Už to tak vypadá, že mám na Českou televizi pifku, ale na veřejnoprávní médium kladu vyšší nároky, než na nějakou komerční televizi, která hlavně musí naplnit očekávání zadavatelů reklamy. První výhradu jsem k ČT směřoval v březnu tohoto roku v blogu „Objektivní přešlap České televize a Respektu“ (https://blog.aktualne.cz/blogy/frantisek-vyskocil.php?itemid=44667), bohužel mne ale poslední 168 utvrdila v tom, že si spolupracovníci Nory Fridrichové poučení z káravých rozhodnutí Rady České televize a Rady pro rozhlasové a televizní vysílání k srdci nevzali.

Stošedesátosmička do své skladby zařadila reportáž „Mašínovský bumerang“, která se zabývá opětovným návrhem členů odbojové skupiny bratří Mašínů na státní vyznamenání. Absolutně nehodnotím, zda mají být za svůj boj proti komunismu oceněni, či ne. Spíše mi jde o to, jak se Česká televize tohoto tématu „objektivně“ zhostila.

V reportáži totiž vystupují pouze zastánci ocenění, a to historici (Petr Blažek, Eduard Stehlík), politici (Marek Hilšer, Petr Fiala), umělci (Tomáš Mašín), jakož i členové rodiny samotné (Josef Mašín, Zdena Mašínová). Do protikladu je postaven pouze prezident Petr Pavel, který se v době volební kampaně vyjádřil ve smyslu, že by s vyznamenáním měl problém, protože skupina zabila svázaného a omámeného policistu Honzátka. Reportáž uzavírá politolog Jiří Pehe, který otázku ne/vyznamenání skupiny bratří Mašínů hodnotí jako spor antikomunistického tábora s částí společnosti, která není schopna se se svojí minulostí vyrovnat. Pohled kohokoli, kdo by měl jen náznakem jiný názor, než který prezentovala početná skupina zastánců ocenění, v reportáži nenajdeme. Ve výsledku je tedy prezident jedinou osobou, která vysloví pochybnost, a jak vyplývá se shrnutí Jiřího Pehe, je zástupcem oné skupiny, která není schopna reflektovat historickou minulost vlastní země. Což je vůči prezidentovi minimálně nefér.

Podle Kodexu České televize si redaktoři musí při vystupování ve zpravodajských a aktuálněpublicistických pořadech počínat tak, aby divák nemohl rozpoznat, jaký mají na věc, o níž informují, názor. Autor reportáže ale své stanovisko vyjádřil celkem jasně. Právo na názor mu samozřejmě neupírám, jen takové sdělení nemá nic společného s vyvážeností a objektivitou. A tuto službu právě od České televize očekávám.