Onkologové, chirurgové, šamani, ale žádný psychiatr…

Proč musíme vědět co nejvíc nejen o fyzickém, ale také duševním zdraví stavu vůdců a prezidentů? Protože po několika letech u moci ztrácí jejich uvažování kontakt s realitou, svůj jedovatý plod vydává to nejhorší, co bylo v jejich osobnosti zaseto a většina jejich skutků je ovlivněna velikášstvím a odbrzděnými destruktivními pudy siláctví a pomsty, jak to vidíme v případě vražedného běsnění u Vladimira Putina nebo ve „vegetariánské“ karikaturní podobě u Miloše Zemana.

Duševní zdraví hlavy státu je pro prezidentování condicio sine qua non.

Putin pod dohledem desítek lékařů

Na apríla zveřejnil tým zakázaných ruských novinářů „Projekt“ dokumenty obsahující jména a specializace lékařů ruského prezidenta Vladimira Putina s uvedením termínů ošetření. Tyto pečlivě nasbírané údaje jsou dalšími kaménky mozaiky, které zobrazují vývoj zdravotního stavu Vladimira Putina v čase a upřesňují dříve vyslovené domněnky o rozvoji jeho údajného nádorového onemocnění. Nyní můžeme předpokládat, že jde o onemocnění štítné žlázy, páteře a míchy, pravděpodobně nádorové, možná maligní. Aktuální prognóza je zřejmě velmi nejistá.

Armáda lékařů kolem Putina se o něj stará 24 hodin denně; nemusí to ovšem znamenat, že ruský diktátor umírá. Může to být projevem fobie, paranoického strachu ze smrti, který často doprovází vladaře. Putin je paranoidní; obává se, že se nakazí nějakou infekční chorobou, Covid-19 především, že bude otráven, že na něj bude spáchán atentát… Za poměrně krátkou dobu Vladimir Putin vyměnil 1000 zaměstnanců, kteří se o něj bezprostředně starali: uklízeli, stlali postel, připravovali oblečení, podávali jídlo… Každý z těchto úkonů mohl podle kovaného kágébáka být příležitostí pro rafinovaný atentát.

Každopádně Vladimir Putin není zdravý muž. Jeho paranoidita a strach ze smrti beze sporu mají vliv na jeho rozhodování, stejně tak jako maligní sadistická destruktivita, která se nezastaví před žádným zločinem proti lidskosti, ani před zničením lidstva ne.

Rusko, hvězda smrti

Vladimír Putin žije ve vlastním vysněném vesmíru s narcistickým středobodem vlastního Ega; tento svět sdílí prostřednictvím propagandy jeho okolí a konečně každý Rus, pokud chce přežít.

Cílem této hvězdy smrti je zničení či porobení domnělých nepřátel, jednoho po druhém, ideálně celého Západu, a to pro nehynoucí slávu božského Ruska a cara Vladimira Vladimiroviče.

Pohanský bůh fašistů

Pro pochopení kultu vůdce v Rusku je klíčová postava nadčlověka Putina. Putin je někdy zobrazován v podobě imperátora Augusta, zbožněného ideálu moci. Jenže u římského císaře je symbolem moci řád. Imperátor je ideální člověk a blíží se božstvu. Ruský prezident se naopak blíží zvířecí prapodstatě lidství, nedotčeného kulturou, civilizací, proměňujícím se vlivem náboženství. Je to zvíře s lidskou maskou, které žije, aby podrobovalo a ničilo.

Fotografie Putina na medvědovi grizzlym je v Rusku novodobou ikonou. Polonahý jezdec (kult fyzického zdraví) ovládající nezkrotného medvěda (kult znásilňující predátorské dravosti) je archetypem fašismu, návratu do zvířecí říše, kultem síly, násilí a smrti. Putinův kult osobnosti je základem ruského nacismu.

Nesmrtelnost smrtelníka

Ruský nacismus má dva nejnápadnější rysy. Za prvé se musí zapsat tím největším písmem do dějin (nikoliv zlatým, ale krvavým) a podrobit co nejrozsáhlejší území. Rusko podědilo posedlost Zlaté hordy nekonečnem šířením, pleněním a ničením. Za druhé z něj vychází touha zbožštělého vůdce po fyzické nesmrtelnosti. Musí zůstat „živější než všichni živí“.

Právě hrozba smrtí je největší urážkou Putina, který ztotožňuje rozšiřování své říše s vlastní osobou a neponechává místo pro žádnou jinou autoritu, třeba božskou. Vnímá sama sebe jako boha; má právo rozhodovat o životě a smrti jedinců a celých národů. Jak to, že musí umřít jako obyčejný smrtelník? Smrt pro Putina znamená popření jeho vysněného vesmíru absolutní moci a vzdát se ji; to nedokáže. Proto se obklopuje armádou lékařů a léčitelů – magicky věří, že odborníci ho ubrání před smrtí; když se necítí dobře, má spasný pocit, že v přítomností lékaře neumře.

Pokud ovšem to bude nezbytné a Rusko bude muset zaniknout (Putin ztotožňuje vlastní osobu s celým Ruskem), tak je schopen uvažovat o zničení lidstva. Tak lze vykládat jeho slova o tom, že svět bez Ruska nemá smysl (tedy svět bez Ruska nemá existovat), a pokud se to stane, Rusové "půjdou do nebe" a ostatní "chcípnou". Nemusíme se ptát, kdo to zařídí.

Diagnóza prezidenta je tabu

Vladimir Putin jakožto fašistický bůh rád předváděl mačistické sportovní výkony: jízdu na koni, zápas nebo hokej.

Zřejmě svůj první vážný úraz utrpěl při sportu ještě v době, kdy byl premiérem. Nicméně se o tom nikdy oficiálně nemluvilo. Zdraví Vladimira Putina je snad nejpřesněji střeženým státním tajemstvím. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov nikdy nepřiznal, že jeho šéf je nemocen, až na nějaké bezvýznamné „nachlazení“, a to i v době, kdy Putin mizel z veřejného prostoru na týden či dva.

V roce 2000 Putin spadl z koně a nějakou dobu se nemohl ani postavit na nohy. Podle svědectví z jeho okolí následovala dlouhodobá léčba. V srpnu 2011 s lékařem konzultoval úraz ramene.

4. listopadu 2012, na Den národní jednoty se Putin s patriarchou Kirillem zúčastnili pokládání květin u pomníku Minina a Požarského na Rudém náměstí. Na webu moskevského patriarchátu se objevily záběry kulhajícího Putina.

Pak se to začalo sypat. Autoři „Projektu“ na základě údajů o veřejných zakázkách uvedli, že od roku 2016 do roku 2020 doprovázel Putina na cestách do Soči rozsáhlý tým lékařů různých oborů: intenzivistů, neurologů, neurochirurgů, ORL specialistů. Nechybí ani onkolog, dermatovenerolog či infekcionista.

Každopádně Vladimir Putin prodělal celou řadu sportovních traumat. Tak například v květnu 2017 utrpěl ošklivý pád poté, co při hokejovém utkání do něj narazil hokejista Pavel Bure. Stalo se to v Soči. Tentýž den se nedaleko Putinova sídla v sanatoriu „Rusko“ ubytoval ortopedický traumatolog Konstantin Sim. Veřejnost nic nedozvěděla.

Onemocnění páteře: následky traumatu nebo nádor míchy?

Co je důvodem intenzivní péče o prezidenta rozsáhlého týmu neurologů, neurochirurgů, traumatologů, ortopedů? Možná jsou to problémy s páteří, způsobené úrazy. Není vyloučena ani rakovina míchy. V roce 2014 se objevily spekulace o tom, že Vladimir Putin trpí rakovinou slinivky nebo míchy. Psala o tom řada amerických a britských médii, včetně The New York Post či The Week. Novináři uváděli, že informace pocházejí od německého lékaře, který Putina léčil. Tiskový mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov označil tyto zprávy za nesmysl.

Každopádně v průběhu posledních několika let došlo u Putina k rozvoji viditelného Cushingova syndromu s charakteristickým měsíčkovým obličejem. Příčinou je nejspíše léčba kortikosteroidy s cílem předcházení dekomprese vitálních anatomických struktur rostoucím nádorem. Pokud příznaky naznačují, že nádor stlačuje míchu nebo jiný důležitý orgán, okamžitě se podávají kortikosteroidy (např. Dexamethason) a to ve velmi vysokých dávkách, aby se otok zmenšil. Tyto nádory jsou pak co nejdříve léčeny chirurgicky.

Pravděpodobně chirurgický zákrok v oblasti páteře byl Putinovi proveden dvakrát, a to v listopadu 2016 a v listopadu 2019. Tehdy v Soči navštívily Putina týmy více než desítky lékařů, včetně rehabilitačního specialisty a skupiny operujících neurochirurgů z Centrální klinické nemocnice prezidentské administrativy v moskevském Kuncevě. Byla přítomna i sálová sestra. „Projekt“ došel k závěru, že tým lékařů provedl vážný zákrok v oblasti páteře. Stav Putina se výrazně zlepšil; před zákrokem musel zrušit několik mezistátních setkání a nevydržel sedět třeba v divadle déle než hodinu.

Nicméně kulhání a nestabilita Putina se opakovaně objevily znovu, v poslední době se zhoršovaly, například při setkání s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem nebo během projevu v moskevských Lužnikách 18. března 2022, jehož vysílání státní televizní kanál Rossija 24 náhle přerušil. Na nesestříhaných záznamech je znát, že Vladimir Putin nemá pevnou chůzi.

Potíže a evidentní strojenost chůze ruského prezidenta byly doprovázeny třesem prstů, proto bylo rovněž uvažováno o Parkinsonové nemoci.

Parkinsonova choroba?

V roce 2020 řada západních médií včetně The Sun napsala, že Putin trpí Parkinsonovou chorobou. Poté, co byl článek zveřejněn, v Rusku kolovaly záběry ukazující, jak se Putinovi pohybují nohy, když se drží opěradla židle, což svědčí o jeho špatné koordinaci pohybů.

British Medical Journal zveřejnil úvahu, že Putinovo asymetricky zmenšené rozpětí pohybu paží je také klasickým znakem Parkinsonovy choroby, které lze pozorovat u „klinicky intaktních subjektů s predispozicí k dalšímu rozvoji“ této choroby.

Touto dobou se dokonce očekávalo, že Putin rezignuje. Tiskový mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov označil tato tvrzení za nesmysl a dodal, že zdravotní stav vůdce Ruské federace je vynikající a Putin nerezignuje.

Kdo ještě ošetřoval Putina a proč?

Putin již několik let mívá problémy s hlasivkami nebo během projevů pokašlává. Obecně podobné potíže jsou důvodem se obrátit na ORL specialistu (oto-rhino-laryngolog =„ušní-nosní-krční“).

Lékař otolaryngolog MUDr. Alexej Ščeglov začal Putina doprovázet od roku 2014 a ošetřuje ho nejčastěji z celého konsilia. Důkazem Putinovy vděčnosti je fakt, že otec lékaře Nikolaj Ščeglov byl loni jmenován poslancem Státní dumy za Jednotné Rusko.

Putina ošetřuje ještě několik dalších ORL lékařů. Právě ORL lékař může jako první odhalit problém se štítnou žlázou, včetně toho onkologického. Nejčastější příčinou spolupráce ORL a chirurgů-onkologů bývá rakovina štítné žlázy. V letech 2016 až 2020 létali s Putiným do Soči dva otolaryngologové (chirurg MUDr. Alexej Ščeglov a MUDr. Igor Esakov) a chirurg onkolog se specializací na štítnou žlázu MUDr. Jevgenij Selivanov.

Jinými slovy, v roce 2016 základ Putinova konsilia už netvoří jen ortopedové, neurologové a neurochirurgové, ale také ORL lékaři a chirurgové, včetně onkologa.

Léčí chirurg onkolog Selivanov rakovinu štítné žlázy?

Onkolog chirurg MUDr. Jevgenij Selivanov v letech 2016 – 2020 přiletěl za Putinem do Soči 35 krát a pobyl u něj 166 dní. MUDr. Selivanov se specializuje na rakovinu štítné žlázy a obhájil dizertační práci na téma "Specifika diagnostiky a chirurgické léčby gerontologických pacientů s rakovinou štítné žlázy." Jevgenij Selivanov byl asistentem profesora Vitalyje Bašilova, který dosáhl značných úspěchů právě v chirurgii štítné žlázy.

Nevíme, jakým druhem nádoru štítné žlázy může Putin trpět. Obecně se však nádory štítné žlázy oproti řadě jiných onkologických onemocnění vyznačují příznivější prognózou, nejsou tak agresivní a v mnoha případech je naděje pětiletého přežití velmi vysoká, podstatně vyšší než 50 %.

Sám Vladimir Putin prokázal svůj zájem o problém rakoviny štítné žlázy i veřejně. V červenci 2020 mluvil s vedoucím Národního lékařského výzkumného centra pro endokrinologii Ivanem Dědovem, šéfem Putinovy nejstarší dcery Marie. Dědov řekl prezidentovi o vysokém výskytu tohoto druhu rakoviny a zmínil o novém hormonálním léku "Tyrogin" (thyrogen), který pomáhá při metastázách po operaci. "Vyléčení 95-98 %?" zeptal se Putin a dostalo se mu kladné odpovědi. Rozhovor odvysílala státní televize.

Pokud byla u Putina zjištěna rakovina štítné žlázy, stalo se to nejpozději v roce 2016. Tehdy byla pravděpodobně zahájena léčba zmíněným thyrogenem. Možná právě nádor štítné žlázy, nikoliv míchy, byl indikací k léčbě kortikosteroidy, která stále u Putina probíhá a projevuje se Cushingovým syndromem s charakteristickým zakulacením obličeje.

Každopádně kortikoidy mohou zajišťovat dekompresi vitálních anatomických struktur rostoucím nádorem - ať už v oblasti štítné žlázy nebo v oblasti míchy. Není vyloučeno, že problémy s páteří a štítnou žlázou mohou spolu souviset a být důsledkem metastázováni; k této poslední úvaze však nejsou žádné důkazy. Jedna se o hypotézu v rámci diagnostické rozvahy; na rozdíl od psychiatrických úvah a hypotéz se onkologická diagnóza nedá určit na dálku bez biopsie a histologického ověření.

V průběhu posledních let Putin několikrát na jeden-dva týdny zmizel. Zřejmě nešlo o aplikaci botoxu, jak o tom často spekulovala tehdy ještě polosvobodná ruská media. Poslední Putinova dlouhodobá absence od 13. do 29. září 2021 nevylučuje, že byl operován právě pro nádor štítné žlázy. Ve státní televizi tou dobou byly ukazovány předtočené záznamy prezidenta – tzv. „konzervy“. Pak bylo oznámeno, že Putin pracuje v režimu "home office" a všechna jednání se konala prostřednictvím videokonferencí.

Mluvčí Dmitrij Peskov na dotaz novinářů, zda má Vladimir Putin rakovinu, řekl, že jde o „fikci a nepravdu“. Putinovo onemocnění popřel i běloruský diktátor Alexandr Lukašenko s poukazem na to, že Putin je „sportsman“.

Fobie z Covid-19

Lze naleznout celou řadu důvodu izolace Putina, která se v posledních dvou letech jenom prohlubuje. Po onkologickém zákroku se Putin bál infekce Covid-19, aby nákaza neohrozila jeho křehký zdravotní stav. Nádorová onemocnění jsou v některých případech kontraindikací k očkování. Řada ruských expertů tvrdí, že Vladimir Putin se nenechal proti Covid-19 očkovat, ale zatajil to a proto se tak obával kontaktů s lidmi. Návštěvníci museli před setkáním s ruským prezidentem držet 14 denní karanténu; probíhalo i vyšetření stolice. Je známo, že po vyléčení může virus Covid-19 nějakou dobu zachovávat aktivitu právě ve stolici. Dlouhé kremelské stoly jsou předmětem nekonečných vtipů.

Dalším důvodem izolace Putina mohla být paranoia a strach z atentátu.

Putin připravoval plány genocidy v bunkru pod Jamantau jen v úzkém okruhu nejbližších, stejně jako Hitler v Orlím hnízdě Kehlsteinhaus

Putin se v posledních letech a měsících stále více času tráví ve svém bunkru, přesněji řečeno v hlubokém podzemním městečku v oblasti jižního Uralu nedaleko hory Jamantau. Nešlo jen o trénink pro případ použití jaderných zbraní; Putin se obává atentátu. Každopádně v posledních dvou letech významně narůstala Putinova izolovanost a paranoidita; ve stejně době byly dolaďovány detaily promyšleného plánu vpádu na Ukrajinu, který se uskutečnil 24. února 2022.

Putin zrcadlově připsal vlastní agresivní plány sousední zemi, dlouhodobou xenofobní propagandou přesvědčil většinu Rusů v tom, že Ukrajina je hnízdem "nacistů" a začal genocidní válku. Putinův dosud nejšílenější plán zahrnuje obsazení celé Ukrajiny, změnu tamního politického vedení, fyzickou likvidaci vedoucích ústavních činitelů, zástupců samosprávy a elit dle připravených seznamů, předaní moci proruským kolaborantům, vyvraždění obyvatel na vzpurných území, likvidaci ukrajinské infrastruktury, odvlečení velkých skupin obyvatelstva do ruského vnitrozemí jako levné pracovní síly, později dosídlení zničených území ruskými kolonizátory. Zřejmě Putin není dostatečně informován o ztrátách ruské armády, nicméně zuří, protože doposud nedošlo k obsazení Kyjeva. Putin ve svých vojenských snahách nepoleví; pokud dojde k přestávce, tak jen z důvodů přeskupení vojsk a čekání na posily.

Civilizovaný svět se tomuto barbarskému útoku musí postavit; Vladimir Putin sice má své poslední tažení, ale jen tak neumře. Diktátoři u moci cítí se podstatně lépe a žijí podstatně déle, než kdyby tu moc neměli. Mám pocit, že moc samotná posiluje jejich zdraví; další vzpruhou pro jejich zdraví je výkon moci, tedy páchaní zla. Čím víc zla diktátoři u moci páchají, tím jsou jejich vyhlídky na dlouhý život lepší. Vzpomeňte na dlouhověkost Fidela Castra nebo starců Politbura. Svým způsobem lze říct, že pokud bude Putin válčit, bude žít; platí to i naopak.

Žádný psychiatr!

Bohužel se v okolí prezidenta Putina nikdy nevyskytoval psychiatr, což u osobnostně hluboce anomálního pacienta s megalomanickými, paranoidními a nekrofilními projevy velkou chybou.

Nevíme, jaký podíl na běsnění Putina mají tělesná onemocnění ruského prezidenta, vedlejší účinky léčby a paranoický strach o vlastní zdraví. Zdá se, že čím větší strach Putin má (z onemocnění, z opozice, z "oranžových" revolucí, z atentátu, ze smrti), tím většího ničení se dopouští. Tento trend je bohužel narůstající. Strach se léčí násilím. Čím větší je strach, tím je brutálnější násilí.

Absence psychiatra „u lůžka“ diktátora neznamená, že nemá psychické problémy – naopak, o Putinovi je známo, že trpí záchvaty zuřivosti, má výkyvy nálady, někdy upadá do depresí nebo se uzavírá do sebe. Možná Vladimiru Putinovi podává antidepresiva ne-psychiatr. Potřeboval by spíše silná neuroleptika a doživotní detencí; v Rusku ovšem není jediný odborník, který by to diktátorovi řekl. Zřejmě by se nedožil druhého dne. Autoritářští vládcové jako většina paranoidních lidí (moc se skoro vždy snoubí se vztahovačností) si nepřipouští, že by něco nemuselo být v pořádku s jejich duševním zdravím. Psychiatr je úhlavním nepřítelem diktátora. Nikdo nemá právo posuzovat myšlení a chování vládce; je nedotknutelný. Když psychoneurolog Vladimir Bechtěrev vyšetřil Josifa Stalina a oznámil tyranovi, že trpí paranoiou, byl zavražděn.

Ruští vládci neřeší své duševní zdraví či osobnostní poruchy s psychiatry, protože mají pocit mystického poslání. Proto pro posílení své duševní výkonosti se obrací na odborníky z oblasti okultních věd a nechávají se žehnat od patriarchů a metropolitů. Ruská pravoslavná církev je proslulá svou loajalitou k moci. „A ještě se pomodlíme za naše mocné“, zní každodenně v ruských kostelech.

Kde se koncentruje velká moc, zvýrazňují se siločáry archaického vnímání světa. V primitivních společnostech byla moc náčelníka prožívána magicky; náčelník byl zároveň šamanem a kouzelníkem. V civilizovaných společnostech existuje dělba moci a oddělení náboženství od státu. V Rusku je veškerá moc v rukou jednoho šíleného muže, který ztratil lidskou podobu a vážně uvažuje o možnostech zničení světa. Uvrhává lidstvo do mytického příběhu boje dobra a zla, na kterém závisí přežití civilizace. Vladimir Putin tento příběh prožívá jako mesiáš, který chce spasit svět a proto ho ničí; je to tedy šílenství.

Profesor Solověj: Putin se rozhoduje pod vlivem okultních obřadů

Svérázný ruský politolog profesor Valerij Dmitrijevič Solověj, který je pronásledován putinským režimem, dlouhou dobu tvrdí, že se ruský prezident rozhoduje pod vlivem okultních obřadů, že je obklopen „svými“ šamany, kteří ho chrání před škodlivými vlivy, například před působením jiných šamanů. Putinský režim se nerozpakoval uvěznit v psychiatrické léčebně rusko-jakutského šamana Alexandra Gabyševa, který se v roce 2019 vypravil z Jakutska do Moskvy, aby osobně vypudil "démona" Putina z Kremlu, neboť mu to tak pověděl Bůh. Šaman-bojovník Gabyšev urazil pěšky skoro 3000 kilometrů, než ho zadržela policie v Burjatsku a nedobrovolně umístila do psychiatrické léčebny v Irkutsku. Vladimir Putin se šamana Gabyševá bojí; je pověrčivý. Potrpí rovněž na numerologii.

Sám Valerij Solověj často používá zájmeno „my“, aby naznačil svou blízkost ke svobodnému zednářství a klíčovým postavám tajných služeb, které jsou z povahy činnosti mezinárodní. Solověj dlouhá léta předpovídal brzkou abdikaci nebo smrt Putina na nádorové onemocnění; když se jeho předpovědi nesplnily, vždy je posunul o několik let dále. Podle poslední předpovědi Putin skončí v roce 2022 a skončí špatně.

Profesor Solověj byl v podstatě jedinou postavou, která se opovažovala mluvit o Putinových nemocech; stavěl se do pozice „nadpřirozené protiváhy“ proti tabuizaci prezidentova zdraví. Celá léta režim profesora Solověje bohorovně toleroval, ale po vpádu na Ukrajinu ho začal pronásledovat. Jde do tuhého? Rýsuje se poslední bitva umírajícího prezidenta? Zeptejte se tiskového mluvčího Peskova; nedozvíte více o zdraví ruského prezidenta než kdybyste se ptali Ovčáčka na zdraví toho českého. Zdraví prezidenta je stejné tabu v Rusku jako v Česku.

Proč si Vladimir Putin potrpí na šamany

Z vlastní lékařské a vědecké praxe vím, jak enormní zájem měly kremelské elity o všechny netradiční a „zázračné“ způsoby léčby. V budově psychiatrické kliniky Korsakova v Moskvě sídlila v osmdesátých a devadesátých letech minulého století nenápadná laboratoř pro nelékové způsoby léčby. Laboratoř byla personálně propojena s KGB, která vždy tíhla nejen ke konspiracím, ale i k vysvětlení běžných věcí tajným spiknutím a chorob jako důsledků působení nadpřirozených sil. Šéfem psychiatrické kliniky byl akademik Nikolaj Michajlovič Žarikov, generál KGB. Psychiatrická klinika byla personálně propojena s touto laboratoří „zázračné“ léčby kremelských starců, toužících po nesmrtelnosti nejen politické.

Experimentálně se v laboratoři zkoumaly nejen psychosomatické procesy, ale také nadpřirozené psychické jevy, například telepatie a způsoby nadsmyslového působení na nemocné nejrůznějšími léčiteli, s lékařským diplomem nebo samouky.

Tyto osoby se v Rusku nazývají „extrasensy“ a jejich vliv zesiloval vždy v obdobích krizových, temných a přechodných. V Kremlu poptávka po nich nikdy nepolevovala a má tradici snad od jurodivého Rasputina, který ovládal okolí cara Mikuláše II. Netvrdím, že se v paranormálním „léčitelském“ prostředí nevyskytovali seriózní vědci a odborníci (například Smirnov, Iljin, Mirošnikov, Berezin nebo Kravčenko), ale vesměs to byli blázni či nadaní šarlatáni, kteří se chopili výtahu k moci, k akademickým titulům a k penězům. Základem pro vstup jim byly osobní vazby či doporučení příslušných orgánů. Vědecká zdatnost to nebyla.

Medvědáři mocných

Velmi často se osoby s určitým osobnostním profilem vetřou do důvěry mocného politika směsicí pochlebování, přetvářky a vymyšlených pohádek o zvláštním významu a předurčení tohoto politika a své vlastní osoby jako vyvoleného pobočníka. Mocní lidé takové společníky a důvěrníky potřebují. Tito manipulativní jedinci v okolí politiků často mají vyvinutý mocenský pud, zvířecí intuici a obrovskou duševní sílu, která zlomí i velmi odolného jedince. Dokážou totiž najít hlavní klič k mocenskému výtahu: říkají a dělají vše, co jejich vůdce očekává a tak získají jeho bezmeznou důvěru a náklonost.

Vetřou se tak do nejužšího okruhu vladaře a za jeho zády mohou provádět politiku vlastní nebo na něčí objednávku; stávají se jakýmisi dvojitými a trojitými agenty vlivu a zneužívají nabytou moc ve svůj prospěch. Příklad obdobného spojení můžeme vytušit ze závislosti českého prezidenta Miloše Zemana na jeho kancléři, který v posledních letech vodí svého prezidenta jako medvědář - poslušného medvěda, u toho úspěšně přikrádá a nevědomky proměňuje geopolitickou mapu světa.

Putin jako následník Čingischána a pacient sibiřských šamanů

Vladimir Putin sice asi nemá svého „medvědáře“, ale bezmezně důvěřuje nejbližšímu okolí, lékařům, „šamanům“ a dalším postávám, majícím nad nim především jakousi „psychoterapeutickou“, léčitelskou moc. Tito zdatní manipulátoři s velkým charismatem našeptávají Putinovi z moci svých „šamanských“ kontaktů s nadpřirozeným, že on je vyvolen k historické misi prosadit vliv ruského impéria na velkém území eurasijského kontinentu a navázat na výboje nejen Alexandra Něvského, ale sveřepého Čingischána. Mají z toho bezměrné bohatství a vysoký sociální status; časem sami začínají věřit tomu, co povídají Putinovi, aby se mu zalíbili.

Tyto velikášské představy, na které Putin potrpí i bez nápovědy, souzní s nacistickou euroasijskou filosofii, která předurčuje Rusku mesiášské poslání v boji proti ďábelskému Západu a které Putin chce naplnit se svou armádou novodobých Wervolfů z minulého století.

Ve svém vysněném a od reality izolovaném světě Putin vidí, jako Rusko povstane pod jeho vedením z podřízení a ponížení a zavládne světu. Tyto představy jsou ve skutečnosti chorobným výplodem Putinovy rozjitřené fantazie, která našla oporu v pseudohistorických bludech a vědomí vlastní velikosti. Jedná se o magické myšlení narcistní osobnosti, které má povahu a vlastnosti skutečného petrifikovaného bludu. Telefonáty francouzského prezidenta Emmanuela Macrona či německého spolkového kancléře Olafa Scholze tento pseudohistorický dobyvatelský blud Vladimira Putina neprolomí.

Od chirurgů k šamanům

Hledání tradičních „euroasijských“ kořenů pak „zákonitě“ vedlo diktátora Putina k hledání ochrany a pomoci pod síní tengriánství a šamanismu.

Putinova úzkost týraného dítěte nalézá lék nejen v magickém myšlení kultu vlastní osobnosti a věčné války proti Západu, ale také v důvěře v zázračnou šamanskou léčbu. Čingischán a Mongolové byly totiž šamanisté a tengriánci. Není náhodou, že ministrem obrany a důvěrníkem Vladimira Putina je Sergej Šojgu, potomek tuvinského rodu, který je velmi blízký mongolskému etniku Čingischána. Společně se Šojguem jezdil Putin na Sibiř pro ozdravování.

Šamani kolem Vladimira Putina

Na Sibiři Putin s Šojguem jako Robinson s Pátkem nejen loví, ale také podstupuje šamanské obřady k posílení říše, zdraví a dlouholetosti, například v koupelích se zvířecí krví. Snad Šojgu nebo někdo z jeho šamanů Putinovi pověděl, že krev z mladého paroží altajského jelena navrací zdraví a prodlužuje život. Krev v šamanských rituálech znamená život.

Putinův fašismus jako válka proti lidskosti v Rusku a mimo Rusko

Vystupňovaný mocenský pud a naprostá absence citů, zaniklých v krutých podmínkách dětství a dospívání, přivedly Putina na vrchol ruské mocenské pyramidy, odkud rozpoutal válku proti samotné lidskosti. Každodenní lidský život je Putinovi nesmírně vzdálený; není vřelý či lidský, jeho hlavními prožitky jsou buď bezdůvodný pocit ponížení či rozkoš sadismu ústící do nekrofilie; mluví pouze umělým byrokratickým jazykem nebo vtipy z kriminálního podsvětí. Vzrušuje ho jenom spřádaní zpravodajských operací s cílem urvat moc a území, které mu nenaleží a vraždění ve velkém, války a extáze ničení. Nezná cit, pouze lacinou sentimentalitu a touží proměnit svět v kasárna. Je přesvědčen že společnost má být ovládána nikoliv láskou, ale strachem a násilím.

Putin realizuje tuto odlidštěnou fašistickou podobu společnosti v Rusku, podporuje nejnižší pudy Rusů a uměle směřuje nahromaděnou frustraci svých poddaných na pátou kolonu a na úhlavního nepřítele – Západ. Rusko potřebuje nepřítele. Ve skutečnosti Putin projikuje svoji odcizenost a archaické prožívání celého světa jako nepřítele do svého protivníka, za kterého považuje Západ. Neumí vstoupit do kontaktu se světem jinak než násilím a válkou. Nemá ani velké nadání, ani kreativitu, ani schopnost nadchnout národ pozitivními budovatelskými ideály, proto nabízí Rusům společnou „čestnou“ smrt v souboji se Západem. Jinak se Rusové prosadit nedokáží; ale chtějí být na jevišti dějin a chtějí uznání podle principu: "Nešlo to po dobrém, půjde to po zlém". Putin tvrdí, že Rusové pak půjdou do ráje a zbytek jen tak „chcípne“. V jeho fantastickém světě je to tak v pořádku.

Západu se do tohoto souboje nechce, ale nemůže snášet Putinovo běsnění v Ukrajině do nekonečna. Pokud bude žít, bude Vladimir Putin běsnit a vždy najde nějakou další bezbrannou oběť. Brzy skončí. A je to jedno, jestli to bude krvácení z nádoru štítné žlázy, jed atentátníka nebo zbraně vlastních vojáků. Putin svým destruktivním počínáním ničí nikoliv Západ, ale především Rusko a sám sebe.

Chování Putina je sebedestrukcí; masovou rozšířenou sebevraždou, která usmrtí desítky, možná stovky tisíc osob, ale osvobodí Evropu a svět od hrozby namířených ruských jaderných zbraní.

Dříve nebo později pochopíme, že existence Ruska ve stávajícím fašistickém módu a ve stávající rozloze je neslučitelná s přežitím lidstva.