Teroristé z Hamásu svůj útok na Izrael načasovali na den narozenin Vladimíra Putina. Ukázali tak spřízněnost s ním a jeho metodami a zároveň mu dali „krásný dárek“. Jejich zvěrstva se v ničem neliší od těch ruských na Ukrajině či nacistických za druhé světové války, sice v jiném měřítku, ale jsou stejně krutá a bezohledná k lidskému životu.

Třetí světová

Jako by už probíhala třetí světová válka, prozatím rozdrobená do lokálních konfliktů - tento dojem to vyvolává, ale za pravdu by tomu daly až přímé ozbrojené střety Západu s Východem. A tomu, zatím, nic nenasvědčuje. Nevíme úplně jistě, za čím vším stojí Kreml, je však jisté, že od jeho válečných zločinů postupně odvádí pozornost jiné konflikty či krize: nyní v Izraeli, před tím v Kosovu, v Sýrii, na Kavkaze, v Africe...

Írán, který financuje Hamás i Hamás samý, Srbové, ohrožující znovu Kosovo, diktátor Asad vražící dál Syřany - všichni jsou ruskými spojenci a myšlenka, že by přikládali pod kotel tak, aby to Putinovi vyhovovalo i v tomto ohledu, není nereálná.

Představitelé Hamásu v čele s vůdcem Ismaílem Haníjou letos v březnu navštívili Rusko a hovořili s ministrem zahraničí. „Vedení hnutí navštívilo Moskvu a setkalo se se Sergejem Lavrovem. Byla to důležitá návštěva, která byla odrazem váhy Hamasu mezi hlavními světovými mocnostmi,“ řekl místopředseda Hamásu Saleh al-Arouri po setkání a dodal, že hnutí „dochází s Izraelem trpělivost“.

Putinovci jsou nadšeni

Válka na Středním východě je podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova pro Rusko výhrou: peníze a dodávky zbraní pro Ukrajinu se radikálně sníží, pokud rovnou nevyschnou, protože Spojené státy i EU se nyní více soustředí na Izrael.

Myslí si to však například i britský plukovník ve výslužbě Richard Kemp. Ti, kteří napomohli útoku teroristů z Pásma Gazy na Izrael, nesedí podle něj pouze v Teheránu, ale také v Moskvě a nestabilita vyvolaná útokem na Izrael má odvést pozornost USA od války na Ukrajině a zabránit zlepšení izraelsko-saúdských vztahů. „Místo toho, aby ruský prezident Putin bojoval přímo s NATO, podněcuje rozepře mezi Ázerbájdžánem a Arménií, Srbskem a Kosovem, v západní Africe a nyní také v Izraeli,“ napsal Kemp v komentáři pro izraelský portál Ynetnews.

Připomněl také, že Washington v lednu stáhl velké zásoby své munice uskladněné v Izraeli, aby je převezl na Ukrajinu. „Pokud bude konflikt v Izraeli dále eskalovat, bude je muset nahradit zásobami, které by jinak mohl poslat pro Ukrajinu k použití proti Rusku.“

V každém případě: ten chaos je pro Rusko výhodný. Zděšení ze zvěrstev palestinských teroristů je oprávněné a obrovské, ale nezapomínejme přitom, že stejných zločinů se dopouští ruská armáda na Ukrajině či v Sýrii, stejně jako v devadesátých i následujících letech v Čečensku, například.

Podpora od EU a USA

Rusko a Írán podporují teroristy z ideologických a mocenských důvodů, ale to neznamená, že jsou jediní, kdo - přímo, či nepřímo - Hamás podporuje.

Ani naši spojenci nejsou občas schopni realistického náhledu na věc. Evropská unie i USA posílaly bezstarostně poměrně dost prostředků do Gazy, aniž by si pořádně ohlídaly, kde vlastně končí. A Hamás určitě nevybral peníze na tolik raket od Gazanů s kasičkou v ruce. Něco má z Íránu, něco, bohužel, od nás, Evropanů a Američanů.

Očekávat snahu EU i USA o nápravu této chyby je minimálně v případě EU, především Francie, Itálie a Španělska, snad až příliš troufalé. Tyto tři země chtějí ve financování Gazy beze všeho pokračovat, prý s tím, že tentokrát na tok peněz již dohlédnou. Totéž však od evropských politiků neslyšíme poprvé a vždy to dopadlo nedobře. Takto například financovala EU palestinské učebnice, které byly odporně protižidovské.

A situace v USA nahrává úmyslům Kremlu. Předsedu Kongresu Kevina McCarthyho sesadila extremistická skupina Trumpovců (za pomoci demokratů), která se snaží omezit pomoc Ukrajině již nějakou dobu. Závod o nástupce McCarthyho je divoký a bude nějakou dobu trvat, což Bidenově vládě ztěžuje získání souhlasu Kongresu pro jakoukoli další pomoc komukoli.

Izraelská role

Rusku a jeho spojencům jde nepochybně o destrukci evropských hodnot a, jak se i nedávno vyjádřil Putin, o nový světový řád. Mezi jejich nepřátele, skrytě nebo otevřeně, patří i Izrael, který donedávna alespoň do určité míry respektoval stejné hodnoty jako Evropané a Američané. Na rozdíl od všeobecného mínění nebyl Izrael ve skutečnosti nikdy demokratickou zemí, diskriminace Palestinců vždy překračovala míru z evropského pohledu snesitelnou. Ale po každém "ty ty ty" od spojenců se alespoň cvhíli snažil vypadat demokraticky.

To padlo s posledními volbami, z nichž vyšla další Netanjahuova vláda, v níž jsou zastoupeni i fašisti, kterým se eufemisticky přezdívá vypjatí náboženští sionisté či ultraortodoxní fundamentalisté. Ministr Ben Gvir, kterému se již přezdívá ministr nebezpečnosti, a ministr Smotrič. Byli to oni, kdo nechal fanatickými osadníky terorizovat Palestince na Západním břehu, kteří je k tomu dokonce vyzývali, protože chtějí, aby se Západní břeh stal součástí izraelského území.

A právě kvůli tomu, že na Západním břehu klesla bezpečnost na minimum, zde byla trvale nasazena ve větším počtu armáda, která pak chyběla na hranicích s Gazou. Jejich vláda dokonce kvůli tomu ignorovala upozornění přicházející z Egypta, že Hamás něco chystá! A právě to umožnilo teroristům z Hamásu dobýt hraniční plot a vraždit bezbranné lidi, ponechané Netanjahuovou vládou bez ochrany. Netanjahu šel s extremisty do vlády jen proto, aby změnil soudnictví a odvrátil tak hrozbu, že sám skončí ve vězení. Patří k těm světovým politikům, kterým jde na prvním místě vždy o vlastní osobu, což bohužel nepochopili jeho voliči.

Zdá se, že každý z relevantních aktérů přiložil své polínko do ohně, každý jinak a z jiných důvodů, z něhož vzplanul masakr, v něm byli teroristé bohužel úspěšní. Teď jde jen o to, zda si to také všichni uvědomí a poučí se z toho. Buďme skeptičtí, ušetříme si tak zklamání.