Před několika dny přinesl webový deník Forum24.cz „tajnou analytickou zprávu o Andreji Babišovi z prostředí tajné služby, vypracovanou analytikem české tajné služby
v roce 2005“*.

Mezitím se od té doby o zmiňovaném podnikateli a později předsedovi hnutí ANO a dnes místopředsedovi vlády a ministru financí publikovalo stovky stránek, které řadu skutečností uvedených v tajné zprávě již popsaly, a to i na webu aktualne.cz v mnoha vynikajících a faktických příspěvcích Jamese de Candole.

To, že zpráva byla vypracována státem řízenou bezpečnostní složkou, jí dodává váhu, ale nejen to. V souvislosti s její časovou datací nastavuje zrcadlo, jak fungovala a funguje státní správa, respektive její ministerstva, Parlament, Senát, justiční a policejní orgány a jejich příslušné tiskové odbory. Ty k jejímu obsahu, a tak bych se chtěl mýlit, mlčí, jako když se nad ní zavřely vody. Od roku 2005 uběhly několikeré volby do Parlamentu, Senátu, Evropského parlamentu, prezidenta České republiky.

Závěr této devatenáctistránkové analytické zprávy není ledajaký. A cítím se nepatřičně až skoro provinile, že si z jeho vyhodnocení dovoluji citovat úvodní větu, jejímž obsahem by se podle mne měla spíše zabývat Bezpečnostní rada státu: „Z uvedeného lze konstatovat, že Andrej Babiš je špičkovým zpravodajským prostředkem bývalé KGB, který řídí další osoby ve zpravodajské síti KGB v ČR a jenž byl úkolován na získání ekonomické základny pro financování operací této skupiny na úkor jiných právnických a fyzických osob (včetně daňových poplatníků ČR).“

Odpustím si spekulace, které jsou nasnadě a odbudu je příslovím ruka ruku myje. Vyrovnat se totiž s jevy, které zpráva popisuje, a které se dotýkají i stávajících stran vládní koalice a opozice, zákon o střetu zájmů korupční vazby, táhnoucí se z minulosti jejich vládního angažmá, jen tak nevyzmizíkuje. To stejné patří i místopředsedovi vlády, respektive jeho všežravému velkopodnikání, které činí navíc s takovou arogancí, že zde nestačí ono starosvětské: drzé čelo lepší poplužního dvora, ale na místě je spíše „Zloděj křičí, chyťte zloděje.“

Ale co s tím?!, když fórum si žádá své zvolené bohy a tribuni nezřídka ověnčeni akademickými tituly a vavřínovými věnci hodností neslyší a nevidí, že král je nahý. Ne, nejsem netrpělivý, nechci revoluci, ale nesmiřuji se ani s floskulemi typu demokracie je proces. Ano, ale ne mlčení a zametání podezření z trestných činů pod koberec. A když ne jich, tak kompetentních odpovědí, že se skutečně nestaly. Slyším však ticho po pěšině, ani jedno dementi, podložené úřední popření. (Staré známé platí - to ustojíme, nebo ono to vyhnije). Bohužel, ano, a možná i s papírovou demokracií a její internetovou svobodou.

Vznesená otázka ovšem nezmizí a ptá se mě na ni poslední dobou čím dále více lidí: co s tím dělat. Vědět a ptát se těch, které jsme zvolili, i těch co zvoleni chtějí být, co proti tomu udělali, abychom se necítili tak jako dnes podvedeni. A pak vybrat a doufat, že bude koho volit a nedojde na hlasování nohama.

Osobně budu jako obvykle tak trochu za blázna (ale ještě ne tak jako dřív) a zeptám se příslušných zákonodárců, pánů ministrů, zdali slyšeli, četli a konali, nebo jak hodlají naložit s onou zprávou? Bude to jako vždy velmi zdlouhavé a od některých se určitě odpovědi nedočkám?

Nejde přitom ani o svědomí, ani vlastní tričko, ale o to, co člověk může udělat a co by tedy udělat měl. Jsou tu mezi námi již generace lidí, kteří měli to štěstí, že neprošli životní zkušeností nedemokratického a represivního režimu, zcela řízeného a kontrolovaného jednou státostranou s nikdy neuskutečněnou komunistickou ideologií, avšak provázenou její totalitární praxí. A ta, jak vidíme na vlně populismu, národovectví, etnických a náboženských předsudků a nevraživostí přichází znovu jak z Východu, tak se překvapivě začíná ozývat i z Evropy, a s příchodem prezidenta Trumpa vystrkuje své dosud skryté růžky i ze Spojených států.

Nebezpečí oné utajované analytické zprávy tedy netkví jen v jejích nepřehlédnutelných skutečnostech, které uvádí, ale i v oné neuvěřitelně dlouhé více než desetileté periodě k ničemu nevedoucího a bezvýsledného utajení. Utajení, které poškozuje nás všechny, kteří o něm neměli a nemají dosud ani tušení.

Těm, kterým utajení zprávy přineslo a přináší nezaslouženou moc, bohužel, o demokracii nikdy nešlo a bohužel, nepůjde, i kdyby se jí bůhví kolikrát zaklínali. I proto je tak důležité vědět, kdo z této zprávy vyjde čistý a slušný, a kdo ne!

Zatím to vypadá, že na otázku, kdo z králů byl, je a jak dlouho zůstane nahý, si budeme muset ještě počkat.



http://forum24.cz/tajna-analyticka-zprava/