Ve svém blogerském profilu uvádím, že bych u nás rád podpořil pěstování jedlého kaštanu. Vysvětlím tedy důvody, které mě k této myšlence vedou.

Jedlý kaštan nebo přesněji kaštanovník setý, je strom s bohatou historií jeho využití člověkem. Jeho pravlast leží někde v oblasti Malé Asie, odkud jej Římané rozšířili po území své říše. Kdy přesně se dostal na naše území, není přesně známo. Jedna verze se přiklání rovněž k Římanům, druhá k časům pozdějším, k době tureckých výpadů.
Kaštanovník setý je botanicky příbuzný s dubem nebo bukem (čeleď bukovité). Může dorůst do výšky 30 metrů a dožít se až 1000 let. Jako teplomilný strom u nás dobře roste v nižších polohách do nadmořské výšky kolem 500 m. n. m., ale nalezneme jej i v polohách vyšších, jsou-li tam chráněny před mrazivým větrem, a mimo oblast mrazových kotlin. Mohou růst u jižní strany budov, které akumulují teplo nebo chráněny lesním porostem.
Nejstarší, 300 let staré stromy, u nás rostou v Chomutově, další například v Nasavrkách u Chrudimi, kde jsou staré přes 200 let. Nalezneme je v alejích, parcích, arboretech, soukromých zahradách i roztroušeně v lesích. Tyto informace uvádím jako příklad dobrého přizpůsobení kaštanovníku našim klimatickým podmínkám.
Proč tedy pěstovat a rozšiřovat kaštanovník, jedlý kaštan?
Nazval jsem jej stromovým chlebem – jedna z nejdůležitějších potravin, podle našeho staletého a tisíciletého zvyku, je chléb. Mouka z plodů kaštanovníku je velmi výživná a zdravá, neobsahuje lepek. Mouku lze přidávat do chlebového těsta, kaštanový chléb má výbornou chuť. Kaštanovník pravidelně přináší plody bez každoročního obdělávání půdy, může částečně nahradit obiloviny.
Kaštany jsou výborné pečené, vařené, lze z nich vyrábět polévky, omáčky, krémy, nádivky, zmrzlinu, pivo, atd. K výrobě prvního nugátu byla použita kaštanová mouka.
Jsou léčivé - detoxikují játra, pomáhají při trávicích a střevních potížích. Léčí deprese a stavy úzkosti, jedlý kaštan je tedy bez nadsázky strom pro naši dobu. Při vysazování jedlého kaštanu a stromů všeobecně přicházíme na jiné, pozitivnější myšlenky, může nás tedy léčit hned dvakrát.
Kaštanovník je nádherný, esteticky hodnotný strom. Ať už v době květu, dozrávání plodů nebo na podzim při opadu listů.
Je významným stromem včelařským, poskytuje včelám velké množství pylu i nektaru. Je dobré vysazovat vše, co může pomoci včelám – pomáháme tím i sami sobě.
Jeho koruny poskytují ochranu a příbytek pro ptactvo, jedlý kaštan roste v symbióze s podobnými houbami, jako dub.
Může růst v parcích, alejích, zahradách, sadech, lesích a remízcích, na vesnicích i ve městech. Může pomoci měnit tvář naší krajiny v pestřejší a malebnější.
Vysazování stromů, nejen kaštanů, může být výchovným a vzdělávacím prvkem pro děti, budou si vážit přírody a toho, co z ní získáváme. Prostředí, ve kterém člověk žije, jej utváří, formuje jeho vztah k životu. Jedlý kaštan může pomoci přiblížit přírodu k našim domovům.
Dřevo kaštanovníku je podobné dubovému a má podobné využití.
Přes všechnu naši vyspělost a technické vymoženosti jsme v jádru stále lovci a sběrači. Naše lovecké možnosti raději posuzovat nebudu, ale sběračské si v případě hub nebo lesních plodů užíváme často a rádi. Můžeme si je užívat i s jedlým kaštanem.
Jedlý kaštan je dobrou investicí do budoucna. Přímý i nepřímý užitek nám s malými náklady může přinášet stovky let.
Blíží se volby. Vysadit strom je volba, která nezklame. Strom nezapomíná na své sliby, nerozděluje ani neopanuje. Svůj stín, estetický prožitek, čerstvý vzduch i své plody poskytuje všem. Nikoho se neptá na politický názor, na společenské nebo majetkové postavení. Roste a je, může být pro nás jedinečnou inspirací. Strom je živá katedrála, svou korunou sahá na nebesa a kořeny má přitom pevně zakotveny v zemi.
Co napsat závěrem? Snad jen - KAŠTAN BUDIŽ POCHVÁLEN!