Ondřej Prokop, předseda pražského hnutí ANO, se na svých stránkách představuje jako „Manžel, táta, politik i podnikatel. Hlavně ale obyčejný kluk z Jižňáku, který měl vždy velké sny.“ Ale i obyčejný kluk, který má potřebu se veřejně prezentovat, by měl znát historii vlastní země. Jinak se snadno dopustí výroku, který lze označit za nehorázný.

Pražský lídr ANO se zúčastnil minulý týden v oboře Hvězda Běhu pro Paměť národa. Smysl uvedené akce je vyjádřen heslem „Běžíme, abychom nezapomněli na osudy politických vězňů, válečných veteránů, obětí holocaustu, disidentů, všech bojovníků za svobodu“, a každý z účastníků si mohl vybrat a na startovní číslo napsat konkrétní příběh či jméno někoho, kdo bojoval či bojuje za svobodu a demokracii. Účastníci běželi například za Miladu Horákovou, ukrajinské hrdiny, Tři krále, Václava Havla, uvězněné disidenty, za své statečné rodiče či prarodiče. Jen obyčejný kluk z Jižňáku běžel za Andreje Babiše, protože – dle svých slov - chtěl tímto činem upozornit na jeho trestní kauzu, která připomíná některé politické procesy z období minulého režimu.

Vyžaduje velkou míru historického bezvědomí srovnávat soudní procesy z totalitních dob, kdy byla obhajoba součástí obžaloby a rozsudky byly předem dané podle příkazu vládnoucí komunistické strany (které byl Andrej Babiš lokajem), se zcela transparentním a v intencích právního státu vedeným trestním řízením. Pan Prokop by si měl povinně poslechnout všechny výpovědi obětí komunistické justice, které shromažďuje právě Paměť národa, aby mu došlo, jak neuvěřitelně hloupá a nepoučená jsou jeho slova.

Pochopím, že partnerka Ondřeje Prokopa běžela za Emila Háchu, který si svůj hořký konec vpravdě nezasloužil. Ale mezi skutečné hrdiny současnosti i minulosti zařadit estébáckého aparátčíka a zpochybňovat na jeho případu nezávislost současné justice, to chce skutečně velkou dávku neomalenosti. Pan Prokop by si měl doplnit vzdělání a všem, kteří byli dotčeni politickými procesy, se omluvit. Nebo s podobně zdatnými historiky, třeba Andrejem Babišem a Helenou Válkovou, založit „Běh Josefa Urválka pro všechny bez paměti“ a jít si zasportovat například do Průhonického parku. Ale Běhu pro Paměť národa se velkým obloukem vyhnout.