Přečetl jsem si blog Ondřeje Kyselého a položil si otázku, kolik čtenářů s těmito nebezpečnými látkami experimentovalo, aby posoudilo objektivnost jeho článku. Já jsem tu možnost měl a jsem sdílný.

Za doby svých olomouckých studií jsem se v roce 1967 dobrovolně přihlásil s několika kolegy na výzkum účinků LSD organizovaný psychiatrickou klinikou, kterou v té době vedl doc. Karel Tabarka. Naši nevelkou skupinu soustředili pod dohledem v jídelně psychiatrické kliniky, poučili nás a do týdne jsme měli přinést písemnou zprávu o svých zážitcích. Po injekčním podání pod kůži ruky mi chvíli „plaval žaludek“ a pak začaly halucinace. Na zdi visel obrázek prezidenta Novotného. Hlava byla vyobrazena trochu z boku a první halucinací bylo, že se mu ústní koutek začal protahovat až do ucha a následně na mne začal dělat grimasy. Ostatní lidé v místnosti se začali protahovat do výšky. Ztratil jsem pocity vzdálenosti i váhy a věřil jsem, že kdybych vyskočil z okna, musím se lehce vznášet k zemi. Uvědomuji si, že kdyby mne někdo ponoukal, abych to udělal, možná bych nad tím přemýšlel. Ale zůstalo mi při pokusu kritické myšlení a to by tomu zabránilo. Konec konců, v oknech kliniky byly mříže. A když jsem zavřel oči, zažívat jsem ohňostroj fantastických barev, které by snad žádný malíř nedokázal namíchat. Jedna z kolegyň se dostala do deprese, jiný kolega pořád něco blábolil. Po nějakém čase byl pokus ukončen injekcí chlorpromazinu a museli jsme nějaký čas zůstat pod dozorem. Vzpomínám si, že když jsem vycházel z kliniky zrovna přijížděla „jednička“ a já jí běžel naproti k zastávce. Halucinace doznívaly a nedokázal jsem odhadnout, zda ji stihnu, protože se nepřibližovala, ale vzdalovala. Po čase byl výzkum na klinice zastaven. Nyní si s obavami uvědomuji, jak asi za volantem reaguje řidič „sjetý“ LSD.

Poslední věta je velmi varující. Pokud takový řidič neodhadne rychlost, vyletí ze zatáčky a zabije se, ublíží sám sobě. Neodhadne-li bezpečně vzdálenost protijedoucího auta při předjíždění, ublíží nevinným.

Můj závěr: Nechejme psychedelika pod zámkem a pro jistotu přidejme další. Autor výše zmíněného blogu vrtí psem.