Tentokrát zde zveřejňuji text, který napsal někdo jiný, ale v němž figuruji coby dotazovaný. Chorvatský server Lupiga nedávno zveřejnil dost obsáhlý článek novinářky Sofije Kordič o postavení Romů v České republice. Dávám jej sem v plném znění.
V současném sporu Polska s Izraelem je tentokrát dost nejasné, na čí straně je pravda. Jde o to, jak přesně znělo vyjádření izraelského premiéra Benjamina Netanjahu a následně i jeho ministra zahraničí. Či o to, jak to mysleli. Jde o vážnou situaci, jelikož Polsko se kvůli tomu odmítlo zúčastnit setkání visegrádské čtyřky s izraelskými představiteli na jejich půdě. Tento summit byl proto odvolán.
Minulý týden přinesl několik pozoruhodných zpráv. Kupříkladu ministryně Maláčová už nechce všechny sociální dávky dávat i miliardářům. Podle dalších podivuhodných informací je naše milá justice čím dál tajemnější. A policie používá ke komunikaci s Romy teleskopický obušek. Podívejme se na to.
Poezie mne provází po celý život. Pár mých básní zveřejnil časopis Babylon. Zde jsou. Uschlá větev praskne žízní / Měsíc svítí neviděn / Satan svoji duši trýzní / Bůh počítá slzy žen
Jan Hamáček je coby předseda ČSSD a ministr vnitra politicky mocný muž. Ví, že když se tvrdě opře do Tomia Okamury a jeho poskoků z Poslanecké sněmovny, má to navenek velký význam. Okamurovcům vyčítá to samé, co jakýkoli zastánce liberální demokracie: nesmyslné, xenofobní, nenávist vzbuzující až násilnické chování a vystupování, lži a napadání demokratických postupů.
Tak dlouho se chodí se džbánem, až se Vodička vylije, dalo by se modifikovat prastaré pořekadlo. I Mordor prohrál bitvu, Okamura taktéž nebude zván mezi slušné lidi.