O referendu na Slovensku
Do třetice všeho špatného dopadlo stejně jako podobná referenda v letech 2000 a 2004, kdy nezískala potřebný počet hlasů voličů a proto byla neplatná. K urnám přišlo tentokrát pouze 27,25 % občanů. Platnost referenda byla podmíněna 50% účastí. Tradičně byl nezájem ze strany Maďarů a extrémem byla volební účast v košickém okrsku Luník IX, kde přišlo k urnám pouze 7 voličů ze 4.776 zapsaných.
Na referendum bylo vyčleněno 10,4 milionu eur. Dává mi to podnět k zamyšlení. Od února chtějí slovenští „privátní“ ambulantní lékaři vybírat od pacientů poplatky, protože náklady za energie, vodu a zdravotnický materiál jim rostou a mírně zvýšené platby od zdravotních pojišťoven je nestačí pokrýt. Financování těchto ordinací se podobá financování zaměstnankyň vykřičeného domu. I tomu rostou podobné náklady a zákazníci chtějí zachovat ceny. Tak se mamá hojí na děvčatech. Pokud by peníze za zbytečné a neplatné referendum dostali lékaři, byl by to dobrý počin.
Petice za referendum původně obsahovala dvě otázky:
1. Souhlasíte s tím, že vláda Slovenské republiky má neprodleně podat demisi?
2. Souhlasíte s tím, že předčasné skončení volebního období Národní rady Slovenské republiky je možné uskutečnit referendem nebo usnesením Národní rady Slovenské republiky, a to změnou Ústavy Slovenské republiky?“
Po dlouhém dohadování nakonec zůstalo u jediné a voliči se rozhodovali ano či ne:
„Souhlasíte s tím, že předčasné skončení volebního období Národní rady Slovenské republiky je možné uskutečnit referendem nebo usnesením Národní rady Slovenské republiky, a to změnou Ústavy Slovenské republiky?“
Drtivá většina toho mála se rozhodla pro ano.
Slovenská opoziční strana Smer-SD převzala plnou odpovědnost za výsledek referenda.
Vládnoucí koalice chce uskutečnit předčasné volby do konce září, opozice je chce co nejdříve a chytrá horákyně Zuzana Čaputová prosazuje termín do konce poloviny roku. Uvažuje se i o úřednické vládě.
Dodatek o den později: Slovenský předseda vlády Eduard Heger vydal prohlášení, že po dohodě s koaličními stranami bude odhlasován termín předčasných voleb na konec září. Háček je v tom, že napřed musí být ústavní většinou odhlasována změna ústavy, která by předčasné volby umožnila. Takže se tím na dlouhou dobu zablokuje chod Národní rady a budou se u opozičních stran hledat hlasy pro schválení změny ústavy. Ty budou dělat drahoty a domlouvat něco za něco.
Náš končící prezident Miloš Zeman bude ze své funkce odcházet s dobrým pocitem, že za jeho úřadování nepadla vláda. Díky jeho diplomacii. Uvidíme, zda toto dokáže i nový prezident.
Dodatek 26. ledna: Ústavní většina se ve Slovenské národní radě předevčírem našla, ovšem ze zákona vypadlo, že předčasné volby mohou být vyhlášeny na základě referenda. Takže vždy rozhodnou poslanci. Ti následně odhlasovali, že se předčasné volby uskuteční a nastalo dohadování, na jaký termín budou vypsány. Může to trvat hodně dlouho, protože jsou předkládány různé termíny a hledá se shoda.
Dodatek 27. ledna: V úterý musí být ústavní většinou odhlasován termín voleb. Pokud se tak nestane, vyhlásí prezidentka Čaputová úřednickou vládu. Putin v Moskvě musí mít radost ze všech vládních krizí, které sužují svobodné a demokratické státy Evropy. To se v Rusku nikdy nestane. Nepochybuji, že tam mají svobodné volby a všichni musí za plentu. Ale volí nějak divně.
Dodatek 1. února: Lidové rčení říká, že kapříci si svůj rybník nevypustí. Typicky se to projevilo u včerejšího hlasování o termínu předčasných voleb. Opozice je natěšena budoucím vítězstvím a chtěla by je uskutečnit co nejdříve. Poslanci opozice si zase chtějí užít co nejdéle svých poslaneckých platů a tak je potřebují co nejvíce oddálit. Na vypsání předčasných nebylo zapotřebí ústavní většiny a tak rozhádaná koalice jednotně spojila své síly a odhlasovala je až na září. Bylo to její poslední vítězství.