Fialova vláda obnovila jednání s Polskem o stavbě plynovodu STORK II. (Plynovod STORK I. je v provozu od roku 2011, ale má malou kapacitu). Ten měl napomoci k propojení LNG terminálu v polském Świnoujście s plánovaným LNG terminálem v Chorvatsku. Poláci tak chtěli zásadně napomoci k ukončení závislosti střední Evropy na ruském plynu.

Sobotkova vláda již v červnu 2014 ohlásila, že projekt STORK II je na obou stranách schválený a připravený k realizaci. Evropská komise na projekt vynaložila 62,5 milionů eur, tedy asi tři čtvrtě z celkové sumy. Hotov měl být v roce 2019.

Poláci však měli jednu podmínku: nechtěli prostřednictvím plynovodu STORK II přepravovat ruský plyn, což jim česká vláda nezaručila. Česko totiž zároveň spolupracovalo s Německem na rozšíření dodávek ruského plynu prostřednictvím baltického plynovodu Nord Stream 2 a s ním spojené stavby plynovodu Eugal. Těmito trubkami by k nám Německo přivedlo 87 miliard kubíků ruského plynu ročně, což je zhruba desetkrát víc, než kolik Česká republika za rok spotřebuje - a Poláci nechtěli, aby se STORK II používal na přepravu přebytku tohoto plynu.

Důvody k tomu mělo Polsko jednoznačné, chtělo střední Evropu vyvázat ze závislosti na Rusku. Bylo tehdy jedinou zemí, která na základě vlastních zkušeností veřejně deklarovala, kam závislost na Putinově režimu může vést - a podle toho také jednala.

Sobotkova vláda se tehdy přiklonila k německému projektu dovozu ruského plynu do Evropy, a následná vláda Babišova o STORK II nejevila přílišný zájem. A Poláci od své podmínky neustoupili. Projekt tak časem „vyšuměl“ a plynovod z Polska k nám se stavět nezačal. Připomeňme, že předchozí české vlády takto lavírovaly až po anexi Krymu a části ukrajinského Donbasu Ruskem, kdy již Putinova politika vůči bývalým zemím i satelitům Sovětského svazu byla zřejmá každému, včetně Německa.

Silnou roli v rozhodování české vlády sehrálo Německo, s nímž jsme nejvíc ekonomicky provázaní. Jeho tehdejší politika počítala s dokončením plynovodu Nord Stream 2 a spoluprací s Ruskem. To padlo až po začátku války Ruska proti Ukrajině letos v únoru, ovšem pouze díky velmi silnému tlaku prezidenta USA Bidena na německou vládu. Nord Stream 2 by vyřadil z jakéhokoli politického vlivu spojeného s dodávkami plynu Ukrajinu i Polsko. To Německo dobře vědělo, polské i ukrajinské námitky jej však nechávaly chladným. Dnes německý kancléř říká, že tato politika byla chybná.

Přejme vládě Petra Fialy, ať se jí v jednáních o plynovodu STORK II daří lépe než vládám předchozím. Kvůli válce přišel čas na radikální a rychlá řešení, český kabinet by tedy aspoň v této věci měl přidat plyn a rozhýbat svá jinak lenochodí rozhodování.