Bylo mi v té době 23 let, začátkem měsíce jsem nastoupil do svého prvního zaměstnání a těšil se na 10. září, kdy dostanu první výplatu. Měl jsem narýsovaný život v socialismu: Po roční vojně budu zubařem v některé vesnici na Jesenicku, dostanu tam byt, ožením se, dobře vychovám děti a po smysluplném životě skončím v rodinném hrobě v České Vsi u Jeseníku, kam mě rodiče přinesli na konci léta 1945.