Prezident fotbalové federace Gianni Infantino je buď infantilní, nebo si na to hraje. Jeho hloupé chování ovšem odpovídá obdobnému počínání mnohých světových politiků.

V roce 2010 ještě v Kataru stál pouze jeden z osmi stadionů, na kterých se nyní hraje MS ve fotbale. Proto začala urychlená stavba nových sportovišť. K tomu je třeba připočíst nové hotely, letiště či dopravní komunikace. Celkové náklady za turnaj se vyšplhaly na 200 miliard dolarů, což dělá z fotbalového mistrovství světa v Kataru nejdražší akci historie.

Šibeniční termíny, obrovské množství práce, vedra, velmi špatné pracovní podmínky a především naprostá bezohlednost stavitelů k zahraničním dělníkům si však vyžádaly obrovskou daň – podle analýzy deníku The Guardian zemřelo během příprav mistrovství přes 6500 zahraničních dělníků, které si Katar jako velmi levnou pracovní sílu najal. I to, stejně jako další vážné výtky, Katar a vedení FIFA vehementně odmítají a popírají. Prezident fotbalové federace Gianni Infantino dokonce řekl, že podle jeho informací zemřeli při výstavbě stadionů jen tři dělníci. Ovšem, i kdyby měl pravdu, jakože ji nemá, tři mrtví jsou v pořádku? Fotbal si takové oběti zaslouží?

Není to jediná infantilní poznámka Infantina. Tento týden už sprdl Evropany: „Zejména Evropané a lidé ze západního světa nám v poslední době dávali spoustu lekcí. I já jsem Evropan. A za to, co jsme dělali v posledních třech tisících letech po celém světě, bychom si měli dalších tři tisíce let omlouvat. Až potom můžeme moralizovat druhé.“

To je jistě svým způsobem pravdivé, ovšem sám fakt, že někdo něco provedl, neomlouvá druhé. Nelze přeci říci: pustíme vraha dvou lidí, protože jiný jich zavraždil pět. To, že se Evropané, například, během kolonializace dopouštěli zvěrstev, neomlouvá Katar za tisíce zahraničních mrtvých dělníků, kteří zemřeli jen proto, že je katarská věrchuška nepovažovala za lidi sobě rovné.

A navíc, to, o čem Infantino hovoří, nespáchali dnešní Evropané, ale jejich předci. Můžeme a měli bychom se k odpovědnosti za to hlásit, protože jde o NAŠE předky, ale nemůžeme za to, komu jsme se narodili. Nikdo nás za to nesmí mistrovat.

Navíc není jasné, proč se nás Infantino rozhodl infantilně moralizovat. Už po několika měsících v prestižní funkci na něj prasklo, že z účtů FIFA hradil i své osobní potřeby. Naúčtoval si třeba v přepočtu přes 250 tisíc korun za matrace u sebe doma, 200 tisíc korun za přístroj na cvičení a další značné sumy za květiny, praní prádla či smoking. Z peněz federace rovněž platil řidiče pro svou rodinu, zatímco pobýval na pracovních cestách.

Opulentně se nechal hostit pořadateli šampionátů v Rusku i v v Kataru. Jeho přítel Putin ho vyznamenal, Katar ho možná odměňuje jinak. Infantino už od října 2021 žije i s rodinou v Kataru - to asi nebude náhoda.

Zkrátka: fotbal se noří do stejného srabu, v němž se v poslední době pohybuje celý svět. A hovoří stejně hloupě a odpudivě, jako třeba Putin nebo Trump. Nebo Babiš, abychom zaťali širočinu blíž. Předstírání vlastní infantility k zakrytí prosazování vlastních zájmů a potřeb, jak nám to předváví krom mnohých jiných i Infantino, je v takovém světě "dobrým prostředkem". V jiném světě, lepším, by nebyl prezidentem fotbalové federace déle než dva měsíce.