Komentář k blogu paní Haslingerové o konferenci "Výzkum lidského mozku - velké téma pro 21. století"
Není pravdou, že EU a české regulační autority brání využití poznatků výzkumu v klinické praxi a tomu, aby se výsledky dostaly až k pacientovi.
Jsem ráda, že paní Haslingerová sledovala naši konferenci v Senátu s názvem Výzkum lidského mozku – velké téma pro 21. století. Bohužel ale musím říci, že v článku je celá řada nepřesností a desinformací. To se týká především mojí přednášky i celého názvu článku paní Haslingerové. Není pravdou, že EU a české regulační autority brání využití poznatků výzkumu v klinické praxi a tomu, aby se výsledky dostaly až k pacientovi. V případě kmenových buněk a například míšního poranění je třeba velké opatrnosti, zvláště pokud jde o užití buněk fetálních a embryonálních. Ty jsou v současné době ve stadiu výzkumu a pokud bude vypracována a schválena klinická studie, u nás nebo v zahraničí, budeme žádat o povolení. Problém, který jsem akcentovala, byl tedy úplně jiný - finacování základního výzkumu a klinických studií, které jsou velmi nákladné. Do výzkumu mozku, potažmo míšního poranění, je třeba investovat jak prostředky EU, tak prostředky státní, tak prostředky ze soukromé sféry. Slibné výsledky na zvířatech, získané v Ústavu experimentální medicíny AV ČR, ještě automaticky neznamenají okamžité uplatnění v praxi, jakkoli si to pacienti i my vědci přejeme v co nejkratší době. Pacientům ale chceme vzkázat, že neurovědní výzkum je v ČR na nové metody připraven.
Jsem ráda, že paní Haslingerová sledovala naši konferenci v Senátu s názvem Výzkum lidského mozku – velké téma pro 21. století. Bohužel ale musím říci, že v článku je celá řada nepřesností a desinformací. To se týká především mojí přednášky i celého názvu článku paní Haslingerové. Není pravdou, že EU a české regulační autority brání využití poznatků výzkumu v klinické praxi a tomu, aby se výsledky dostaly až k pacientovi. V případě kmenových buněk a například míšního poranění je třeba velké opatrnosti, zvláště pokud jde o užití buněk fetálních a embryonálních. Ty jsou v současné době ve stadiu výzkumu a pokud bude vypracována a schválena klinická studie, u nás nebo v zahraničí, budeme žádat o povolení. Problém, který jsem akcentovala, byl tedy úplně jiný - finacování základního výzkumu a klinických studií, které jsou velmi nákladné. Do výzkumu mozku, potažmo míšního poranění, je třeba investovat jak prostředky EU, tak prostředky státní, tak prostředky ze soukromé sféry. Slibné výsledky na zvířatech, získané v Ústavu experimentální medicíny AV ČR, ještě automaticky neznamenají okamžité uplatnění v praxi, jakkoli si to pacienti i my vědci přejeme v co nejkratší době. Pacientům ale chceme vzkázat, že neurovědní výzkum je v ČR na nové metody připraven.