Na okraj odpovědi Evropského úřadu pro boj proti podvodům.

Otázka v těchto dnech nejvíce vznášená: Proč se zveřejnění odpovědi Olafu, Evropského úřadu pro boj proti podvodům utajuje, předbíhá v dané politické situaci a její stávající pokleslé kultuře jinou, podle mne zásadní otázku, kdo má zájem na jejím utajení. Nahý král Andrej Babiš, předseda vlády, jehož podnikatelské činnosti a účasti jeho jedné z firem na dotačním podvodu se odpověď Olafu týká především z titulu jeho politické funkce, a to i kdyby s ní nebyl osobně spojován, veřejně prohlašuje, že ho to nezajímá. Zprávu Olafu číst nebude. Jaká že může být její důvěryhodnost, je-li jeden z členů zmíněného úřadu - a dokonce jeho předseda - nedůvěryhodnou osobou.

S typickou arogancí sobě vlastní odkazuje na Ministerstvo financí. Za ně je ovšem ze své premiérské funkce politicky odpovědný a měl by je v tak choulostivé otázce, přesahující české hranice, úkolovat. To se sice děje v neuvěřitelné frašce. Sice také úkolované, jak ale odpověď sprovodit po babišovsku ze světa. Aspoň tedy z českého světa.

Mám za to, že za této situace by pan Babiš, jmenovaný prezidentem Zemanem premiérem vlády, měl složit svou funkci a ne žádat parlament jejím jménem o její legitimaci, důvěru. Jeho počínání je dalším krokem zpět od demokracie k demokratuře umanutého a demokracií nepolíbeného autoritářského oligarchy a jeho zvětšelého ega.