Nemáte slovo - nebo jak kdo...
Pořad paní Jílkové „Máte slovo“ jsem absolvovala dvakrát a měla jsem chuť během vysílání odejít a dál se nepodílet na nesmyslném překřikování, kde podložené argumenty vůbec nehrají roli. Těžko říct, proč tam vůbec má být nějaký odborník. Tento týden 18. ledna to bylo snad ještě horší, viz záznam pořadu.
Stydím se za to, co tam odpůrci zákona i moderátorka a další hosté=zastánci kouření předvedli, včetně různých nesmyslů, např. že máme nejpřísnější zákon v Evropě nebo výkřik pana poslance Bendy, aby někdo konečně prokázal škodlivost kouření, přičemž tento požadavek na konci pořadu on sám i paní Jílková zase zapřeli („O škodlivosti kouření tu nikdo nepochybuje“).
První zemí, která plošně zakázala kouření ve všech vnitřních veřejných prostorách, bylo už v roce 2004 Irsko a stále to tam platí. Poprvé v historii a jako první země na světě mají v Irsku letos víc bývalých než současných kuřáků a zákon podporuje kolem 95-98 % Irů včetně naprosté většiny kuřáků.
Když tam zákon v roce 2004 tamější ministr zdravotnictví představoval, zmínil také to, že před jeho platností najali na dva roky pracovníky médií, kteří Irům vysvětlovali, proč je pro ně takový zákon dobrý. Když jsem přepočítala počet těchto PR pracovníků na počet obyvatel Irska a ČR, vyšlo mi, že by naše ministerstvo zdravotnictví mělo pro tento účel zaměstnávat 70 lidí. Pokud vím, není tam mezi více než 3000 zaměstnanci ani jeden, který byl měl agendu tabáku na plný úvazek.
Snad budou mít poslanci rozum a zákon nechají alespoň po dobu letošního roku na pokoji, aby se mohl posoudit jeho dopad. Zatím se z předběžných čísel zdá, že i u nás po jeho zavedení klesl počet akutních srdečních infarktů cca o 13 % - ale na prokazatelná čísla si musíme počkat právě alespoň ten jeden celý rok. Na podložené argumenty ale řeč prakticky nepřišla a když je někdo začal uvádět, např. noblesní poslanec Vondráček nebo autor petice za nekuřácké prostory se 120 000 podpisů z roku 2007 pan Nádvorník, slovo dostali zase rozčilení odpůrci čistého vzduchu.
Další argumenty nechci opakovat, můžete si je přečíst v mých starších textech zde. Omílá se pořád to samé.
Stydím se za to, co tam odpůrci zákona i moderátorka a další hosté=zastánci kouření předvedli, včetně různých nesmyslů, např. že máme nejpřísnější zákon v Evropě nebo výkřik pana poslance Bendy, aby někdo konečně prokázal škodlivost kouření, přičemž tento požadavek na konci pořadu on sám i paní Jílková zase zapřeli („O škodlivosti kouření tu nikdo nepochybuje“).
První zemí, která plošně zakázala kouření ve všech vnitřních veřejných prostorách, bylo už v roce 2004 Irsko a stále to tam platí. Poprvé v historii a jako první země na světě mají v Irsku letos víc bývalých než současných kuřáků a zákon podporuje kolem 95-98 % Irů včetně naprosté většiny kuřáků.
Když tam zákon v roce 2004 tamější ministr zdravotnictví představoval, zmínil také to, že před jeho platností najali na dva roky pracovníky médií, kteří Irům vysvětlovali, proč je pro ně takový zákon dobrý. Když jsem přepočítala počet těchto PR pracovníků na počet obyvatel Irska a ČR, vyšlo mi, že by naše ministerstvo zdravotnictví mělo pro tento účel zaměstnávat 70 lidí. Pokud vím, není tam mezi více než 3000 zaměstnanci ani jeden, který byl měl agendu tabáku na plný úvazek.
Snad budou mít poslanci rozum a zákon nechají alespoň po dobu letošního roku na pokoji, aby se mohl posoudit jeho dopad. Zatím se z předběžných čísel zdá, že i u nás po jeho zavedení klesl počet akutních srdečních infarktů cca o 13 % - ale na prokazatelná čísla si musíme počkat právě alespoň ten jeden celý rok. Na podložené argumenty ale řeč prakticky nepřišla a když je někdo začal uvádět, např. noblesní poslanec Vondráček nebo autor petice za nekuřácké prostory se 120 000 podpisů z roku 2007 pan Nádvorník, slovo dostali zase rozčilení odpůrci čistého vzduchu.
Další argumenty nechci opakovat, můžete si je přečíst v mých starších textech zde. Omílá se pořád to samé.