Prezidentův projev: Od pozitiv až k nesmyslům
Je zajímavé sledovat hodnocení novoročního projevu prezidenta Petra Pavla. Leckdo si vystačí s jeho adorací, zatímco druzí odmítají naprosto vše. Rozhodují se jen podle stranické příslušnosti či sympatií k Pavlově osobě, avšak nepřihlížejí k tomu, co konkrétně řekl. Projev jakoby sestavovalo více poradců, kteří po vzoru pejska a kočičky upekli dort ze všeho, co měli ve špajzce po tlapce. Od pozitivních tvrzení a vzkazů až po nesmysly. Tak si ho pojďme rozebrat i z jiného pohledu.
Tragédie na FF UK
Pavel uměřeně zmínil tragédii, jež proběhla v budově pražské FF UK. Upozornil na to, že v dnešní době nežije v úplném bezpečí nikdo, tedy ani my, a zároveň se snažil dát lidem sílu vzdorovat „osudu“ a vlít trochu naděje do žil.
Zároveň ovšem vyzval k tomu, abychom nehledali další viníky, ani mezi policisty. Zásah na filozofické fakultě přitom vyšetřuje Generální inspekce ozbrojených sborů a její šetření ještě není u konce. Pavel tedy zasáhl svou autoritou do vyšetřování a mohl tak výsledek ovlivnit či posvětit, bez ohledu na pravdu. To by si neměl dovolit ani prezident.
Poté naopak řekl opravdu důležitou věc: „… nemůžeme se kvůli strachu vzdávat svobody.“ Taková výzva je přesně to, co máme v prezidentově projevu demokratické a svobodné země očekávat.
Ne/soudržnost vlády
Pavel pochválil vládu za soudržnost, přestože je složena ze zástupců pěti politických stran - to je dobře, soudržnost této vlády je nakonec to jediné, čím se navenek prezentuje pozitivně. Vzápětí ovšem nadhodil téma, které vládu ihned rozhádalo, což se dalo předpokládat: přijetí eura namísto koruny.
Od té chvíle se ega ministrů a spřízněných stranických dušiček prohánějí médii a předhánějí se, které dříve, lépe a rychleji sjezdí kopec Euro.
Odsouzení populismu a extremismu
Následovala však další pro udržování demokracie důležitá pasáž, v níž odsoudil vulgarizaci politické diskuse, populismus a extremismus. I kvůli takovým pokáráním, která jsou pro demokracii zásadní, existují projevy politiků, jinak by šlo jen o vágní či plytkou přednášku:
„Neshody k demokracii patří a mohou být i plodné. Pokud ale sklouzávají k nevěcnému handrkování, osočování, nebo dokonce k urážkám, jde o selhání, které nepřináší nic dobrého. Proto dnes apeluji i na politiky, abychom mezi svá předsevzetí zařadili i to, že budeme náš veřejný prostor kultivovat a ne znehodnocovat…. Populisté a extremisté, kteří lákají na líbivé sliby a nestraní se zneužití či přímo rozdmýchávání našich obav, získávají hlasy snadno. V realitě pak ale problémy pouze prohlubují a své země i jejich lidi vyčerpávají… Zvažujme odpovědně, jaká řešení politici předkládají, jestli jsou za nimi realistické plány a ověřitelné výsledky. Jestli umějí najít kompromisy a přinést vizi, anebo jen rozdělují, straší a obviňují.“
Ne/dpovědnost
Poté ovšem nešťastně dodal, že být odpovědným není vůbec snadné. Není dobré, když k odpovědnosti vyzývá někdo, kdo jí sám není schopen. Pavel dodnes nepřevzal odpovědnost za své konání během komunistického režimu, naopak pokračoval v kariéře, jako by se režim v zemi ani nezměnil. Je prostě pouhý kariérista, nikoli skutečná osobnost. Spoluvinu na komunistických zločinech označuje za „chybu“ - v tomto punktu rozhodně vzorem není a ani nebude.
Předvolební vzkaz mladým
Následoval takořka předvolební vzkaz mladým, kterým se Pavel připomíná prvovoličům, že na něj v příštích prezidentských volbách nemají zapomínat. A zazářil zde památnou větou: „Přesto mám pocit, že vaše hodnoty jsou mnohdy pevnější než ty, se kterými jsme do dospělého života vstupovali my.“
Tady se za prvé rozhodně nedá použít plurál, Pavel sám vstupoval do života s „hodnotou“ totalitární ideologie, kdežto mnozí jiní jeho vrstevníci tuto „hodnotu“ neuznávali. Za druhé se nedá paušalizovat, mnozí dnešní mladí lidé jsou skvělí a jedinečné, jiní jsou prázdní jako vyschlý vlašský ořech.
Právě ta paušalizace napovídá, že jde o slova, jimiž se chce řečník vetřít do přízně oslovovaných.
Sportovní science fiction a sebechvála
A potom kočička, která sama vášnivě hraje s pejskem kuželky, přidala do dortu trochu toho sportovního science fiction: „Kromě toho mnozí z nás budou upínat naději k medailovému umístění na domácím mistrovství světa v hokeji nebo biatlonu v Novém Městě na Moravě.“ A jsme opět u toho populismu, který Pavel před tím správně kritizoval. Nutno ovšem uznat, že ten prezidentův je mnohem kultivovanější než populismus předáků opozice.
A na závěr Pavel neopomněl sám sebe pochválit, jak dobře si na Hradě vede. O podivných personálních výměnách však nepadlo ani slovo. Pavel nepohovořil ani o tom, proč jeden ze sponzrů jeho předvolební kampaně lovil v zámeckých lesích s obrovskou slevou. Inu, sebechvála prostě nesmrdí a pravda není důležitá.
Krok k lepšímu
Buďme však rádi i za takový projev, realita nám bohužel nic lepšího nenabízí - snad až, doufejme, po příštích prezidentských volbách. A vzhledem ke Klausovým a Zemanovým projevům je Pavlův projev krokem k lepšímu.
Tragédie na FF UK
Pavel uměřeně zmínil tragédii, jež proběhla v budově pražské FF UK. Upozornil na to, že v dnešní době nežije v úplném bezpečí nikdo, tedy ani my, a zároveň se snažil dát lidem sílu vzdorovat „osudu“ a vlít trochu naděje do žil.
Zároveň ovšem vyzval k tomu, abychom nehledali další viníky, ani mezi policisty. Zásah na filozofické fakultě přitom vyšetřuje Generální inspekce ozbrojených sborů a její šetření ještě není u konce. Pavel tedy zasáhl svou autoritou do vyšetřování a mohl tak výsledek ovlivnit či posvětit, bez ohledu na pravdu. To by si neměl dovolit ani prezident.
Poté naopak řekl opravdu důležitou věc: „… nemůžeme se kvůli strachu vzdávat svobody.“ Taková výzva je přesně to, co máme v prezidentově projevu demokratické a svobodné země očekávat.
Ne/soudržnost vlády
Pavel pochválil vládu za soudržnost, přestože je složena ze zástupců pěti politických stran - to je dobře, soudržnost této vlády je nakonec to jediné, čím se navenek prezentuje pozitivně. Vzápětí ovšem nadhodil téma, které vládu ihned rozhádalo, což se dalo předpokládat: přijetí eura namísto koruny.
Od té chvíle se ega ministrů a spřízněných stranických dušiček prohánějí médii a předhánějí se, které dříve, lépe a rychleji sjezdí kopec Euro.
Odsouzení populismu a extremismu
Následovala však další pro udržování demokracie důležitá pasáž, v níž odsoudil vulgarizaci politické diskuse, populismus a extremismus. I kvůli takovým pokáráním, která jsou pro demokracii zásadní, existují projevy politiků, jinak by šlo jen o vágní či plytkou přednášku:
„Neshody k demokracii patří a mohou být i plodné. Pokud ale sklouzávají k nevěcnému handrkování, osočování, nebo dokonce k urážkám, jde o selhání, které nepřináší nic dobrého. Proto dnes apeluji i na politiky, abychom mezi svá předsevzetí zařadili i to, že budeme náš veřejný prostor kultivovat a ne znehodnocovat…. Populisté a extremisté, kteří lákají na líbivé sliby a nestraní se zneužití či přímo rozdmýchávání našich obav, získávají hlasy snadno. V realitě pak ale problémy pouze prohlubují a své země i jejich lidi vyčerpávají… Zvažujme odpovědně, jaká řešení politici předkládají, jestli jsou za nimi realistické plány a ověřitelné výsledky. Jestli umějí najít kompromisy a přinést vizi, anebo jen rozdělují, straší a obviňují.“
Ne/dpovědnost
Poté ovšem nešťastně dodal, že být odpovědným není vůbec snadné. Není dobré, když k odpovědnosti vyzývá někdo, kdo jí sám není schopen. Pavel dodnes nepřevzal odpovědnost za své konání během komunistického režimu, naopak pokračoval v kariéře, jako by se režim v zemi ani nezměnil. Je prostě pouhý kariérista, nikoli skutečná osobnost. Spoluvinu na komunistických zločinech označuje za „chybu“ - v tomto punktu rozhodně vzorem není a ani nebude.
Předvolební vzkaz mladým
Následoval takořka předvolební vzkaz mladým, kterým se Pavel připomíná prvovoličům, že na něj v příštích prezidentských volbách nemají zapomínat. A zazářil zde památnou větou: „Přesto mám pocit, že vaše hodnoty jsou mnohdy pevnější než ty, se kterými jsme do dospělého života vstupovali my.“
Tady se za prvé rozhodně nedá použít plurál, Pavel sám vstupoval do života s „hodnotou“ totalitární ideologie, kdežto mnozí jiní jeho vrstevníci tuto „hodnotu“ neuznávali. Za druhé se nedá paušalizovat, mnozí dnešní mladí lidé jsou skvělí a jedinečné, jiní jsou prázdní jako vyschlý vlašský ořech.
Právě ta paušalizace napovídá, že jde o slova, jimiž se chce řečník vetřít do přízně oslovovaných.
Sportovní science fiction a sebechvála
A potom kočička, která sama vášnivě hraje s pejskem kuželky, přidala do dortu trochu toho sportovního science fiction: „Kromě toho mnozí z nás budou upínat naději k medailovému umístění na domácím mistrovství světa v hokeji nebo biatlonu v Novém Městě na Moravě.“ A jsme opět u toho populismu, který Pavel před tím správně kritizoval. Nutno ovšem uznat, že ten prezidentův je mnohem kultivovanější než populismus předáků opozice.
A na závěr Pavel neopomněl sám sebe pochválit, jak dobře si na Hradě vede. O podivných personálních výměnách však nepadlo ani slovo. Pavel nepohovořil ani o tom, proč jeden ze sponzrů jeho předvolební kampaně lovil v zámeckých lesích s obrovskou slevou. Inu, sebechvála prostě nesmrdí a pravda není důležitá.
Krok k lepšímu
Buďme však rádi i za takový projev, realita nám bohužel nic lepšího nenabízí - snad až, doufejme, po příštích prezidentských volbách. A vzhledem ke Klausovým a Zemanovým projevům je Pavlův projev krokem k lepšímu.