Vedení veřejnoprávního Českého rozhlasu „interně“ potrestalo editora a šéfredaktora stanice Rádio Česko. Můj bože, říkal jsem si v první chvíli. Asi moc dlouho seděli u piva a propásli vysílání. Znáte přece ten vtip: „Prošli takhle jednou dva novináři kolem hospody.“ Pak už nic nenásleduje, to je celý vtip. Samozřejmě, že žádný novinář neprojde jen tak kolem hospody.

Ne, ti oba vysoce postavení novináři z Rádia Česko neseděli moc dlouho u piva. Byli potrestáni z politických důvodů, protože připustili, aby byl v jejich programu odvysílán jistý komentář. Jeho autor, renomovaný novinář Adam Drda, v něm vyjádřil radost nad tím, že se Karel Schwarzenberg probojoval do rozhodujícího kola boje o český prezidentský úřad.

Drda mimo jiné řekl, že je rád, že se našel víc než milion lidí, který není stižen „stupidními předsudky“. Těmhle lidem nevadilo, že jejich kandidát (Schwarzenberg) nemluví perfektně česky, že je spjat se šlechtou v Rakousku, je katolík a nad to podporoval protikomunistickou opozici.

Drda tím byl pozitivně překvapen. Bál se, že „například paní Bobošíková“, byť je směšnou figurou, dostane nejméně sedm nebo osm procent hlasů.

Jak Drda dále uvedl v komentáři, Češi nejsou „eurofobní“. Proto na ně nezapůsobila ani „nacionalistická kampaň“ Přemysla Sobotky, jejíž pojetí se jen velmi nepatrně lišilo od těch Bobošíkové nebo Klause a která byla „strašně hloupá a absolutně iracionální“.

Vedení Českého rozhlasu považovalo tenhle komentář za „politicky nevyvážený“. Podle něj se vůbec neměl dostat do vysílání. A šéfové rádia rychle dodávali i to, že Drda je externista. Což má asi znamenat, že se měl text jeho komentáře před odvysíláním také zvláště důkladně přečíst. Zkrátka a dobře, že komentář „skutečně nebyl v souladu s interními předpisy Českého rozhlasu“, zvláště ne v době předvolební kampaně, jak uvedl při zdůvodnění potrestání svých kolegů ředitel rozhlasového Centra zpravodajství Tomáš Pancíř.

Já osobně „interní předpisy Českého rozhlasu“ neznám, a už vůbec ne ty, které platí „speciálně v době předvolební kampaně“. Ale samozřejmě si dokážu poradit s pojmem „nevyvážený“.

Tenhle pojem, přeloženo do zjednodušené a srozumitelné řeči, znamená, že je třeba principiálně, zvláště pak ale v časech předvolební kampaně, vyhovět všem. Proti tomu nelze nic namítat. Jenže: komentář je jediný novinářský žánr, který – tak jako žádný jiný – odráží osobní názor autora. Subjektivní názor nemůže být nikdy objektivní. Pan Drda zformuloval svůj subjektivní názor. S tímhle názorem můžeme souhlasit nebo ho taky rozhodně zavrhnout. Ale je to a zůstane názor komentátora.

To, že komentátor může vyjádřit svůj názor ve veřejnoprávní instituci, jako je Český rozhlas, souvisí se svobodou tisku. Svoboda tisku je zase jedna z velice důležitých součástí demokracie. Mimo jiné je zakotvena v české ústavě, jejíž součástí je charta základních práv občanů. V článku 17 se mimo jiné praví: 1. Je zaručena svoboda projevu a právo na informace. 2. Každý má právo říct svůj názor… 3. Cenzura je nepřípustná.

Česká ústava pravděpodobně platí i pro Český rozhlas. Nebo přece ne? Jsou „interní předpisy, zvláště v době předvolební kampaně“ ústavě nadřazené?

Přísně vzato by měli být ti z vedení Českého rozhlasu, kteří oba redaktory Rádia Česko „interně“ potrestali, okamžitě propuštěni. Protože porušili českou ústavu.

„Vyvážený“ program se může vždy vztahovat jen na „celkový program“ stanice. Nebo, jak napsal jeden čtenář pod článkem o potrestání redaktorů na internetu: „Vyváženost není nechat mluvit pět minut Hitler a a pět minut Churchilla.“

V tomto případě jde ale v zásadě o něco docela jiného: Vedení Rozhlasu chce novému prezidentovi Miloši Zemanovi ukázat, že se na něj může spolehnout, že nepřipustí žádnou kritiku jeho osoby a jeho politiky. To ovšem není jen protiústavní, ale – a to je mnohem horší – ještě k tomu lidsky ubohé. A už vůbec to nemá co dělat s étosem novinářů, kteří mají být kritickými průvodci politiky a žádní „vlezdoprdelkové“.

Psáno pro Aktuálně.cz a Landeszeitung Prag