sjezdy osvobozeneckých hnutí národů rovněž budou připravovány v zahraničí. Po oslabení a porážce Ruska ve válce, budou centra osvobozeneckých hnutí národů Ruska přenášena na jejich národní území. Boj proti ruskému impériu bude spočívat především v projevech občanského odporu, včetně stávek, masových shromáždění a demonstrací.

Rozpad Ruska bude krvavý. V čele národně osvobozeneckého boje jsou severní Kavkaz a Povolží (Tatarstán, Baškortostán). V Povolží jsou zástupci národů v národních parlamentech a v regionálních samosprávách, možná jsou referenda nebo jiné cesty legálního uchopení moci nad republikami. Kavkaz je pod vojenskou vládou Putinových loutek (především ozbrojených skupin Ramzana Kadyrova). Tam se protiválečné demonstrace a hnutí občanského odporu mohou proměnit v ozbrojená povstání.


Nebude Ruského impéria – nebudou války

23. července 2022 v Praze proběhlo Fórum svobodných národů Ruska. Politici, zástupci regionálních a národních hnutí, novináři, občanští aktivisté a akademici diskutovali o potřebě decentralizace Ruska, které podle nich není federaci, ale unitárním centralizovaným státem a analyzovali cesty přechodu od autoritářského imperiálního státu k dobrovolné unii svobodných, nezávislých a demokratických subjektů. Za cíl si kladli dekolonizaci, deimperializaci a deputinizaci Ruska. Chtějí také jeho demilitarizaci a vzdání se jaderných zbraní, které pouze povzbuzují imperiální ambice kremelských vládců.

Zástupci jednotlivých národů Ruska podepsali v Praze deklaraci nezávislosti a stvrdili své odhodlání podpořit rychlé a nenásilné osvobození v současnosti okupovaných národů a regionů od imperiální Moskvy.

Fórum svobodných národu Ruska. Praha, 23. července 2022
Fórum svobodných národu Ruska. Praha, 23. července 2022


Co na to Západ?

Utlačované národy a regiony Ruské federace chápou, že sami bez podpory světového společenství svobodu nevybojují. Západ se pochopitelně rozpadu Ruské federace obává. Bojí se vzniku hned několika agresivních států, meznacionálních konfliktů či zneužití jaderných zbraní. Není jasné, jakým způsobem lze Rusku odebrat kontrolu nad jaderným arsenálem. Ale pád Ruska je nevyhnutelný; připravme se na něj, promýšlejme varianty, jaké mohou nastat, a navažme už teď dialog s postruskými regiony. Nesnažme se křísit mrtvé impérium.

Pokud Ukrajina a světové společenství po ukončení války nebude spolupracovat na mírné a demokratické reformě ruského impéria a jeho decentralizace, Ruská federace se rozpadne neřízeně.

Dnes Západ chápe, že nadešel čas přestat zachraňovat agonizující Rusko: je již mrtvé, i když stále vydírá, lže, válčí, uplácí, ničí světový řád.

Teprve zdrcující a definitivní porážka Ruska ve válce s Ukrajinou s následující deputinizací, demilitarizací a dekolonizací ukončí válku v Evropě, zajistí dlouhodobý mír v Evropě, umožní vybudovat nový systém kolektivní bezpečnosti a vyhnout se jaderné válce, ke které ruský imperialismus v čele s Putinem tlačí svět.

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy