Za několik okamžiků mi bude pan předseda Senátu PČR předávat stříbrnou pamětní medaili. Bohužel se nebudu moci slavnostního ceremonielu, který se uskuteční v překrásných prostorách Valdštejnského paláce, zúčastnit, protože jsem v rekonvalescenci po zápalu plic ve Stockholmu.
Chci poděkovat panu předsedovi Senátu za prokázanou poctu. Kdybych měl fyzicky možnost se této slavnosti zúčastnit a pronést několik vět, zamyslel bych se nad naší bezútěšnou politickou situací a hlavně nad poslední aférou, kterou naši politici řeší. Nazval bych svou úvahu „Alkohol, kouření a česká politika“ a řekl bych asi toto:



Vážený pane předsedo Senátu, vážené paní a pánové senátoři, vážené dámy a pánové.
Stránky novin a všechna televizní i rozhlasová vysílání jsou přeplněna zprávami o hromadných otravách, způsobených v naší zemi metylalkoholem, i o zavedené prohibici v zemi. Politici i veřejné sdělovací prostředky se však skoro systematicky vyhýbají diskusi o otázkách daleko závažnějších.
Nezaregistroval jsem, že by vláda jednala o tom, a že by ji nějak významně znepokojilo, že naše země patří mezi rekordmany v množství lihu požitého na každého občana, včetně kojenců i přestárlých: jde přes 12 l na obyvatele naší, rádi zdůrazňujeme, vysoce vyspělé a kulturní země ve středu Evropy. Z televizních vystoupení ministra financí získávám spíše dojem, že mu jde hlavně o to, aby veškerý vypitý alkohol byl řádně zdaněn a přispěl do státního rozpočtu se stále větším deficitem. Poslední dvě-tři vlády udělaly vše, aby omezily možnosti kontroly státu. Jak jinak interpretovat omezování stavů policie a jiných kontrolních orgánů, které by na dodržování zákonů měly přísně a tvrdě dohlížet? Zprávy o konzumaci alkoholu a kouření našich mladistvých jsou stejně alarmující.
Nevzpomínám však, že by ministři školství či zdravotnictví dali na pořad jednání české vlády tyto znepokojující otázky. Jsem zcela přesvědčen, že by cílevědomá a dlouhodobá vládní politika v tomto směru přinesla mnohem větší úspory pro státní rozpočet než zavedení školného či nejrůznějších poplatků ve zdravotnictví.
Který jiný kulturní stát v Evropě dovoluje čepování tvrdého alkoholu prakticky 24 hodin denně přímo na ulici? Naše sdělovací prostředky uvedly nedávno otřesné statistiky o tom, jak brzo začíná česká mládež kouřit a pít. Nepotřebuji ale statistiky: stačí se projít po Praze, plné kouřících či podnapilých velmi mladých děvčat a chlapců. Se zármutkem myslím na to, kolik dívčích prsů kvůli kouření zohaví chirurgický skalpel. Statistiky jsou neúprosné!
Zvednutí daně na krabičku cigaret o dvě až čtyři koruny je směšné. Donutil bych výrobce cigaret, aby na každé krabičce cigaret byl barevně zobrazen dívčí prs před a po operaci rakoviny, vyvolané kouřením.
Neznám žádný jiný kulturní stát v Evropě, jehož hlava by si dovolila udělat to, co udělal náš současný president: poctít svou přítomností zahájení provozu zahraniční továrny na cigarety v Kutné Hoře! To, že toto prezidentské gesto nevyvolalo v naší zemi politický uragán, svědčí o tom, jak hluboko jsme politicky a morálně klesli, jak daleko jsme se vzdálili od masarykovských tradic v naší zemi. Zapomněli snad naši politici na aktivní úlohu, kterou hrál Prezident T.G. Masaryk v boji proti alkoholismu a kouření?
Způsob, jakým naše vláda řeší současnou metylalkoholovou krizi, ukazuje její naprostou neschopnost a nekompetentnost. Proto: Čím dříve tato vláda skončí, tím lépe bude pro naši zemi. A pro její budoucnost!

Děkuji ještě jednou za prokázanou poctu a pozornost.