komentář k bleskové návštěvě ministryně zahraničí Hillary Clintonové v Praze

Byl jsem skoro ochoten považovat Hillary Clintonovou za nejlepšího šéfa americké diplomacie hned po Henry Kissingerovi a Madlen Albrightové a blahopřál jsem sympatickému Barackovi Obamovi k jeho volbě. Už nebudu, protože skoro na konci své diplomatické kariéry přilétla Hillary Clintonová na bleskovou návštěvu do Prahy, aby zápecným českým Honzům sdělila, že Westinghousem nabízený AP1000 je nejlepší na světě. Bohužel mě kníže nepozvalo na drink se svou kolegyní a tak jsem se ji nemohl přímo zeptat, odkud to ví.

Westinghouse totiž ještě nepostavil a nevyzkoušel ani jeden z reaktorů tohoto typu. Nepopírám, že v něm jsou použity některé chytré nápady a konstrukční řešení. Pasivní bezpečnost je jistě důležitým elementem zabezpečení složitých reaktorových systémů. Ale jak se ale tato řešení osvědčí v praxi? Odpověď na to může dát pouze několikaletý provoz reaktoru AP1000. a hlavně vyčerpávající analýzy prokazující, že pasivní systém nemůže přece jen v určitých situacích selhat. První z těchto reaktorů však bude dán do provozu v Číně v horizontu asi dvou let. Teprve tři-pět let po jeho startu (nejdříve!!!) by tedy mohla paní ministryně možná prohlásit, že jde o nejlepší reaktor na světě. Ale měla by to dělat ministryně zahraničí?

Pro firmu Westinghouse po roce 1994 nebylo velkým problémem zmodernizovat řídící systémy ruských reaktorů VVER1000, které v tomto směru skutečně silně zaostávaly: během pěti let jsem měl možnost podrobně se seznámit s více než tuctem reaktorů tohoto typu, provozovaných v Ukrajině.
Ale již v druhém projektu v ČR si Westinghouse, dá se říct, vylomil zub. Začal totiž dodávat na Temelínské reaktory i palivové články, o kterých také říkal, že jsou nejlepší na světě. Ty se mu však nepovedly, objednavatel nebyl spokojen, a tak se po nějaké době ČEZ vrátil ke starému ruskému dodavateli, TVEL, a začal palivové články znovu dovážet z Ruska.

Svévolí našich předlistopadových úřadů jsem částečně Švéd a mám na věci i švédskou optiku. Měli jsme ve Švédsku „vlajkovou loď“ jaderného průmyslu – ABB Atom: vybudoval jedenáct velice povedených reaktorů varného typu ve Švédsku a Finsku, které dodávají spolehlivě přes 40% elektřiny. V době zeleného pomatení smyslů byl však tento prosperující podnik postupně prodán americkému koncernu Westinghouse. Po několika letech pak koupila celý podnik japonská Toshiba. (Mimochodem, ví paní Clintonová, že v Praze lobovala vlastně za japonskou Toshibu?). Práce na projektech reaktorů s pasivní bezpečností Secure a Pius byla zastavena a sdělovací prostředky si stěžují, že údržba švédských jaderných elektráren je Westinghousem prováděna pomalu a málo efektivně.

Do Prahy by ale též neměl, i kdyby si v Turecku nezlomil ruku, přispěchat ani ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, aby vyhlásil MIR1200 za nejlepší reaktor na světě. Podobná prohlášení by neměla patřit do portfeje ministrů zahraničních věcí. Nehledě na to, že poslední varianta MIR1200 s výkonem reaktoru jen o 6% nižší je již v provozu v čínském Tianwanu,včetně všech svých pasivních bezpečnostních prvků. Nabízená varianta MIR1200 je zatím ve výstavbě na dvou místech.
Ministři zahraničí obou supervelmocí by neměli zapomínat, že malá Česká republika je v oblasti budování jaderných elektráren sama, dalo by se tak říct, supervelmocí. Vybudovala totiž 25 velkých energetických reaktorů, většinou typu VVER, takže se v této výrobě slušně vyzná. V době privatizačního šílenství čeští „podnikavci“ sice prodali Škodu- Jaderné strojírenství do jakýchsi kavkazských rukou. Tam se ale ani neohřála a nyní patří Rusům.

Svá přání k ministrům zahraničí jsem již vyslovil. Čeští politici, jak z ODS tak i z ČSSD, by se měli pro jednou ovládnout a nechat vypsaný konkurs na dostavbu Temelína proběhnout bez politických a korupčních tlaků. Naši potomci by jim za to byli jistě vděční.

Mít dostatek kilowattů je pro naši bezpečnost důležitější než dvacet tanků, kterými prý naše armáda dnes disponuje. Již před pětatřiceti lety Andrej Sacharov postavil rovnítko mezi jadernou energetikou a svobodou Západu.

Praha 5.12.2012