Vláda rezignovala na pomoc matkám s péčí o děti do tří let

Tisková konference po dnešním jednání vlády trvala zhruba tři čtvrtě hodiny. Jednou z hlavních zpráv byla například úprava pátečních sazeb mýtného a kompromis, který prosadili dopravci. Ani slovo nepadlo na tiskové konferenci o osudu českých jeslí. Žádní zástupci maminek s premiérem nejednali, aby také vyjednali aspoň nějaký kompromis. Nemají tak ostré lokte jako ČESMAD Bohemia. Teď lépe rozumím tomu, proč moje dcera stejně tak jako mnohé dcery mých vrstevnic nespěchají s tím, aby přivedly na svět potomka. Jelikož nemohou počítat se svými matkami jako s babičkami na plný úvazek, jesle nejsou a podle dnešního signálu z vlády dlouho nebudou, zbývá budoucím matkám jediná volba - perspektiva tří let na mateřské, než dítě bude mít možnost nastoupit do mateřské školky. Obávají se, že tyto tři roky na začátku kariéry je mohou vyřadit ze soutěže na profesní scéně, plné stejně ambiciózních mladých mužů, kteří se většinou o malé děti starat nemusí. A tak mnoho mladých žen zůstává zatím bezdětných a dává přednost vzdělání a kariéře před mateřstvím. Abych nezůstala jen u osobních dojmů: Česká republika vlastní zajímavý primát - zvýšení průměrného věku ženy při porodu prvního dítěte o více než tři roky v období od roku 1995 do roku 2005, což je nejvíce v celé EU. Ideální počet dětí v rodině je podle představ českých mladých žen a mužů nejnižší v celé evropské sedmadvacítce a nepřesahuje ani magické číslo dvě, což je podle evropských představ tradiční počet dětí. Špatná zpráva pro stát, který se potácí nad propastí demografické krize, ale odmítá finančně podpořit nebo alespoň smysluplně transformovat systém péče o děti do tří let věku. Vystížně to vyjádřila prezidentka Mateřských center Rut Kolínská: „Na budoucnosti se šetřit nemá“. Obratem ovšem dodala, že vítá podporu vlády snaze zvýšit mateřskou na loňskou úroveň.

Podle českých právních předpisů patří dítě do tří let do jeslí. Jenže, bohužel, jeslí je tak málo, že nelze uspokojit všechny zájemce o výchovu svých malých ratolestí. V celé republice máme jen zhruba 50 jeslí pro přibližně tisíc a půl dětí, v Karlovarském a Libereckém kraji nejsou žádné jesle. Zřizovatelem jeslí jsou zpravidla obce bez nároku na dotace ze státního rozpočtu. Obcím nelze zřizování jeslí nařídit, proto se mnohé do tak finančně náročného podniku ani nepouští.

Ani soukromí zřizovatelé jeslí nedostávají žádnou finanční pomoc od státu, a tak jsou jejich služby pro značnou část rodin s malými dětmi nedostupné. Navíc soukromé jesle, které umožňuje zřídit živnostenský zákon v rámci vázané živnosti „péče o dítě do 3 let věku v denním režimu“, jsou posuzovány jako „zdravotnická zařízení“, ačkoliv jsou určeny zdravým dětem. Zřídit provozovnu je proto nesmírně náročné - jak z hlediska nákladů, tak z hlediska personálního zabezpečení. Péče v jeslích je považována za zdravotní péči, a proto ji smějí vykonávat pouze zdravotní sestry, kterých je akutní nedostatek a chyběly by pak v nemocnicích. I přesto v republice fungují necelé dvě stovky soukromých jeslí. Bohužel, velmi často se stává, že rodiče, kteří mají to štěstí a bydlí poblíž soukromých jesliček, nemají na to, aby je zaplatili ze svého rodinného rozpočtu. Měsíční poplatky za jesle se pohybují od několik stovek v obecních jeslích pro rodiče, kteří pobírají pouze sociální dávky, až do deseti tisíc a více v jeslích soukromých.

Situace se zlepší, když děti dosáhnou věku tří let – mohou navštěvovat mateřskou školku, která je podporována státem. Školky už nespadají do gesce ministerstva zdravotnictví, ale ministerstva školství. Vzhledem k tomu, že jesle jsou několikanásobně dražší, snaží se rodiče o umístění dětí mladších tří let v mateřské škole, a to i v případě, že v místě jsou zřízeny jesle. V současné době není dostatek mateřských škol ani pro děti ve věku od tří let, proto mateřské školy nemohou kvůli vysokým počtům dětí ve třídě přijímat všechny děti mladší tří let a nahrazovat tak chybějící jesle.

Před rokem přišla Rada vlády pro rovné příležitosti žen a mužů s návrhem systémového řešení denní péče o děti do doby nástupu povinné školní docházky – sjednotit péči o všechny předškolní děti. Na základě tohoto doporučení Rady pro rovné příležitosti v březnu 2009 uložila vláda třem ministryním a ministrům – práce a sociálních věcí, školství a zdravotnictví – systémové řešení připravit. Mezi tím se vyměnila vláda a ministerstva se svorně shodla na tom, že nic měnit nebudou – proč také, když se lze vymluvit na špatnou ekonomickou situaci. Chybí i Rada vlády pro rodinu a děti, na jejíž zřízení se domluvili příslušní ministři Topolánkovy vlády. Podle vládou schválené Národní koncepce podpory rodin s dětmi měla koordinovat činnost jednotlivých resortů v oblasti rodinné politiky. A tak se vláda rozhodla dát celý problém k ledu. Jediným pozitivním výstupem byl požadavek zřídit meziresortní pracovní skupinu, která se k celé věci má znovu vyjádřit za další rok.

Jak dlouho tento Absurdistán kolem jesliček bude pokračovat, nikdo neví, a to i přesto, že ve vládě se tímto problémem zabývaly hned dvě ženy – ministryně zdravotnictví a ministryně školství. Rodiče, zejména matky, budou zůstávat doma s dítětem pouze proto, že v obci nejsou jesle, obce jesle nezřídí, protože bez podpory státu nemají na provoz, zřizovaní soukromých jeslí je paralyzováno nesmyslnými požadavky ministerstva zdravotnictví, které považuje jesle za špitály, ačkoli poskytují péči zdravým dětem… Ministerstvo práce a sociálních věcí, v jehož gesci je i péče o rodinu a děti, o jeslích ani nechce slyšet. Preferuje totiž individuální rodičovskou péči pro děti do tří let věku a neváhalo v době českého předsednictví v Radě EU zpochybnit dokument Lisabonské agendy, v rámci níž je doporučeno státům, aby do roku 2010 zajistily péči alespoň o 33 % dětí ve věku do tří let. Smyslem toho opatření je nikoli vytrhnout dítě z mateřské náruče, ale umožnit ženám slaďovat rodinné a pracovní povinnosti. Absence těchto služeb pro rodiny s malými dětmi často ovlivňuje i rozhodnutí mladých žen mít, či nemít děti. Vláda pod vedením odborníka na statistiku by si měla uvědomit, že konec jeslí v Čechách prohlubuje demografickou krizi a snižuje porodnost. Životní rozhodnutí přivést na svět potomka stále více mladých rodin činí i s ohlednutím na dostupnost služeb péče o malé děti. Ovšem na rozdíl od momentální změny výše mýtného počet nenarozených dětí asi nespočítáme. Ze zkušenosti jiných evropských státu ale víme, že bez jeslí se porodnost nezvýší.

Autorka je bývalou předsedkyní Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů