Většina lidí už vytěsnila z paměti událost v čekárně traumatologické ambulance ostravské nemocnice, kdy 10. prosince padly výstřely, po kterých zůstalo sedm obětí. Ctirad Vitásek se na útěku zastřelil a dodnes neznáme příčinu jeho vraždění.

Denní tisk výročí nepřipomíná, možná si vzpomene televize v hlavních zprávách.

Bez příčiny vraždí pouze lidé psychicky nemocní, důvod k ostatním vraždám se dá zjistit. U této skupiny se vraždí buď cíleně, či nahodile. Vraždí-li nahodile lidé svéprávní a přežijí, chtějí tím zpravidla něco sdělit a udělají to většinou u soudu.

Motiv vražd Ctirada Vitáska policie stále zjišťuje. Zatím odhalila, že vražedná zbraň byla původně znehodnocená a následně upravena ke střelbě. Je toho do této doby zatraceně málo, co uvolnila veřejnosti. Vyšetřovatelé se nechali slyšet, že se motiv dovíme v létě.

Aniž bych chtěl kriminalistům radit, jsou to profesionálové a jistě by se jich to dotklo, šel bych po tom, kde nechal Ctirad Vitásek před vražděním svých třicet kilogramů tělesné váhy. Ty se nedají jen tak před akcí odložit, ty se musí postupně ztrácet. Jeho nejbližší jistě potvrdí, že spíše než cvičil a držel diety, běhal po doktorech a stěžoval si na zdravotní potíže. A jsme zase u pitvy.

Pokud se sebevrah v přítomnosti nestřílejících policistů zastřelí a je přitom prokazatelně sám v autě, v podstatě není příčina k pitvě. Ohledávající lékař ji v tomto případě nemusí nařídit. Pokud pitva Ctirada Vitáska neproběhla, už se nikdy nedovíme proč tak náhle radikálně zhubl a právě to by mohlo napomoci objasnit příčinu jeho činu. V tomto případě je to hrubé pochybení a Ctiradovi zůstane nálepka šíleného střelce. Na Wikipedii je jeho činu věnováno samostatné heslo, není zde však uvedena ztráta hmotnosti ani údaj, zda byl pitván. Bylo by záhodno to zjistit a doplnit. Zajímají tato fakta novináře?

Pokud ohledávající lékař nařídil pitvu, nebyl důvod k soudní pitvě. V tomto případě je výsledek pitvy v podobě pitevního protokolu dodán vyšetřujícím orgánům a po vyžádání mají na něj nárok Ctiradovi nejbližší příbuzní, což je v jeho případě matka a družka. Z něj se dají vyčíst choroby, kterými sebevrah trpěl. Media Ctirada Vitáska líčí jako šíleného hypochondra. Pitevní protokol by to vyvrátil, či potvrdil. Nebudeme-li znát výsledky pitevního protokolu, nálepka šíleného střelce již Ctiradovi zůstane a co když těžce nemocný skutečně byl?

Je-li smrt medializována a novináři se dotěrně na výsledek pitvy ptají, naši vyšetřovatelé mají mantru: S ohledem na pozůstalé nebudeme sdělovat výsledek pitvy. A basta!

To v USA se s tím vůbec nepárají a přitom se tam každý soudí pro kdejakou maličkost. Uvádím názorný příklad z nedávné doby dostupný v našem tisku:
„Výsledek soukromé pitvy se výrazně liší od závěrů oficiálního ohledání, podle kterého ke smrti vedla kombinace policejního zákroku, zdravotních problémů a možných omamných látek v těle. Floyd zemřel před týdnem během zatýkání, kdy mu několik minut klečel na krku nyní již bývalý policista Derek Chauvin. Ten byl obviněn z vraždy. V trestním oznámení na Chauvina je uvedeno, že Floyd trpěl několika zdravotními problémy, mimo jiné onemocněním koronárních tepen a hypertenzním onemocněním srdce, což ke smrti stejně jako policejní zákrok přispělo. Výsledky oficiální pitvy také konstatovaly, že nebyly zjištěny žádné známky traumatické asfyxie, kdy je dušení vyvoláno tlakem na hrudník a břicho, či škrcení.“

K témuž incidentu se píše na jiných stránkách, že při zatýkání pro podezření na trestný čin odmítl Floyd nastoupit do policejního auta s odůvodněním, že trpí klaustrofobií a se zasahujícími policisty se začal prát. Tak mu jeden z nich na zemi zaklekl na krk a řešilo se, jak ho v tomto případě dopravit k výslechu. Přemýšlím, jak by podobnou situaci zvládli naši policisté a zda by to nakonec neskončilo mohutnou demonstrací na Letné proti policejnímu násilí svolanou Milionem chvilek. Asi by si na ní padali do náruče pobudové s policisty a vzájemně si odpouštěli.

Navíc dal recidivista Floyd kumpánům celého světa návod, že když při zatýkání odmítnou nastoupit do policejního vozu s odůvodněním, že trpí klaustrofobií, je tu naděje, že je policisté raději pustí, než by šli s nimi pěšky na služebnu.

S netrpělivostí čekám, kdy policie případ uzavře a výsledky vyšetřování oznámí veřejnosti. Přál bych si, aby to bylo učiněno veřejně a novináři měli dostatek času na otázky.