Český rozhlas mě „vyslýchal“ ohledně „vystoupení“ NSR z jaderné energie, tedy ohledně uzavření všech jaderných reaktorů někdy do roku 2021. Netušil jsem, že v jednom z interview bude mým oponentem Milan Horáček. 35 let se ho snažím trochu vzdělat (od roku 1975), ale asi jsem špatný pedagog. Je to beznadějné. Kolik ovšem činnost Horáčků a jemu podobných stojí v rozpočtech zemí, které mají tu smůlu, že zvolily zelené do parlamentu, se těžko dopočítáme. Zavírat fungující a bezpečné reaktory desítky let před koncem jejich funkčnosti – to jsou stovky miliard euro či jiných valut. Odkud Milan Horáček vzal 30.000 obětí Černobylu je záhada. A možná ani není. Zelení jsou ve svých argumentech zcela neseriózní. A Horáček superneseriózní.
Pracoval jsem pět let v Ukrajině a měl přístup ke všem údajům a statistikám. Kromě toho Milan Horáček nechápe, že Černobylský reaktor (RBMK) byl vojenský reaktor na výrobu plutonia pro jaderné zbraně. Vědělo se o něm, že je nestabilní, ale SSSR trpěl chronickým nedostatkem jídla (kolchozy zkrachovaly), země musela dovážet miliony tun obilí a platit mohla pouze ropou či zemním plynem. Aby země nezmrzla, rozhodlo politbyro, že energii pro vnitřní potřebu poskytnou reaktory. A protože sovětský průmysl nebyl schopen vyrobit moderní energetické reaktory VVER (430 a 1000), začali v SSSR stavět obří reaktory RBMK – tedy černobylské. V žádné západní zemi by takové reaktory neobdržely povolení k provozu. Provozovány byly i nehledě na důrazná varování specialistů, že jsou nebezpečné. V mém archivu jsou desítky tisíc stran dokumentů o tom.
Švédsko právě zrušilo (15.6.2010) ostudný zákon o vystoupení z jaderné energetiky, přijatý v roce 1980 hodně pod vlivem naléhání švédských zelených.
Přikládám transkripty obou rozhovorů. Ve svých výrocích jsem opravil pouze zřejmé překlepy.

František Janouch


Zbaví se Německo jaderné energie
ČRo 1 - Radiožurnál | 14.6.2010 | 18:00 | pořad: Ozvěny dne
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přežije v Německu takzvaný jaderný kompromis, který počítá s úplným vyloučením energie z jádra a který slaví přesně 10 let. Zákon předpokládá, že jaderné elektrárny našich západních sousedů by měly přestat fungovat do roku 2021. Svět ovšem v poslední době svůj vztah k atomu mění a možnou změnu avizuje taky černožlutý koaliční kabinet Angely Merkelové. Dokáže ji ale prosadit i přes velký odpor německé veřejnosti? Diskutovat o tom budu s jaderným fyzikem Františkem Janouchem. Dobrý večer.

František JANOUCH, jaderný fyzik
--------------------
Dobrý večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
A také s bývalým německým europoslancem za Zelené Milanem Horáčkem. Dobrý večer.

Milan HORÁČEK, bývalý německý poslanec Evropského parlamentu za Zelené
--------------------
Dobrý večer z Bratislavy.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Janouchu, je podle vás reálné, aby Německo do roku 2021 odpojilo všechny jaderné elektrárny?

František JANOUCH, jaderný fyzik
--------------------
Podívejte se, Švédsko se rozhodlo v roce 1980, že zakáže a odpojí veškeré jaderné elektrárny do roku 2010. Dneska vyrábí 45 procent elektřiny v roce 2010 stále z jaderných zdrojů. Tony Blair si v roce 2003 v předmluvě k Bílé knize anglické o energetice řekl, že udělají takzvanou nízkouhlíkovou energetiku bez jaderných zdrojů. O tři roky později to opravil, že to možné není. Domnívám se, že Německo, nehledě na to, že je poblázněno zelenými politiky, a jejich politika stojí ohromné peníze, to také nedokáže udělat, protože by to bylo příliš drahé a příliš nebezpečné.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy si nemyslíte, že je možné nahradit energii z jádra alternativními takzvanými zelenými zdroji v krátké, v relativně krátké době?

František JANOUCH, jaderný fyzik
--------------------
Částečně, částečně to lze, ale jde to, řekněme, do 10, 20 procent, ale ne víc. Ve Švédsku vyráběli 45 procent, v Německu to bylo kolem 30 procent. Ve Francii je to 80, přes 80 procent. To nelze.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Horáčku, do jaké míry věříte vy, že by mohlo Německo skutečně splnit ten závazek, který si dalo v roce 2000 v takzvaném jaderném kompromisu, že odstraní jaderné elektrárny do roku 2021?

Milan HORÁČEK, bývalý německý poslanec Evropského parlamentu za Zelené
--------------------
To není otázka víry, to je otázka vědění, a na rozdíl od Franty Janoucha, který samozřejmě, se kterým se dlouho známe a dlouho o tom diskutujeme, to není pobláznění nějakou zelenou politikou, ale tenkrát ten kompromis podepisoval mimo jiné třeba také Frank-Walter Steinmeier a další státní sekretáři nebo náměstci, kteří to, tu dohodu dělali s tím atomovým průmyslem a v podstatě je k tomu připomenout, že buď tomu předcházel 1. dubna /nesrozumitelné/, byl uveden zákon o obnovitelných zdrojích v platnost. A z tehdejších několika procent máme teď už přes 16 procent obnovitelných zdrojů, to znamená, že do příštích roků se to bude zvedat jiným způsobem a dřív či později bude atomová energie nahrazena.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říkáte dřív či později, podle vás ten termín, který by mohl být reálný, je jaký?

Milan HORÁČEK, bývalý německý poslanec Evropského parlamentu za Zelené
--------------------
No, to bude skutečně záležet na tom, jak dlouho a jak dobře vydrží tahle zdejší, teda ne zdejší, já jsem teď v Bratislavě, ale ta vláda v Německu, protože ta má tak obrovské problémy, právě ta černožlutá, která o tom uvažuje tenhle, tenhle zákon zase zvětšit nebo změnit, aspoň ty, ty doby toho provozu prodloužit, že se může docela dobře stát, že v podstatě k tomu ani nedojde.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Janouchu, myslíte si bez ohledu na to, jestli politika hraje nějakou roli větší či menší, že je možné do budoucna se úplně obejít bez energie z jádra?

František JANOUCH, jaderný fyzik
--------------------
No, tak podívejte se, co znamená budoucnost, v nejbližších 100 letech asi ne, protože by bylo to, za prvé, to, co by chtělo Německo udělat, by bylo extrémně drahé, ty jaderné elektrárny, které tam jsou, si jejich životnost lze prodloužit na 50, na 60 let, aby se, a to jsou dneska, když jsou zaplaceny náklady, to jsou slepice, který snášejí zlatá vajíčka, kdyby se zavíraly, tak by to stálo prostě daňové poplatníky strašné množství peněz, a to si dneska Německo ...

Milan HORÁČEK, bývalý německý poslanec Evropského parlamentu za Zelené
--------------------
Ale to je právě blbost, Františku, to, co vykládáš, to je úplná blbost.

František JANOUCH, jaderný fyzik
--------------------
Ale není to blbost.

Milan HORÁČEK, bývalý německý poslanec Evropského parlamentu za Zelené
--------------------
Nezlob se na mě, ale ty vykládáš úplně stejný bludy těch všech atomčíků a betonářů a autofetišistů, kteří tady pobíhají už několik desítek let.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Horáčku, prosím, když už jste do toho vstoupil, řekněte, podle vás to skutečně není moc drahé, může si to Německo dovolit obejít se bez jádra v nejbližších, řekněme, 50 letech?

Milan HORÁČEK, bývalý německý poslanec Evropského parlamentu za Zelené
--------------------
Ale samozřejmě, protože nikdo vám neřekne, ani František vám neřekne, kolik stál celý ten výzkum, protože do toho vrážely všechny země obrovský miliardy, neřekne vám správně, kolik stálo ...

František JANOUCH, jaderný fyzik
--------------------
Ano, ale tyhle ty miliardy jsou už dávno zaplacené ...

Milan HORÁČEK, bývalý německý poslanec Evropského parlamentu za Zelené
--------------------
... desítek tisíc lidí přišlo o život, tohle do toho všecko nezapočítáváte. To je právě to.

František JANOUCH, jaderný fyzik
--------------------
Prosím tě, Milane, jaké desítky tisíc lidí přišly i život, v Bhútanu to bylo 20 tisíc lidí a v Černobylu to bylo pár stovek, a to byl vojenský reaktor bez jakýchkoliv zabezpečení...

Milan HORÁČEK, bývalý německý poslanec Evropského parlamentu za Zelené
--------------------
Ježišmarjá, nelži, ty lžeš přímo do rozhlasu, vždyť Sověti sami přiznali, že tam bylo 30 tisíc mrtvých.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pánové, pane Janouchu, abychom se přestali dohadovat přes telefon, řekněte, podle vás, jaderné elektrárny nebezpečné nejsou?

František JANOUCH, jaderný fyzik
--------------------
Dnešní moderní jaderné elektrárny nejsou nebezpečnější, než řada jiných průmyslových odvětví, nejsou nebezpečnější než dálnice, nejsou nebezpečnější než letecká doprava a tak dále.

Milan HORÁČEK, bývalý německý poslanec Evropského parlamentu za Zelené
--------------------
Ty jsi zůstal u té staré, u toho starého mlýnku, kdy ...

František JANOUCH, jaderný fyzik
--------------------
A ty ses prostě nenaučil základy moderní energetiky, ačkoliv se tě to snažím naučit 35 let.

Milan HORÁČEK, bývalý německý poslanec Evropského parlamentu za Zelené
--------------------
No, ale zajímavé je, že spíš vyhrávám já.

František JANOUCH, jaderný fyzik
--------------------
No, nevím.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
To je možná otázka názoru. Řekněte, pánové, teď něco, co by mohlo zajímat posluchače v České republice, pane Horáčku, myslíte si, že i v České republice se podaří nebo mělo by se podařit v nejbližších letech odklon od jaderné energetiky, my víme, že spíš to vypadá naopak, že Temelín se bude dostavovat.

Milan HORÁČEK, bývalý německý poslanec Evropského parlamentu za Zelené
--------------------
Jasně, protože v podstatě, když jsem tam byl poprvé a byl jsem tam s delegací ze západoevropských zemí, tak mi přesně popisoval tehdejší technický ředitel, jakou koupili novou betonárku ze západního Německa tenkrát ještě a tak dále, a tady tohle je třeba obsluhovat, to je třeba, aby chrlila prostě tuny betonu dál a stavělo se, prostě to je stejná stará tradice toho, kolik tun oceli, kolik tun to je, to známe z komunistické doby a zůstalo, protože to, protože to samozřejmě stojí hrozný peníze ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Janouchu, prosím, já vás přeruším ...

Milan HORÁČEK, bývalý německý poslanec Evropského parlamentu za Zelené
--------------------
... kilometr dálnice nebo kilometr železnice ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pánové, teď bych se obrátila ...

Milan HORÁČEK, bývalý německý poslanec Evropského parlamentu za Zelené
--------------------
... v České republice je jednou tolik, jak v Německu při horší kvalitě ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
... na pana Janoucha, řekněte, je to skutečně podle vás hlavně výsledek průmyslové a "betonárské lobby", že se bude v Česku rozšiřovat Temelín.

František JANOUCH, jaderný fyzik
--------------------
To je naprostý nesmysl, naše vláda nedokáže tady odstranit korupci...

Milan HORÁČEK, bývalý německý poslanec Evropského parlamentu za Zelené
--------------------
Prosím, nechte domluvit, pane Horáčku, pana Janoucha.

František JANOUCH, jaderný fyzik
--------------------
To je, prosím vás, naprosto nesmysl, naše společnost potřebuje energetiku, potřebuje zajištění energetické bezpečnosti, to neuděláte s větrnýma elektrárnama, to neuděláte se slunečníma elektrárnama. Tohle to není prostě dostatečně, podívejte se, jak vypadá, když vypne proud někde, to jsou veliké ztráty na životech, na zdraví, na výrobě a tak dále.

Milan HORÁČEK, bývalý německý poslanec Evropského parlamentu za Zelené
--------------------
Protože to není decentralizovaný, kdyby to bylo decentralizovaný, tak jak to bylo organicky ve vývoji, tak když by někde v určitý oblasti vypla nějaká elektrárna, je jedno, jakého původu, jestli je třeba vodní nebo větrná nebo sluneční nebo z biomasy ...

František JANOUCH, jaderný fyzik
--------------------
Milane, ty bohužel neznáš základy energetiky, ty neznáš skutečně, já jsem ti to říkal před 30 lety, že by sis měl znovu sestudovat předmět a přijít ještě znovu na zkoušku.

Milan HORÁČEK, bývalý německý poslanec Evropského parlamentu za Zelené
--------------------
No, ale já nebudu chodit k jadernému fyzikovi, který bude samozřejmě zastávat neustále jenom jadernou elektrárnu.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
A pane ...

František JANOUCH, jaderný fyzik
--------------------
Já zastávám všechny obnovitelné zdroje víc a rozumněji než ty.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Horáčku, ještě jednu věc, nepřesvědčuje vás ani to, že svět zažívá skutečně jakousi renesanci, že obnovuje svůj vztah k jádru?

Milan HORÁČEK, bývalý německý poslanec Evropského parlamentu za Zelené
--------------------
Ano, ale to se musíte podívat, kdo, kdo to dělá, to jsou všecko pořád stejný ...

František JANOUCH, jaderný fyzik
--------------------
Ale to dělá Čína, to dělá Indie, to dělá ...

Milan HORÁČEK, bývalý německý poslanec Evropského parlamentu za Zelené
--------------------
... ty se oháníš Čínou, vždyť to jsou, to jsou hrozný diktátorská kapitalisti komunistický. Já, když jsem tam byl naposledy, tak jsem se úplně zhrozil.

František JANOUCH, jaderný fyzik
--------------------
Indie taky.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě jednou, pane Horáčku, to vás nepřesvědčí, že svět, zdá se, přiklání zpět k jádru.

Milan HORÁČEK, bývalý německý poslanec Evropského parlamentu za Zelené
--------------------
Ne, ne, bohužel, kdo, jaký svět, jaký svět, to se musíme zeptat ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Například i Německo uvažuje o tom, že teď prodlouží ...

Milan HORÁČEK, bývalý německý poslanec Evropského parlamentu za Zelené
--------------------
No jo, ale kdo je v Německu teda teďka u vlády a kdo to zastává.

František JANOUCH, jaderný fyzik
--------------------
Ale ve Švédsku, prosím vás, to teď je, teď se bude rušit ten zákon z roku 1980, racionální chladnokrevní Švédové přišli na to, že to je blbost, že je Zelení uvedli do naprosto slepé uličky.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká v tuto chvíli jaderný fyzik František JANOUCH, já děkuji i bývalému europoslanci, německému europoslanci za Zelené Milanu Horáčkovi. Pánové, děkuji za to, že jste se zúčastnili naší diskuse, na shledanou.

František JANOUCH, jaderný fyzik
--------------------
Ano, děkuji, taky na shledanou.

Milan HORÁČEK, bývalý německý poslanec Evropského parlamentu za Zelené
--------------------
Děkuji taky z Bratislavy.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ozvěny dne končí.




Je to 10 let, co se v Německu dohodli na útlumu využívání jaderné energie
ČRo Rádio Česko | 14.6.2010 | 13:08 | pořad: Rozhovor na aktuální téma

moderátor
--------------------
Je to právě 10 let, co se v Německu tamní politici dohodli na postupném útlumu využívání jaderné energie. Poslední německá jaderná elektrárna se měla vypnout do roku 2021, jenomže 10 let po sepsání takzvaného jaderného kompromisu to s ním vypadá bledě a zdá se, že Německo pozvolna opouští svou vizi bez jaderného státu. Není se moc co divit. Jaderná energetika všude ve světě zažívá renesanci. Z následujícího příspěvku kolegyně Dany Votýpkové vyplývá, že pokud nedojde k podobné havárii jako v Černobylu anebo pokud vědci neobjeví jiný všeobecně dostupný a bezpečně využitelný zdroj energie, má jaderná energetika na příští desetiletí o budoucnost postaráno.

Dana VOTÝPKOVÁ, redaktorka
--------------------
V jaderných elektrárnách se celosvětově vyrobí asi 16 procent elektřiny, ale Evropa má v tomto ohledu výjimečné postavení. V Evropě pochází z jaderných elektráren asi třetina vyrobené energie a největším evropským výrobcem jaderné energie je Francie s 59 jadernými reaktory. Podíl elektřiny vyrobené z jádra je v zemi galského kohouta 76 procent. Podobně je na tom Litva se 73 procenty a více než polovina energie pochází z jaderných elektráren na Slovensku, v Belgii a na Ukrajině. Na druhé straně tábora jsou země jako Německo, Itálie a Polsko, které jaderné elektrárny buď vůbec nemají nebo je chtějí v budoucnu vypnout. Jak ale říká náš bývalý zpravodaj v Německu Jiří Hošek, současná černožlutá vláda odmítavý postoj k atomu možná změní.

Jiří HOŠEK, redaktor
--------------------
Tak, pokud by strany té pravicové vládní koalice byly skutečně konzistentní a splnily své programové vize z předvolební kampaně, tak by ten takzvaný Atomausstieg, to znamená závazek vystoupit z té atomové energetiky, měly přehodnotit. Je samozřejmě velkou otázkou, kam až v tomto závazku půjdou. Ten záměr CDU kancléřky Merkelové je celkem zřetelný, to znamená prodloužit životnost těch stávajících 19 atomových reaktorů, ale vzhledem k velké nepopularitě tohoto tématu u veřejnosti je celkem zřejmé, že se velké energetické koncerny v Německu, které mají samozřejmě velmi těsnou vazbu na politickou pravici na CDU budou muset vzdát svého snu v podobě výstavby nových atomových elektráren.

Dana VOTÝPKOVÁ, redaktorka
--------------------
Také Itálie možná obnoví jadernou energetiku v zemi. Vláda letos v únoru schválila výnos, který stanoví kritéria pro výběr místa k výstavbě jaderné elektrárny. S její stavbou by se přitom mělo začít brzo, už v roce 2013. Renesanci jaderné energetiky zažívá také Británie. Bude modernizovat současné a stavět nové elektrárny. A jak říká náš spolupracovník v Londýně Ivan Kytka, nezmění na tom nic ani nová vláda.

Ivan KYTKA, redaktor
--------------------
Pokud jde přímo o ten program jaderných elektráren, tak ten je dlouhodobý, byl schválen bývalou labouristickou vládou a nelze čekat, že by to bylo téma, proti kterému by koaliční vláda měla nějaký vážný odpor a například se jí snažila zrušit, to určitě ne.

Dana VOTÝPKOVÁ, redaktorka
--------------------
Evropa si tak patrně udrží titul jaderné velmoci v mírovém využívání energie. Jedničkou na světě ovšem zůstávají Spojené státy, jenže možná ne na dlouho. Na paty jim už brzo bude šlapat, tak jako v jiných oborech, Čína. Ta totiž plánuje stavbu 120 nových reaktorů, čímž by Spojené státy hravě přeskočila.

moderátor
--------------------
Tolik souhrn kolegyně Dany Votýpkové a na lince teď mám jaderného fyzika Františka Janoucha, přeji dobré odpoledne.

František JANOUCH, jaderný fyzik
--------------------
Dobré odpoledne.

moderátor
--------------------
Bezpečnostní ukazatelé jaderných elektráren se zlepšují, stejně jako jejich ekonomičnost, řekněme, což vede k tomu, že k jaderné energii mění vztah i veřejnost. Co by mohlo rozmach energie z jádra zastavit? Já teď nepokládám katastrofickou otázku, že by to musel být ten nějaký další Černobyl, ale co ještě? Může se jaderná energie ukázat neekonomickou v budoucnosti?

František JANOUCH, jaderný fyzik
--------------------
Já si nemyslím, že se, by se mohla ukázat neekonomickou. A já bych chtěl k tomu, co jste uvedla, o Černobylu říci, že tyto reaktory, to nejsou reaktory energetické, ty byly schváleny v Sovětském svazu pouze z nouze, protože nemohli stavět bezpečnější tlakové či varné reaktory a ty reaktory, které tam jsou ještě v provozu, v Sosnovým Boru a v Kursku, tohoto typu černobylského, dobíhají a ani Rusko je už nebude stavět.

moderátor
--------------------
Patří tedy budoucnost výroby elektřiny skutečně jádru nebo spíše větrným elektrárnám a fotovoltaice?

František JANOUCH, jaderný fyzik
--------------------
V každém případě velká energetika bude patřit jádru anebo, podaří-li se zvládnout termojadernou fúzní energii, tak i fúzní energii, ale to je taky jadrná energie. Takže rozhodně bude patřit buď teda klasické jaderné energii získané štěpením z uranu, anebo se slučování syntéze lehkých jader vodíku a lithia.

moderátor
--------------------
Na jak dlouho myslíte lidstvu zásoby uranu vydrží?

František JANOUCH, jaderný fyzik
--------------------
Podívejte se, s novými typy reaktorů tzv. Breadery a s reaktory čtvrté generace budou zásoby uranu prakticky neomezené, protože tam se spaluje a vyrábí se další přitom palivo. Jedno palivo, jeden typ paliva, teda uranu, se spaluje a vyrábí se další typ. Kromě toho, víte, záleží to na ceně energie. My můžeme po té naftové katastrofě, která se stala u břehu Ameriky počítat s tím, že některé z těchto riskantních hlubinných zdrojů asi nebudou tak lehce využívány. A může to vést i k růstu cen a povede to zřejmě k růstu cen na naftu.

moderátor
--------------------
Myslíte si, že by, možná se toho nikdo z nás nedožije, ale že by jednou v budoucnu, až dojde ropa, mohl uran nahradit ropu?

František JANOUCH, jaderný fyzik
--------------------
No tak, on nemůže nahradit ropu v některých třeba chemických ohledech, jako chemické teda suroviny, ale může nahradit ropu zcela jistě v energetických, na výrobu elektřiny a jestliže převedeme transport na elektromobily, tak bude vyrábět teda i pohonné látky pro další generace automobilů.

moderátor
--------------------
Jestli tomu tak bude, tak kam se přesunou ta geopolitická střediska, ta, a geopolitické rozdělení světa, kde jsou největší zásoby uranu?

František JANOUCH, jaderný fyzik
--------------------
Podívejte se, uranu je velice mnoho na světě, takže klidně vystačí na nějakých 200, 250 let, ale říkám, s těmi novými typy reaktorů může být ještě déle. Ale já chci říci, bude-li energie dražší, ono se může vyplatit, jsou o tom studie, získávat uran z mořské vody a tam je ho ohromné množství, ale to všechno záleží na, kolik jsme ochotni zaplatit za kilowatthodinu.

moderátor
--------------------
Čili když si vezmeme například Francii, která už dnes vyrábí většinu své elektrické energie z jádra, tak nebude to v budoucnu politická otázka pro Francii, zda svou budoucnost spojovat s jádrem i nadále nebo ne, protože ve Francii toho uranu příliš není a musí dovážet.

František JANOUCH, jaderný fyzik
--------------------
Ano, ona bude dovážet, ale ty zdroje jsou velmi diverzifikované, jsou v Austrálii, jsou v Kazachstánu, jsou v Kanadě a tak dále. Kromě toho se začínají dělat reaktory na thorium, Indie je například dělá, Indie má velké zásoby thoria. Takže možnost výběru různých typů reaktorů a různých typů paliva je velká.

moderátor
--------------------
Mě překvapila ta informace, že Česko má v současné době dost zásob uranu a že ho umí zpracovávat, na jak dlouho ale vydrží zásoby, domácí zásoby uranu, České republice?

František JANOUCH, jaderný fyzik
--------------------
Na to jsou různé odhady a zase to záleží, víte, na tom, kolik bude uran stát na světových trzích. To, co já jsem slyšel poslední údaje, jsou na nějakých 100 let, možná víc. Ale chtěl bych poopravit, Česko ovšem neumí zpracovávat uran, uran se musí obohacovat, aby se mohl dávat do reaktoru a to my dělat neumíme. My dokážeme vyrobit kovový uran, teda čistý uran, ale nedokážeme ho obohatit.

moderátor
--------------------
Aha, čili na to obohacování Česká republika svůj uran třeba vyváží.

František JANOUCH, jaderný fyzik
--------------------
Ano, vyváží a dováží prostě hotové palivové články, ale těch obohacujících továren je v Evropě, v Rusku, v Evropě ve Francii řada. A to není problém. To je dostatečně diverzifikováno, aby to teda splňovalo kritéria bezpečnosti, teda energetické bezpečnosti.

moderátor
--------------------
Pane Janouchu, co ale je problém nebo může být do budoucna problém, je otázka, kam s vyhořelým jaderným palivem. Jak daleko se lidstvo posunulo v téhle té otázce?

František JANOUCH, jaderný fyzik
--------------------
Já si myslím, že to technicky není vůbec žádný problém, že je to problém, abych tak řekl, ekonomický, kolik to bude stát, jaké to budou náklady. Kromě toho jsem i řekl, že nové typy reaktorů budou většinu toho vyhořelého paliva zpracovávat. V tom, v dnešním vyhořelém palivu zůstává ještě nějaký přes 90 procent energie, která v tom uranu původně byla. Takže další a třeba švédské, švédské plány a Švédové jsou v tom velmi daleko, na ukládání paliva, počítají s tím, že ta úložiště paliva budou otevřena nejméně 50, 70 let, aby se to vyhořelé palivo mohlo znovu vzít a zpracovávat, nebo teda používat na výrobu energie v dalších generacích jaderných reaktorů.
moderátor--------------------
Já vám děkuji za rozhovor.
Jaderný fyzik František JANOUCH, na slyšenou.